Podnikatelé musí odvádět DPH z nezaplacených faktur. Absurdita roku 2017!

Nedostaneš proplacenou fakturu? Nezájem, DPH státu zaplať! Tak by se dala shrnout absurdita, která podnikatelům už dlouho leze krkem. Letošní absurdita není nějakou čerstvě uzákoněnou novinkou, mnozí se už s ní naučili žít. To ale neznamená, že jim nevadí. Alespoň to ukázalo letošní hlasování o největší byrokratický nesmysl. Odvod DPH státu z nezaplacených faktur bezkonkurenčně zvítězil. Platit daň z peněz, které jsem nedostal, to se zdravému rozumu skutečně příčí.

Stát v této věci podnikatelům opravdu moc nepomáhá. Odvádění DPH z nezaplacených faktur rozhodně neprospívá hlavně středním a malým firmám, které nemají páku na vymáhání pohledávek a které si nemohou dovolit vůči svým vlastním dodavatelům platit později. Narušení cash-flow může v takových případech ohrozit celý byznys. Půjčovat si nebo dotovat ze svého platbu DPH je logický nesmysl. Jsou bohužel známé případy, kdy to zejména u živnostníků výrazně přispělo k jejich úpadku. Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned. Žádat zpět ji mohou jen za určitých okolností.

O tom, že se nominace trefila do černého, se stačí přesvědčit v diskusích na internetu: „Pokud za zboží nedostanu zaplaceno, je to jistě mé riziko podnikání, ale proč mám ještě odevzdávat DPH za par…ta, co mi nezaplatil?“ Mnozí se ptají, jak mají postupovat. Nekončící řada komentářů je možná dobrým čtením na dlouhé zimní večery. Najdou se mezi nimi také ironické rady, které nejsou daleko od pravdy: „Případné dotazy a stížnosti směřujte na zákonodárce ČR a EU, kteří žijí mimo realitu…“.

„Absurdity často vynikají tím, že jdou zdánlivě proti logice nebo zdravému rozumu. I proto letos tak zaujala povinnost platby DPH českých firem státu ještě před obdržením příjmu od svých dlužníků. S ohledem na současný stav platební morálky to mnohé podnikatele a firmy tlačí jako kámen v botě,“ vysvětluje Renata Pazourková, národní manažerka pro prodej firemním zákazníkům z Vodafone Czech Republic. „Daň z přidané hodnoty je všeobecnou daní ze spotřeby, přičemž mechanismus fungování systému DPH je zjednodušeně řečeno založen na odvodu DPH z uskutečněných zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služeb (jejich spotřeby). V okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění je proto plátce povinen přiznat a následně i zaplatit daň, a to v souladu s běžnými procesními postupy, neboť není sporu o tom, že předmětné plnění bylo poskytnuto a tím pádem i umožněna jeho spotřeba. Související hrozba úplného či částečného nezaplacení představuje riziko podnikání, jehož eliminace v zásadě nepřísluší daňovým právním předpisům,“ reagovala na výsledek ankety Absurdita roku 2017 ředitelka odboru komunikace Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

S velkým ohlasem se v anketě setkaly také informační cedulky k EET. V každé hospodě a nejen tam musí viset viditelná cedule, většinou je to obyčejný, otrhaný kus papíru, s „důležitým“ a pro zákazníka v uvozovkách nepostradatelným sdělením, že od prodávajícího dostane účtenku, že je prodávající povinen tržbu zaevidovat a jak je prodávající povinen postupovat v případě technického výpadku. To jsou jistě cenné informace, ale zákazník možná pátral spíše po denní nabídce.

„O konkrétním záměru zákonodárce ve vztahu k této povinnosti důvodová zpráva mlčí, patrně je motivována snahou o rozšíření povědomí o evidenci tržeb a její vyžadování mezi veřejností. Jde o jedno z více formálních pravidel, stejně jako třeba povinnost uvádět předepsané údaje na účtence, nebo povinnost v případě výpadku internetu tržby "doevidovat" později. Dobře zpracovanou analýzou, přípravou a vybráním vhodného pokladního systému se dle našich zkušeností lze vyhnout většině problémů v běžném provozu a splnit veškeré náležitosti, komentoval informační cedulky k EET Martin Diviš, partner v oddělení Danových a právních služeb, PwC ČR. Podle průzkumu PwC celkem 84 % šéfů českých firem považuje nekvalitní legislativu či její časté změny za potenciální hrozbu pro své podnikání. Hned po nedostatku lidí jde o největší obavu pro letošní rok. 65 % z nich by bylo ochotno účastnit se expertních skupin, které by pomohly zlepšit fungování státu a necelá polovina předávat státní správě své know-how.

