Některé obce mají díky suchu nedostatek pitné vody, nejlépe vodu zajistí skupinové vodovody

Region * Velké sucho, které v posledních letech zasáhlo Českou republiku, je na Blanensku největší za posledních třicet let. Vyplývá to z měření Vodárenské akciové společnosti, která na velké většině okresu provozuje vodovodní síť. Zatímco většina obcí má díky napojení na skupinové vodovody i v těchto extrémních podmínkách vody dostatek, některé obce takovou výhodu nemají. Vodu tak musí někdy dokonce dovážet cisterny VAS a místní obyvatelé se musí uskromnit.
"Sucho je letos opravdu silné a dlouhé. Podle našeho srážkoměru jsou navíc poslední tři, čtyři roky v součtu nejsušší období v tomto regionu za minimálně třicet let," prozradil ředitel Vodárenské společnosti Petr Fiala. Oporou našeho regionu jsou naštěstí velké podzemní zdroje a páteřní přivaděče. „Prakticky nepřetržitě monitorujeme zásadní strategické zdroje vody na okrese, a to Velké Opatovice, spešovské vrty a zdroje v Lažanech. Z každého bereme asi milion kubíků ročně. V tomto směru se potvrzuje trend minulých let, že i při velkém suchu je hladina spodních vod v těchto zdrojích prakticky neměnná. Dlouhotrvající sucho má ale logicky vliv na některé místní, samozřejmě zejména mělčí zdroje. Tento problém se prakticky každoročně týká například Krhova, Voděrad, Okrouhlé, Drnovic, Vranové, Nýrova, Sulíkova nebo Velké Roudky, letos jsme navíc dováželi vodu i do Lažánek. Všude se tyto problémy snaží vedení obcí postupně vyřešit, nejblíže jsou nyní na Okrouhlé," dodal.
Jmenované obce mají během suššího období potíže pravidelně a vodu často musí dovážet cisterny. "To ale není systémové řešení. Je nutno zajistit řešení trvalé a nebýt odkázáni na mobilní cisternu, jejíž kapacita ve špičkách nemusí dostačovat. Někdy může být spotřeba vyšší, než technická možnost cisterny. Pokud se jedná o jednu, dvě nebo i tři obce velikosti řekněme Krhova, měli bychom je stačit vyzásobit. Ale jak se k tomu přidá jedna obec větší, nelze to úplně zvládnout," upozorňuje Fiala. „Přitom cisterny slouží primárně pro nouzové zásobování při haváriích na vodovodu, nejsou určeny pro navážení vody tam, kde nestačí místní vodní zdroje“, dodává. Jednou z obcí, kde je kapacita vodního zdroje nedostatečná, je Okrouhlá. Vedení obce se již několik let snaží o vyřešení těchto problémů a chce se napojit na skupinový vodovod. "Tato situace se na Okrouhlé opakuje každý rok. Jak přijdou vedra, máme menší dodávky vody a zároveň větší odběry. Díky tomu je v podstatě prázdný vodojem a Vodárenská nám vodu dováží cisternami. Čtyři roky pracujeme na řešení, dnes již máme stavební povolení na napojení na skupinový vodovod a odběr vody z Vratíkova. V současné době jsme získali také příslib čtyř milionů korun od Jihomoravského kraje a do patnáctého srpna podáme žádost o dotaci z Ministerstva zemědělství. Do příštího léta bychom již chtěli být napojení. Je to jako stavění dálnice, ale nyní již vidím světélko na konci tunelu. Museli jsme především vyřešit pozemkové situace nejen na našem katastru a některé bylo hodně těžké zajistit. Velmi nám ve všech směrech pomáhá výborná spolupráce s Vodárenskou společností, se kterou spolupracujeme nejen při dodávkách vody. Velkou výhodou je také jejich dispečink, který má opravdu něco do sebe," ocenil starosta Bronislav Šamšula.
Na Okrouhlé je dokonce vyhlášeno šetření vodou. "Asi před měsícem jsme vyhlásili zákaz napouštění bazénů, zalévání zahrádek či mytí aut z veřejných zdrojů vody." vysvětlil Šamšula. Řešení plánují i další obce. "U Voděrad a Drnovic se hledá dohoda obou obcí a v horizontu týdnů by se měl zprovoznit nový vrt, který by měl momentální nedostatek vody vyřešit. Pro další rozvoj těchto obcí by ale vzhledem k velikosti tohoto spotřebiště bylo vhodnější napojit se na nějaký větší strategický zdroj," radí Fiala.
