Čistíte zuby svému psovi?

Prevence dentálních onemocnění je u psů stejně důležitá jako u lidí. Podle výsledků průzkumu mezi veterinárními lékaři provádí dentální hygienu psům jen 21 % majitelů, přitom problémy způsobené nedostatečnou péčí o chrup má 52 % psích pacientů. Na podporu prevence dentálních onemocnění psů je zaměřen celosvětový program Měsíc zdravého chrupu, který informuje veřejnost o důležitosti zubní hygieny u psů. V rámci 8. ročníku rozdaly během června hostesky v parcích větších měst a během července rozdají veterináři v ordinacích 227 000 dentálních tyčinek Pedigree Denta Stix s edukačními brožurkami.

Průzkum ukazuje na nedostatečnou zubní hygienu u psů. Výsledky průzkumu mezi veterináři, uskutečněného v rámci loňské kampaně Měsíc zdravého chrupu, ukázaly, že 713 dotázaných veterinárních lékařů vyšetří během jednoho roku chrup (s i bez nutnosti zákroku) 285 480 psům. Podle veterinářů provádí dentální hygienu svým psům průměrně 21 % majitelů. Dentální problémy způsobené nedostatečnou zubní hygienou má průměrně 52 % psích pacientů, zdravý chrup 43 %.

Přehlížení dentálních problémů může mít i tragické následky. MVDr. Veronika Snášilová z veterinární kliniky v Brně1) k výsledkům průzkumu dodává: „kazivost zubů u psů není zdaleka tak častá jako u člověka, zato je u psů velice častá tvorba zubního povlaku a následně zubního kamene, jehož nadměrný výskyt výrazně ovlivňuje zdravotní stav dásní.“ Dlouhodobé přehlížení masivní infekce v dutině ústní, se kterou se veterináři bohužel setkávají velice často, může vést v některých případech i k tragickým následkům. „Bakteriální flóra z neléčeného zánětu se šíří krví do celého těla psa, postihuje mnohé vnitřní orgány a ve svém důsledku může vést až k poškození jater, ledvin, plic či srdce, někdy i s fatálními následky. Tato orgánová poškození nevznikají náhle, ale plíživě a jsou přímým důsledkem nedostatečné, nebo spíše nulové prevence,“ varuje MVDr. Tomáš Fichtel, předseda České společnosti veterinárních stomatologů2). Jako u každé prevence je i v případě čištění chrupu dobré začít dříve, než začnou problémy. Ideální je zvykat na přítomnost prstu nebo kartáčku v tlamě již štěně, u dospělého psa je důležitý pozvolný a trpělivý přístup. Přesto se to u některých dospělých jedinců nemusí vůbec podařit. Možnost pečovat o zdraví dutiny ústní psů tak, že je tato péče pro majitele vyhovující a pro psa příjemná, dává žvýkání speciálních dentálních tyčinek.

Odstraňovat zubní plak pomáhá také žvýkání dentálních tyčinek. Zatímco u lidí je denní čištění zubů ustáleným zvykem, psům čistí zuby pravidelně jen málo majitelů. Mechanické odstraňování zubního plaku speciálně navrženými dentálními tyčinkami je potom důležitou součástí zubní prevence u psů. Pokud pes pravidelně a dlouhodobě žvýká dentální pamlsky, dochází k otírání plaku z povrchu zubu, které má podobný efekt jako žvýkání žvýkaček u lidí nebo okusování rostlin u volně žijících šelem. Každodenní žvýkání dentálních tyčinek pro psy Pedigree Denta Stix odstraňuje až 80 % zubního plaku, čímž předchází tvorbě zubního kamene. A protože tyčinka psům chutná, považují ji za skvělý pamlsek, a čištění zubů je tak vlastně baví. K dispozici je ve třech různých velikostech (pro malá, střední a velká plemena), je nízkokalorická a obsahuje méně než 3 % tuku, neobsahuje žádná umělá barviva ani příchutě.

V rámci programu Měsíc zdravého chrupu získají majitelé psů dentální pamlsek zdarma. Během června ho rozdávaly společně s edukačním letáčkem v parcích a centrech větších měst hostesky, v červenci bude zdarma k dispozici také ve vybraných ordinacích veterinárních lékařů. Více informací najdete na www.peceopsa.cz.

