I dnešní mladí rádi poznávají historii

Boskovice * Výstava v Muzeu Boskovicka „Italští uprchlíci na Blanensku a Boskovicku 1915 – 1919“ promlouvá především k vnukům a pravnukům pamětníků té doby.
Ve středu 18. února po poledni se v tamním zrcadlovém sále sešli studenti místního gymnázia se svými kantorkami, aby si upevnili dějepisné znalosti.
O nové skutečnosti se s nimi přijeli podělit Eva Šebková a Karel Šebek - badatelé z Blanska.
Eva Šebková: „Tématem jsme se zabývali mnoho let, vydali jsme knihu. S tím souvisí i výstava, kterou si po přednášce můžete prohlédnout. Shromažďování podkladů bylo obtížné, písemné dokumenty byly v německém jazyce. Hledali jsme v kronikách Blanenska a Boskovicka.“
Oba protagonisté pak pohovořili o vzniku Velké války, kdy 23. května 1915 Itálie vypověděla válku Rakousko – Uhersku. Obyvatelstvo jižních svahů Alp z území Rakouska – Uherska bylo násilně vystěhováno, někteří našli nový domov právě u nás v bývalém Okresním hejtmanství Boskovice. Po odchodu vystěhovalců na konci války byly všechny písemné doklady o uprchlících tehdejším Ministerstvem obrany zničeny.
Na jaře roku 1915 musel všichni zdraví muži narukovat do války. Vzhledem k nepříznivému počasí se neurodilo, drahota narůstala. Od května 1915 se zavedly bezmasé dny, lístky na potraviny a věci denní potřeby. Úřady zabavovaly zatajené potraviny. Děti ve školách zhotovovaly potřeby pro vojáky a sbíraly různé lesní plodiny. Pořádaly se sbírky oděvů pro vojenské nemocnice a peněžité sbírky pro vojáky, vdovy a sirotky. Vše se odvádělo Válečnému ústavu ve Vídni.
Do toho přicházeli italští uprchlíci, děti, ženy a starci. Byli rozděleni po rodinách i v dalších obcích okresu. Celkem jich bylo 1820 v 116ti obcích. Nejvíce jich bylo v Letovicích (59), Sloupu (51), Jedovnicích (47), v Doubravici (44), v Lysicích (42).
Místní je zpočátku nevítali s nadšením. Italové se později přizpůsobili. Ve školách byly zřízeny italské třídy s domorodými učiteli. Dospělí pracovali především v zemědělství, někteří v průmyslu. V Blansku, Letovicích a ve Svitávce. Někteří pomáhali místním řemeslníkům. O životě uprchlíků lze nalézt nejvíce ve školních kronikách.
Byty platilo hejtmanství jako srážky z denních 90ti haleřů na osobu.
Italové sbírali v lesích ryzce. Pekli je na plotě a omaštěné špatným oleje dřevěným pak konzumovali. Z pampelišek dělali salát.
Italské děti se záhy naučily česky a zúčastnily se o Třech králích 1916 koledování.
9. července 1988 navštívila Sloup v Moravském krasu sedmičlenná delegace z Itálie Po prohlídce obce, kostela a jeskyní proběhl koncert s mažoretkami zakončený naší státní hymnou. Sloup dostal darem malou kopii zvonu z italského Trenta.
Italští přistěhovalci nebyli zvyklí na naše drsné podnebí, mnoho jich včetně dětí zemřelo na záněty plic a ledvin.
6. února 1919 byl zorganizován odjezd z Rájce do vlasti. Našli tam však svoji obec v troskách, jež byla zničena italskými děly již v roce 1915.
Vděčnost italského národa přetrvává dodnes, jak vyplývá především ze zápisů z obecní kroniky Sloup.
I v Boskovicích pracoval komitét pro uprchlíky Výpomocný výbor italských uprchlíků. Dochovaly se však jen náhodné kusé zápisy. Většina byla úmyslně zničena, předpokládalo se, že tehdejší úředníci podváděli. Na tu dobu šlo o obrovské peníze.
Karel Šebek závěrem: „Pro nás jsou tyto události dávno zapomenuté, potomci italských vystěhovalců s povděkem a dojetím hledají místa, kde jejich předci prožili část života a dost často je navštěvují.“
Eva Šebková: „Během bádání nám pomáhala řada spolupracovníků, poskytli nám informace, kde někdo další bydlel,“ a ukázala kopii dokumentu z jedné matriky.
Na dotaz, co je přivedlo k tématu Eva Šebková odpověděla: „Pracovala jsem v Okresním archivu a toto neprobádané téma se nabízelo. Spolupracujeme i s italskou skupinou, jež se osudem svých předků zabývá. Ještě v šedesátých letech minulého století se v oblasti Trenta dalo domluvit česky a naši lidé zde byli vždy vřele přijati.“
V Boskovicích bylo 71 Italů a v židovském městě 201. Na základě poválečných dohod se museli Italové vrátit do vlasti. Zůstali jen těžce nemocní, a zde vdané ženy.
Socha „Alegorie válečnictví“ z roku 1918 odlitá továrnou ČKD původně určená pro italské Trento, kterou již uprchlíci při návratu do vlasti nevyzvedli, stojí dnes vedle ředitelství firmy v Blansku.
Podobná beseda, tentokrát pro veřejnost, proběhla v Muzeu Boskovicka ještě tentýž den odpoledne.
Výstavu Italští uprchlíci na Blanensku a Boskovicku lze zhlédnout v Muzeu Boskovicka do 1. března 2015.

Více: http://muzeum.boskovice.cz/
Foto + text: Luboš Sušil