Je dobré chodit do kina

Jak mnozí jistě víte, v Boskovicích se připravuje vyhlášení referenda. I to byl jeden z důvodů, proč ve čtvrtek 16. května proběhlo setkání občanů se zastupiteli města Boskovice. Setkání nemělo veřejný charakter, jak tomu bylo například nedávno v sokolovně, nebo na veřejném zasedání ZM, ale bylo jen pro pozvané. To mělo své důvody a tomu odpovídal i komorní prostor salonku městského kina.

V jakém složení, o čem a proč se jednalo, informuje tento článek.
Iniciátorem setkání byla skupina aktivních občanů, kteří mají upřímný zájem o překonání bariéry v komunikaci mezi občanem a jeho zástupci, vzešlými z komunálních voleb. Tato skupina občanů vznikla postupně a samovolně, není politickým ani jiným spolkem nebo sdružením. Má již řadu sympatizantů, kteří pomáhají podle svých odborných znalostí nebo svých schopností. Například se sběrem podpisů na podporu vyhlášení referenda. Skupina je směrem k občanům otevřená, uvítá pomoc každého, kdo vyznává čestné a nezištné jednání, vyznává a nestydí se za pojmy morálka, slušnost a v neposlední řadě je zdravým patriotem. To znamená, že mu záleží nejen na tom, jaké Boskovice jsou, ale především na tom, jaké budou za deset nebo za padesát let. Z tohoto pohledu považujeme za naši velkou devízu, že jsou mezi námi senioři i studenti, a především to, že nalézají společnou řeč. Z řad těchto občanů se také rekrutuje přípravný výbor pro referendum, který je pětičlenný.

Z řad zastupitelů města dostali pozvání zástupci všech politických uskupení zastoupených v zastupitelstvu. Vyhodnotili jsme všechny naše dosavadní kroky vedoucí k oživení komunikace mezi občany a volenými zástupci města. To má logiku, protože obě strany cítí potřebu takové komunikace a přiznávají její dosavadní nefunkčnost. Po předešlých zkušenostech nám vyšlo, pozvat jen ty zástupce, u nichž jsme ještě cítili ochotu naslouchat „hlasům z podhradí“, přemýšlet o nich a diskutovat o nich. Takový postoj nikterak nesnižuje majestát zastupitelstva ani rady, a už vůbec to není v rozporu se zastupitelskou demokracií. Naopak. Jsme přesvědčeni, že permanentní naslouchání „svým“ voličům mandát zastupitele i zastupitelskou demokracii posiluje. Zatvrzelé setrvávání v pozici „tak jsme vás vyslechli, vlk se nažral a koza zůstala celá“, nedává smysl pro udržování další takové komunikace. To ovšem neznamená, že je to status quo. Flexibilita a ochota reagovat na kladný posun nám nejsou cizí.
To jsou důvody, proč jsme z 27 zastupitelů jich oslovili 22. Oslovení mohli, ale také nemuseli reagovat. Věřili jsme však, že už vědí jak chutná moc, ale ještě neztratili soudnost. To se také potvrdilo. Z 22 oslovených se jich 10 omluvilo. Důvody měli pádné, neviděli jsme v tom výmluvy. Od tří jsme nedostali žádnou odezvu a devět jich našeho pozvání využilo. Věřili jsme, a také to tam zaznělo, že jejich vystoupení nebudou svázána s žádnými předběžnými dohodami v klubech, a tím pádem že mohou být otevřenější. Do jaké míry se to naplnilo, ukáže ještě čas. V každém případě všem zastupitelům, kteří našeho pozvání využili nebo se omluvili, patří náš dík. A to i v případě, že ne vždy jsme zpívali stejnou písničku.
Pozvání dostali i novináři z osloveného regionálního tisku.

A o čem že byla řeč? Nejfrekventovanějším tématem byla hala na Slovákové. Znovu zazněla známá i nová pro a proti. Pokud má být v dnešní době a po nedávných zkušenostech provedena investice přesahující desetinu ročního rozpočtu města, považujeme za důležité, aby občané našeho města měli možnost informační kampaně, ve které by se všichni snadno dozvěděli, pro koho bude hala určená, jak bude placená, nakolik se využije, jaké jsou její největší nevýhody. Hlavně v souvislostech s výhledem na mnoho jiných potřebných investičních akcí a dlouhodobé finanční rozvahy z nich vycházející. Názory se pochopitelně rozcházely, ale otázky vzniku některých argumentů byly vyjasněny.
Na přetřes přišla i Červenka, průmyslová zóna, chodníky i silnice a územní plán. Oněm zasvěceně promluvil pan Klimek. O potřebě mít a držet se dlouhodobé (strategické) koncepce v urbanistice, mít zásobník budoucích potřeb, včasnost jejich přípravy v horizontu několika let, funkce městského architekta (urbanisty), to byly náměty většinou ve shodě.
Nelze však zacházet do detailů ze setkání, které trvalo téměř dvě hodiny. K tomu se vrátíme v jiných příspěvcích.

Chceme však znovu připomenout, že chystané referendum rozhodne o tom, zda přípravy na stavbu haly zastavit, nebo v nich pokračovat a stavbu dokončit. O tom bude referendum. To znamená, že signatáři petice na podporu výstavby haly by měli své podpisy místo pod petici přidat na podporu referenda, protože jen v něm mohou eventuálně dosáhnout realizace svého přání.
Peticí její signatáři vůbec nic nevyřeší, i když budou mít 5000 podpisů. Ale v referendu to za takové konstelace rozhodnou ve svůj prospěch.
Podpisem listiny na podporu vyhlášení referenda POUZE podpoříte jeho vyhlášení. Nic víc. Ale teprve až účast v referendu dá konečnou odpověď na to, zda stavět, nebo to zastavit.

Jsme si vědomi, že referendum, jakkoli je to silný a demokratický nástroj přímé demokracie, nemůže být nadužíván.
Proto klademe takový důraz na nepřetržitou, otevřenou a fundovanou komunikaci mezi občany a jejich volenými zástupci, kteří mají být vykonavateli jejich vůle. S vědomím, že dnes vyjevená vůle nebo potřeba může pozítří mít zcela jinou podobu, a to z mnoha příčin. Příčin objektivních i jiných. Současné společenské a ekonomické turbulence jsou tak silné (a to neplatí jen pro Boskovice, ale obecně), abychom mohli říci (jistě mi všichni prominou), že někdy zítra již znamená včera.
Je korektní přiznat, že v případu HALA i my občané jsme poněkud zaspali a nechali jsme petenty v roce 2006 ve štychu.

Leopold Němec, Jiří Vorlický