Frantík: Když si usmyslím hrad, jednou bude stát

Olomouc – Mnozí se na něj dívají pohrdavě. Berou ho jen jako obyčejného maséra. Jenže tenhle člověk už dokázal, že umí připravit závody, na které přijedou ti absolutně nejlepší čeští závodníci včetně toho aktuálního Romana Kreuzigera. Letos navíc dostal českou cyklistku Gabrielu Slámovou do jednoho z nejlepších ženských týmů na světě, francouzského Vienne Futuroscope. Jak navíc slibuje, tento husarský kousek, nemá být rozhodně posledním. Řeč je o olomouckém rodákovi Michalu Frantíkovi, který se před lety rozhodl, že prostě pomůže české cyklistice.
„Na základní školu jsem chodil s Honzou Hruškou. Sice jsme společně jezdili na kole, ale já byl narozdíl od něj hodně neperspektivní. Tím ale začalo období, kdy jsem si cyklistiku doslova zamiloval,“ vzpomněl si na cyklistické začátky Michal Frantík.
Do cyklistiky se nakonec vrhnul díky své sestře Jiřině Ščučkové. „Sice nepatří k totální české špičce, ale na určitou úroveň se dostala, což potvrdila medailemi z českých mistráků. Rozhodl jsem se jí proto podporovat,“ vysvětlil své manažerské začátky u cyklistiky Michal Frantík.
Olomoucký rodák tak začínal právě díky sestře, když s ní přišel do ženského týmu Rostex - Quantum Vyškov. „Na těch holkách mě fascinuje, že jsou to bojovnice a dávají do toho srdíčko. Ačkoli nemají šanci si tou cyklistikou nějak vydělat, přes to jí dělají,“ vysvětlil, proč se začal zajímat právě o ženy na kolech.
Z cyklistiky však přešel k fotbalistům. Krátkou dobu působil v Sigmě Olomouc a nakonec dostal nabídku působit ve fotbale až v dalekém Kuvajtu. „Tam jsem poznal jiný kraj, mrav, lidi, vlivné i z jiného odvětví, což mi hodně dalo a dost jsem toho také procestoval. Získal jsem i určitý nadhled. Už jen proto, že se nedá srovnávat třeba plat průměrného fotbalisty s výborným cyklistou,“ podotýká Frantík, který v Kuvajtu strávil osm let a odkud si dokonce přivezl svoji manželku Donnu, o které mluví jako o indické princezničce.
Domů jezdil jednou za rok na pouhý měsíc. „V té době už Konečný a Hruška byli na jiné pozici. Závodili v Táborském ZVVZ. Domluvili jsme se, že s nimi pojedu Bohemku. Další rok to už byla Itálie a Švýcarsko a tím postupně začalo mé působení ve větší mužské cyklistice,“ popisuje svůj vývoj Frantík.
Po návratu od kuvajtských šejků, s jejichž týmem Al Arabi Sporting Club vyhrál mnoho prestižních pohárů, už naskočil právě do rozjetého vlaku ZVVZ. „Z pozice maséra přejít od fotbalu k cyklistice je něco naprosto jiného. Ale měl jsem štěstí, že jsem potkal kluky jako Tesař, Kejvalové, Benčík, Svorada nebo Kadlec,“ poznamenal Frantík, který následoval do královéhradeckého „Whirlpoolu“. „To byl trochu jinak koncipovaný tým, ale z obou jsem si vzal hodně zkušeností a hodně mi to dalo. Díky za ty zkušenosti u nich,“ chválí si.
Díky cestování po světě nejen s fotbalisty, ale následně s profesionálními cyklisty, nabyl řadu zkušeností, které chtěl uplatnit v českých podmínkách. Začal opět připravovat netradiční cyklokros ve Střeni, v malé vesničce na Olomoucku. „Za minulého režimu byla cyklistika sportem číslo tři. Kde je dnes? Je škoda, že je o ni zájem jen když běží Tour de France nebo v poslední době při cyklokrosu díky Štybarovi. O fotbale se ale píše permanentně. Tím závodem jsme chtěli jen ukázat, že dokážeme připravit akci, o které se bude psát. Tedy taková další vlaštovka,“ vysvětlil svůj zájem Frantík.
A měl pravdu. Vždyť jen na posledním ročníku se setkali snad všichni nejlepší silničáři posledních let. Nechyběl Kreuziger, Raboň a přijeli i minulí šampioni typu Hruška nebo Konečný. Náhle se opět mluvilo o zcela neznámé vesničce Střeň. „Za podpory tamních lidí a drobných sponzorů se připravuje takový závod, aby se lidé mohli postavit na start s profíkama, aby si mohli vyzkoušet s nimi jet. Jaké to je, jaká je ta atmosféra,“ sdělil Frantík.
Michal Frantík vidí, že když chce, tak opravdu může docílit svých snů. Jednou si vzal do hlavy, že Gabrielu Slámovou dostane do týmu, kde její kariéra bude moci růst. Povedlo se. Slámová letos naskočila do francouzského Vienne Futuroscope. „Oslovil mě Gabky táta, bývalý vynikající cyklista Igor Sláma. Mně se ta holka líbila a viděl jsem v ní potenciál, takže to pro mě to byla další meta. Začínal jsem a neměl jediný kontakt. Po půlročním intenzivním mailování, telefonování a osobních schůzek se to povedlo,“ říká šťastný dnes servisní technik velkoplošných tiskáren.
Gabriela Slámová se mu za to odvděčuje svými výsledky. Ale co dál? Co si Frantík, který říká, že když si usmyslí, že ve Střeni bude stát hrad, že tam jednou prostě bude, vzal do hlavy tentokrát? Na mušce má další českou cyklistku Jarmilu Machačovou. „Pro ni je priorita závodění na dráze za Duklu, což měnit nebudeme, ale rád bych jí zajistil kvalitní přípravu přes léto. Vždyť tu závodí s mladými kluky. Zaslouží si víc,“ řekl Frantík.
Třeba se Frantíkovi povede další kousek, třeba se na něj už nebudou dívat jen jako na maséra, třeba svými kousky opět trochu pomůže zviditelnit českou cyklistiku. Nechme se překvapit. „Je to koníček. Asi mě to živit nikdy nebude, ale dělám to pro holky, co si to zaslouží a českou cyklistiku. A budu moc rád, když pak přijdou i nějaké výsledky a těch lidí bude venku více. Přinejmenším jim to dá něco do života,“ uzavírá Michal Frantík.

Foto: přikládáme několik jeho snímků, na nichž je právě s Gabrielou Slámovou, jejím otcem Igorem Slámou či svojí sestrou Jiřinou Ščučkovou.