Brťov * Co se dá dělat v dnešní omezené době? Živím se prezentací badatelských výsledků. To teď není možné. Přišel jsem asi o pět veřejných vystoupení. Nejde ani vyhledávat informace v paměťových institucích. Archivy, knihovny, muzea jsou uzavřená. Zbývají prameny přístupné on-line a domácí zdroje. Moje obsáhlá domácí knihovna a bohatá osobní sbírka. Nebo vyrazit do terénu, na osobní zjišťovací průzkum, to mám nejradši.
To jsem udělal, vzal jsem kolo a vyjel nejprve do Moravského krasu zjistit současný stav některých historických lokalit. Takže jednu neděli jsem navštívil pět míst, převážně méně známých. Asi nejznámější z nich jsou Rytířská jeskyně a Čertův hrádek u Olomučan. Na odlehlých místech bylo pusto a klidno, avšak na turistických cestách, zvláště odpoledne, docela živo. Dlužno dodat, že v okamžiku přiblížení měli téměř všichni nasazené roušky. Na kole používám přes obličej bandana šátek, jinak nosím bavlněné roušky ušité místní dobrovolnicí, jíž jsem dal nové plátno na šití dalších.
Také musím dodržovat životosprávu. Oběd i svačinu jsem měl s sebou, když jsou restaurace zavřené, a vodu pil ze studánky. Jenže jsem asi přejel bludný kořen a bloudil. Studánku U Tetřeva jsem našel, až jsem se u svatého obrázku pomodlil. Celkem toho dne ujeto na kole 70 km plus 2,5 km pěšky spíš těžkým terénem. Druhý den byl odpočinkový a čas jsem věnoval zpracování získaných fotek a informací.
Měl jsem v této době absolvovat vyšetření s hospitalizací v nemocnici Blansko. Volal jsem lékařce a záznamník mi řekl, že jsou všechna vyšetření zrušena, druhý den přišla esemeska z radiologie se sdělením, že se zákrok ruší, načež ještě volalo lůžkové oddělení s tímtéž oznámením. Místo toho jsem byl několikrát v lese, sázet stromky pro obec.
Jednoho dalšího rána jsem poprvé navštívil Šubířov a Chobyni a tamější dřevěná zvonička mě natolik uchvátila, že jsem ji použil jako motiv na letošní veršované Velikonočence. Potom z Biskupic na zříceninu Plankenberk, oběd opět z vlastních zásob v lese, odpoledne Úsobrno a zaniklý hrad Durana. Dohromady jsem toho dne našlapal 17 km převážně lesem.
Jednoho odpoledne jsem pomohl kamarádovi postavit venku na zahradě trampolínu pro děti. No a rozjely se zahradní práce. Také mám zahradu, takže se věnuji hrabání trávy, přípravě půdy, setí a sázení a zalévání. Pro spojení s přáteli používám moderní druhy komunikace po internetu a telefonu. I tak se dá trávit čas v době nouzového stavu, kdy je spousta z nás doma, a musíme se chránit před nákazou. Jsem přesvědčen, že nás po skončení omezení spojených s karanténou čeká mnoho společných zážitků a těším se na ně. Neklesejte na mysli, to zvládneme.
Jiří Vymětalík