Velké množství hlasů získala i další byrokratická zátěž pro podnikatele v podobě exekucí na mzdy. Exekutoři jsou totiž napojeni na registr zdravotních pojišťoven a jejich automatické počítačové systémy začnou chrlit datové zprávy s rozkazy, co všechno musí podnikatel v případě, že je jeho zaměstnanec v exekuci, udělat a dodržet. Zaměstnavatel musí ze zákona poskytnout součinnost a v případě, že tak neudělá, hrozí mu pokuta až do výše 50000 Kč. Co má ale společného s tím, že jeho zaměstnanec někomu dluží peníze? „Anketa umožnuje veřejnosti projevit nesouhlas s byrokratickou zátěží a my jsme rádi, že můžeme v rámci podnikatelských soutěží pomoci podnikatelům ji účinně snižovat,“ uvedla Věra Šidlíková, manažerka distribuční sítě České spořitelny.

Anketa Absurdita roku 2017 je součástí podnikatelských soutěží Vodafone Firma roku 2017 a Česká Spořitelna Živnostník roku 2017. Má za cíl upozornit na zbytečné a často nesmyslné administrativní povinnosti a nařízení, které úřady ukládají podnikatelům. Absurdita roku však není jen populární anketou, ale současně účinným nástrojem ke snižování administrativní zátěže. Za dobu své existence přispěla k odstranění celé řady zbytečných zákonů a vyhlášek.

Seznam nominací na Absurditu roku 2017 

Informační cedulky k EET do každé hospody a nejen tam
O povinnosti dát kupujícímu účtenku už asi každý v České republice ví a nikoho nepřekvapí. Co v restauraci nebo hotelu ale udiví, je – ano, dle litery zákona viditelně a čitelně umístěná – cedule, většinou cár papíru, s hezkým českým a do každé provozovny se hodícím textem: „Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Zároveň je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně online; v případě technického výpadku pak nejpozději do 48 hodin.“ Proč je tím živnostník nucen obtěžovat své zákazníky? Protože je to v zákoně! Místa pro jídelní lístek nebo denní nabídku je přeci jinde dost. Ale pozor – nezapomenout informovat (ne o nabídce, ale o EET). Úřednické kontroly chodí, pokuty hrozí.
Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, § 25 odst. 1) a 2) Nominovala HK ČR

Papírové kolky v digitálním věku. Přežijí 21. století? Název „kolek“ pochází od primitivních dřevěných razítek, jejichž otiskem na podání se kdysi potvrzovalo zaplacení poplatku. První papírové kolky se u nás vydávaly už v dobách habsburského mocnářství. K nelibosti živnostníků jsou hitem i v dnešní době elektronického bankovnictví, datových schránek a eGovernmentu. V případě, že je třeba kvůli podání dokumentu na úřadu zaplatit správní poplatek, část úřadů stále při některých úkonech neumožňuje zaplatit jej elektronicky. Dochází tak k bizarní situaci, kdy podnikatel nejprve pošle dokument elektronicky datovou schránkou, a poté musí hotově koupit kolkovou známku a tu doručit ve fyzické podobě úřadu. Je to na dobré vůli úřadů, na podnikatele zase zůstala pozice rukojmího. Změny se jen tak nedočkáme. S úplným nahrazením kolků se počítá při přechodu na euro! Vyhláška č. 383/2010 Sb., o kolkových známkách, dle § 163 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.

