Hrnčířský jarmark lákal i odrazoval návštěvníky

Kunštát – Hrníčky, hrnky, hrnce, zvonečky a kachle, zkrátka pálenou a glazurovanou hlínu v desítkách podob nabízeli kumštýři a hrnčíři na náměstí v Kunštátu. Třetí zářijový víkend patří už tradičně hrnčířskému jarmarku, který se tady letos konal už po šestnácté. Na desítkách stánků předvedli své zboží výrobci jak starých tradičních značek, jako je pravá kunštátská keramika, tupeská, habánská, nebo domažlická, ale rovněž stále víc se prosazující moderní keramika v nejrůznějších pastelových barvách a designech.
„Je tady obrovský výběr, snad každý tady musí najít něco, co ho chytne za srdce. Každý rok neodolám a odvezu si několik kousků, i když už mám všechny poličky a vitrínky přeplněné,“ smála se návštěvnice z Prostějova, když si vybírala sošku sovy s velkýma očima. „Nedávno jsem četla, že podle čínského učení feng-šuej nesmí sova chybět v žádné domácnosti. Tak přece musím chránit svůj domov,“ zdůvodnila svoji volbu.
Novinkou letošního jarmarku byla přehlídka starých řemesel a exponátů ve vznikajícím Muzeu řemesel Kunštátska. V areálu sýpky pod náměstím najdou v budoucnu své místo jednak předměty spojené s tradiční výrobou a starými řemesly, jednak zde vznikne galerie. Dobrovolné vstupné použijí správci muzea na dokončení této zajímavé novinky ve městě, kterou zamýšlejí zpřístupnit pokud možno co nejdříve.
Doprovodný program obstarávaly různá vystoupení kapel, skupin a spolků. Náměstí dunělo stovkami decibelů k potěše hrstky nadšenců pro techno a rap. Avšak! Prodejci a převážná většina návštěvníků jarmarku vnímala hudební produkci jako rušivou.
„Není slyšet vlastní slovo. Špatně se nám komunikuje se zákazníkem. Navíc při vstupu na náměstí vybírají dost vysoké vstupné kvůli programu. To odradí hodně lidí, kteří se chtějí jen podívat po stáncích, něco si nakoupit a nemají zájem sedět před pódiem,“ shodla se převážná většina prodejců. „My musíme odvést městu nemalý poplatek a očekáváme, že se nám náklady vrátí. Město nám však takto nevytváří dostatečné podmínky,“ postěžovali si.
Především mládež si však jarmarečního třesku hudebních skupin užívala. Někteří zabrali místa přímo pod pódiem, jiní piknikovali pod kostelem. V rytmu potřásali svými dredy, popíjeli burčák, vychutnávali si česnekové topinky a grilované klobásky a ke spokojenosti jim zaručeně nic nechybělo. (Pos)