1) MVDr. Veronika Snášilová, AZ Veterinární klinika MVDr. Milan Snášil, Podveská 20, Brno,
549 251 419, 605 813 955, vsnasilova@seznam.cz
2) MVDr. Tomáš Fichtel, Ph.D., Klinika chorob psů a koček při VFU Brno, Palackého 1-3, Brno,
541 562 356, fichtelt@vfu.cz

Co mají psi a majitelé kromě nutnosti péče o chrup ještě společného?
Podobnost mezi majitelem a jeho psem začíná u výběru psa. Někdo si pořizuje psa jen jako doplněk k novému domu, jiný jako přítele pro děti, některé mladé páry chtějí psa, protože je ještě brzy na dítě. Ambicióznější lidé si vybírají psa podle známých osobností – když si Barack Obama pořídil portugalského vodního, čekací doba na štěňata tohoto plemene byla v ČR dva roky. Většina lidí si vybírá plemeno podle vzhledu – tak, aby pes ladil k jejich životnímu stylu, k tomu, jak se oblékají, jaké mají přátele, aktivity. Každé plemeno má určitou image a je bráno jako součást nějaké sociální skupiny. „Kólie jsou považovány za velmi sportovní psy a pořizují si je sportovně založení lidé. Přirozené a přírodní československé vlčáky si vybírají lidé, kteří mají blízko ke stejnému způsobu životu. Tak zvaná bojová plemena si často pořizují ti, kteří chtějí vypadat drsně. Bernský salašnický je zase prototypem rodinného psa. A myslivec by trpěl, kdyby měl jiné než lovecké plemeno. Typickým příkladem módního, luxusního plemene je thajský ridgeback nebo luisianský leopardí pes,“ uvádí příklady kynolog Ing. Pavel Bradáč ze Školy pracovní a zábavné kynologie.

Postupem času přebírá pes povahové rysy svého pána. Povaha psů stejného plemene se často liší více než povahy psů různých plemen. Velice rozdílná bývá také skutečná povaha konkrétního psa a představa o povaze plemene mezi lidmi. Říká se, že pes a pán se sobě podobají po 7 letech. Kynolog Ing. Bradáč k tomu dodává: „psi jsou učenliví a umí se naučit zejména to, jak získat u svých majitelů drobné výhody, jak si zařídit opravdu pohodlný život. Většina psů má své majitele přečtené celkem rychle a pak si dokážou najít způsob, jak s nimi manipulovat – od dělání psích očí přes vynucování hlazení až po obtěžující vynucování pozornosti štěkáním či kradením věcí. A podle reakce majitele rychle zjistí, že mobil má daleko vyšší hodnotu než stará ponožka. Potom psi organizují život a činnosti svým majitelům, i když by to správně mělo být naopak.“

Majitel a jeho pes by měli tvořit harmonický tým. Jeden ze základních způsobů, jak vytvořit harmonický tým, jsou společné, správné týmové aktivity. Tedy takové, kdy aktivitu řídí člověk a učí psa něco nového, bez trestů a nátlaku, kdy psa navádí ke správnému výsledku a ten pak odměňuje. Takové aktivity, které baví psa i majitele – vycházka se psem se dá prožít, nebo přežít. „Při správné komunikaci, kdy majitel sdílí se psem radost z toho, co dokáže, bude psa bavit cokoli, samozřejmě s ohledem na jeho fyzické možnosti. K posilování vzájemného vztahu člověka a psa může sloužit i péče o psa, například péče o jeho chrup, která je u psa neméně důležitá jako u jeho pána. Mohlo by se zdát, že čištění zubů bude pro psa spíš trauma, ale z každé činnosti se dá udělat zábava. Psi si pak sami nasazují košíky, s radostí lezou do klece a k veterináři jedou na bezva výlet. Vždy jde o to, jaký rámec dá majitel dané situaci, jestli půjde z pohledu psa o násilné jednání, které útrpně přetrpí anebo se na něj bude těšit,“ radí Ing. Bradáč ze Školy pracovní a zábavné kynologie.