Domácí prostředí může i nemusí být výhodou

Boskovice * Nadšené povzbuzování, hurónské výkřiky a mohutné tleskání přihlížejících diváků. Takovou atmosféru chce zažít každý sportovec, bez ohledu na zaměření. A přesně takové podmínky vytvořili pro své „hvězdy“ fanoušci v boskovické vzpírárně, kde se odehrálo první kolo ligy juniorů.
Nejsilnějšími ovacemi byly ověnčeny pokusy nadějných boskovických želízek Tomáše Kejíka a Leona Hrazdila, sportovně se tleskalo i ostatním závodníkům.
„Diváci byli výborní,“ chválil vzpěrač Adam Roza. „Doma se mi vždycky vzpírá dobře.“
Podobné hodnocení zaznívá i z úst Kejíka. „Přišlo celkem hodně lidí a závod se povedl. Soutěže by tu mohly být víckrát.“
Tomáš Kejík se na domácí půdě předvedl s novým účesem, tmavé vlasy měl spletené do copánků. „Líbí se mi to. Stejný účes jsem měl už loni v květnu, kdy mi tato změna pomohla. Udělal jsem s tím totiž osobák,“ objasňuje změnu image. „A navíc mi vlasy nepadají do očí,“ upozorňuje na praktickou stránku věci. Tomáš tak možná zkouší „fintu Lukáše Bauera“, který důležité závody objíždí také s nějakým zlepšovákem.
Navenek bouřlivou kulisu ocenil i Leon Hrazdil. „Přišlo se podívat plno známých, tak se musíme trochu předvést,“ řekl s nadsázkou.
Ale domácká kulisa tvořená těmi nejbližšími může být nejen povzbudivá, ale také svazující. „Kluci to neunesou hlavně psychicky. Cítí zodpovědnost a to se potom odrazí na jejich výkonech. To je jasné,“ tvrdí trenér Čestmír Sekanina. „Viděl jsem to třeba na Leonovi. Jinde zvedá lépe než doma. Snaží se, ale to je právě ta přešponovanost,“ vysvětluje zkušený kouč, podle něhož jediný Kejík zvládl tlak domácího prostředí. „Adam Roza naopak tíhu neunesl. Čekal jsem od něho daleko víc,“ přiznal Sekanina.

Hana Trnečková