Nerovný přístup při prokazování finanční způsobilosti dopravců Pouze u jedné z bezpočtu živností existuje povinnost každoročně dodat na příslušný odbor krajského úřadu dokument prokazující finanční způsobilost. Dopravce je povinen prokázat kapitál a rezervy ve výši nejméně 243 189 Kč pro jedno vozidlo a 135 105 Kč pro každé další vozidlo. V případě, kdy podnikatel trvání finanční způsobilosti neprokáže, podává dopravní úřad návrh živnostenskému úřadu na zrušení nebo změnu rozsahu živnostenského podnikání. Paradoxem je, že finanční způsobilost nelze prokázat z daňové evidence (kterou by si mohli úředníci ověřit sami), protože příslušné evropské nařízení tuto možnost neuvádí. Zase práce a náklady navíc.
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, § 8 Nominoval Ing. Ivan Horák


Exekuce na mzdy – když si stát neumí poradit sám, vezme si jako rukojmí zaměstnavatele Představte si, že jako podnikatel zaměstnáváte člověka, který má exekuci. To při jeho výběru ani nemusíte vědět, ani se podle toho rozhodovat. Hned po jeho přijetí vám začne do datové schránky chodit lavina zpráv a povinností. Exekutoři jsou totiž napojeni na registr zdravotních pojišťoven a jejich automatické počítačové systémy začnou chrlit datové zprávy s rozkazy, co všechno jste povinni udělat a dodržet. Zaměstnavatel musí ze zákona poskytnout součinnost a v případě, že tak neudělá, hrozí mu pokuta až do výše 50000 Kč. Zákon přitom nedefinuje jasně, co všechno takové poskytnutí součinnosti zahrnuje a nejednoznačnost hraje do karet různým výkladům. Asi se někomu zdá, že má zaměstnavatel povinností ještě málo. Ale má být pokutován za něco, co by si měl stát s konkrétním člověkem vyřídit sám?
Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád, § 33 Zákon č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, § 128 Nominoval René Kuchár, agentura Student

Novou občanku si můžete vyřídit kdekoli, u řidičáků to ze záhadných důvodů stále nejde Člověk by si řekl, že když o vydání občanského průkazu lze požádat u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, stejně jako o živnostenské oprávnění u kteréhokoliv živnostenského úřadu, bude to možné i s řidičákem. Opak je pravdou. Výměnu řidičského oprávnění lze provést pouze na příslušném úřadě obce s rozšířenou působností podle místa trvalého bydliště řidiče. Absurdní situace se netýká pouze podnikatelů, řidičů z povolání, ale také všech občanů. Jde o exemplární příklad nepružnosti státní správy, jejímž hlavním posláním má být služba občanům. Mimochodem, že statisíce lidí ročně musí na řidičák přinést papírovou fotku, i když veřejná správa ji má v elektronické podobě na občanský průkaz, nad tím už rozum zůstává stát.
Zákon č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, § 92 Nominovala HK ČR

Zákruty stavebního zákona. Běh na dlouhou trať Chtělo by se říci méně razítek a méně běhání po úřadech. Získání stavebního povolení totiž předchází 21 různých kroků, které trvají v průměru 247 dní. Podle průzkumů horší než v Rusku, Číně, Tádžikistánu nebo Papui-Nové Guinei. To jsou věci, které nepotěší domácí, ani zahraniční investory. Firmy musí navštívit řadu různých institucí od městského úřadu přes místního dodavatele elektřiny, dopravní úřad a požárníky až po katastr nemovitostí a další státní úřady. V reálu to znamená třeba i téměř 10 měsíců pro povolení výrobní haly nebo přes pět let čekání a vyřizování pro bytový dům. Chce to změnu zákona. Stostránkové průvodce stavebním řízením, které jsou různě k dohledání, to asi nevyřeší. Možná se ve sněmovně schválenou novelou zablýsklo na lepší časy.
zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon Nominovala HK hlavního města Prahy

Nedostaneš proplacenou fakturu? Nezájem, DPH státu zaplať! Neproplacená faktura za poskytnuté zboží či služby je černou můrou snad všech dodavatelů. V takovém případě totiž přicházejí nejen o své zisky a náklady vynaložené na výrobu zboží nebo zajištění služby, ale zároveň musí odvést do státního rozpočtu DPH. Daň mohou sice žádat zpět, ale jen za určitých okolností. Podnikatelé musí daň z nezaplacených faktur platit hned. Žádný pardon kvůli tomu, že čekají na peníze od svých dlužníků, neexistuje. To nepotěší hlavně provozovatele služeb, stejně jako firmy a živnostníky v oboru stavebnictví nebo dopravy, kteří čekají na své peníze ze všech nejdéle. Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, a směrnice 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty
Nominovala HK hlavního města Prahy

Kontakt:
David Pavlát
PR Specialist 
E-mail: david.pavlat@firmaroku.cz 
Tel.: 777 771 087 
Communa s.r.o. Ovenecká 9 
170 00 Praha 7