"Obecně lze říci, že kde existuje pro obec volba mezi vybudováním nového posilujícího vrtu a možností napojení na skupinový vodovod, je vždy prioritou možnost druhá. Vytváří se do budoucna dostatečná rezerva pro rozvoj obcí a neřeší se "pouze" aktuální nedostatek a pohled na třeba dalších pět, deset let. Tuto zkušenost mají ve všech obcích, které se v minulosti napojily na významné přivaděče z velkých vodních zdrojů, jako Pamětice, Šebetov, Cetkovice, Ostrov, Vanovice, atd. Nehledě k tomu, že v drtivé většině dojde i ke zlepšení kvality vody pro spotřebitele a vždy dojde ke zlevnění provozu," pokračuje ředitel, podle kterého se na plynulejším zásobování projevují i velké objemy oprav vodovodů v posledních letech, díky kterému se podařilo výrazně snížit ztráty vody.

Situaci komplikuje rekonstrukce páteřních přivaděčů
Paradoxně je to právě rekonstrukce páteřních skupinových vodovodů, největší vodohospodářská investice v historii okresu, která zajistí do budoucna jednak další úspory na ztrátách, dále i vyšší kvalitu vody, co v letošním létě nejvíce komplikuje Vodárenské situaci. "Když akce začala, naše zásadní podmínka byla, aby se nepracovalo na více přivaděčích zaráz. Bohužel, vzhledem k časovým podmínkám dotací to nebylo možné, pracuje se prakticky na všech čtyřech přivaděčích současně (Opatovice-Boskovice, Boskovice-Blansko, Bořitov-Blansko a Lažany-Blansko - pozn. redakce), a to výrazně limituje možnost vypomoci si z jednoho přivaděče do druhého. Kupříkladu, před zahájením prací jsme provedli opatření, aby Boskovice a okolí mohly být zásobené i ze spešovských vrtů, nejen z Velkých Opatovic. Ale vzhledem k výše uvedenému, když voda z Opatovic do Boskovic proudila ve velmi omezeném množství a vedra a tím i spotřeba vody právě kulminovala, nebylo možné si spešovskou vodou právě z důvodu rekonstrukce tamního potrubí pomoci. Tato situace klade opravdu enormní nároky na naše pracovníky a provoz vodovodů jako takový," přiblížil ředitel Vodárenské společnosti . „Akce by měla skončit do konce letošního roku. Pak si všichni oddechneme a v příštích letech již nebudeme takové potíže řešit. Situaci na přivaděčích samozřejmě monitorujeme nepřetržitě, doslova ve dne v noci tak, aby odběratelé a podniky Boskovic, Blanska, Letovic a dalších měst a obcí nepoznali na plynulé dodávce vody, že se vůbec něco zásadního děje. Až na dvě menší výjimky, kdy se díky razantnímu nárůstu spotřeby projevil menší zákal v části Blanska a v Boskovicích bylo několik ulic asi 2 hodiny bez dodávky vody, se nám to zatím podařilo," dodal.
Prakticky nepostradatelným pomocníkem v tomto ohledu je kvalitní vodárenský dispečink. "Naše dispečerské pracoviště prošlo před nedávnem zásadní technickou modernizací, patří ke špičkovým pracovištím v tomto oboru, navíc došlo k napojení dalších desítek objektů. Všechny objekty monitorujeme nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně, dokážeme včas zareagovat na skrytou poruchu a tím pádem zcela zásadně eliminovat hrozbu, že lidé nebudou mít vodu. Co situaci naopak neprospívá, jsou kolikrát nárazové odběry dobrovolných hasičů či napouštění bazénů prováděné bez konzultace s provozem vodovodů, což může někde vést k poklesu tlaku a zákalu v síti."
Do budoucna se očekává, že letní vlna veder bude nejen pravidelně pokračovat, ale možná se dokonce i prohlubovat. Otázka zajištění dostatečného množství vody tak bude čím dál více aktuální. "U hlavních zdrojů je jistota množství v podstatě maximální. I když bude letos sucho pokračovat, nemělo by je to ohrozit. U malých zdrojů to ale nelze s jistotou říct. Pokud se obce, které mají potíže, nepřipojí na některý velkokapacitní zdroj, budou mít problémy i dále“, upozorňuje Fiala. Na závěrečnou otázku, jak nejlépe řešit problém sucha celostátně, se ředitel boskovické VAS vyjádřil, že je třeba provést opatření ve smyslu zadržení vody v krajině. „Upřednostňovat vsakování vody před odtokem do kanalizace, nezvyšovat zbytečně množství zpevněných ploch, obecně lépe hospodařit s dostupnými zdroji. Když v ČR zaprší, veškerá voda odtéká díky naší poloze pryč, tedy mimo republiku. Z dlouhodobého hlediska se musí udělat opatření, které by zde vodu zadrželo, třeba pomocí nádrží," zakončil. Velkou překážkou je zde příprava staveb a úspěšné projednání zejména majetkoprávních poměrů s vlastníky pozemků.