Bajkal, perla Sibiře - terapie sibiřskou přírodou

Autor článku: Dopisovatel, pro číslo 21/2012, vloženo dne 23.10.2012

[Stálý odkaz na článek]

pokračování z minulého čísla 20/2012

Po pár hodinách spánku jsme rychle posnídali chleba s nakládanými rybami, zapili je černým čajem a už jsme nastupovali do autobusu značky Ford. Čekalo nás necelých 300 kilometrů ve společnosti místních cestujících do hlavního města Ulan-Ude. Brzo dopoledne jsme byli na místě a začal nám předposlední den tohoto neuvěřitelného dobrodružství. Nejprve jsme se vydali k turistické atrakcí číslo jedna - největší hlavě V. I. Lenina na světě. Kdo nemá fotku s Leninovou hlavou, nebyl v Ulan-Ude ! Tento monument je dokonce zapsán v Guinessově knize rekordů. Město má asi 400.000 obyvatel, ale všechna důležitá místa obsáhnete za pár hodin. Naše průvodkyně Tanja s námi prošla celé historické centrum a během toho jsme se dověděli spoustu zajímavostí z historie města a celé oblasti. Po obědě v čínské restauraci nás čekal další úžasný zážitek, návštěva centra burjatského budhismu - tzv. Ivolginskij Datsan - místo, které soustřeďuje všechny důležité budhistické památky oblasti. Modlitební mlýnky, budhistické chrámy, mniši, a všechno to, co k budhismu náleží. Kromě odborného výkladu k tomuto nábožensky významnému místu jsme se dověděli i mnoho zajímavého o nedalekém kopci, kde dnes sídlí řídící centrum mezinárodního letiště Ulan-Ude. V době napjatých vztahů mezi SSSR a ČLR, v roce 1969, zde byly umístěny ruské jaderné rakety, které mohly asi do půl hodiny po startu zasáhnout Peking. Dnes tady zůstaly pouze odpalovací šachty a vzpomínky na možný začátek 3. světové války. Zajímavé, že o této "krizi", jsme u nás vůbec nevěděli. Aby toho na jeden den nebylo málo, na odpoledne a večer jsme měli připravenou exkurzi do typické sibiřské vesnice. Leží asi 30 kilometrů od Ulan-Ude a jmenuje se Nadeino.
Při procházce vesničkou, která se snad za posledních 250 let nezměnila, jsme potkávali místní obyvatele, jak posedávají před svými, někdy polorozpadlými, dřevěnými domky, vykládají mezi sebou, užívají si počasí a krásného prostředí a mezitím si možná ani nevšimnou, jak čas neznatelně plyne, líně jim sčítá křížky a pomalu je mění ve vrásky na upracovaných tvářích. Na vesnici musí být těžký život, který se soustředí hlavně na to, aby se během krátkého léta připravili na tuhou a dlouhou zimu. Asi proto ve vesnici je minimum mladých, kteří se vystěhovávají do měst za snažším životem. Zůstávají pouze staří, kteří postupující civilizaci zatím odolávají a možná si na ni ani nechtějí zvykat. Stačí jim kravka, políčko, a aby bylo čím v zimě topit. Zajímalo by mne, jak dlouho si ještě vesnice udrží svůj ráz, než úplně vymře. Myslím, že by to byla veliká škoda, ale asi se s tím nedá prakticky nic dělat. Součástí programu byla i návštěva v jednom z těch pěknějších domků. Paní domácí se jmenuje Dusja a přivítala nás čerstvě upečeným chlebem a širokým úsměvem, který může nabídnout jen dokořán otevřená lidská duše. Domek byl velmi čistě upraven a prakticky zařízen. Voda a elektřina, topení v kamnech. Televize, kolovrátek, balalajka na zdi. Ideální představa víkendové chalupy, jen kdyby to nebylo tak daleko. Zní to neuvěřitelně, ale i přes vzdálenost z Evropy se najdou tací, kteří na Sibiř jezdí odpočívat. Jedním z nich je pravidelný návštěvních tohoto domku, pan Jean- Piere, důchodce z Paříže. Před osmmi lety se rozhodl, že se vydá do Ruska naučit se jazyk. Zabodl prst do mapy, koupil letenku a vyrazil. V Nadeinu zaklepal na dveře domku a zeptal se, zda tady může pár dnů zůstat. Od té doby je tady již byl 15 krát, nyní pošestnácté. Vždy přijede na 4-6 týdnů relaxovat a zapomenout na uspěchané evropské velkoměsto. Pomáhá s běžnými domácími pracemi, pase krávy, seká dřevo, vaří a pracuje na malém políčku. Za tu dobu má i vlastní světničku. Velmi zajímavé bylo i jeho tvrzení, že Sibiř je sice nádherná v době léta, ale tu pravou krásu nabízí až během zimy. Nejlépe, když jsou všude hromady sněhu, mrzne až praští a do toho všeho svítí sluníčku. Ostatně, doporučení navštívit Sibiř v zimě jsme neslyšeli poprvé. Asi začneme plánovat další cestu ... Po vzájemném představení nám paní Dusja začala snášet pravé poklady její kuchyně. Zdroje má sice omezené, ale vše je poctivě podomácku připravené s láskou a péčí, výsledek je tedy úžasný. Za chvíli byla velká tabule plná těch nejrůznějších dobrot. Čerstvý chléb, uzený špek, houbové pirožky, pečená cuketa, plněná mletým masem, k tomu medvědí česnek, nakládané okurky a jako zákusek skvělá buchta se smetanou a jahodovou marmeládou. K tomu se podávala samohonka, tradiční pálenka ze žita a cukru s vyluhovanými léčivými bylinami. Zkrátka o nás bylo postaráno, jak na svatbě. A skutečně. Po večeři nám Dusja začala vykládat, jak tady lidé žijí a jak probíhá jedna z nejvýznamnějších místních folklorních tradic, pravá sibiřská svatba. Mezitím začala Ivanu převlékat do šatů nevěsty a z Igora zase Jean-Piere udělal ženicha. Připadal jsem si jako v Mrazíkovi. Vysvětlili a předvedli nám všechny základní svatební tradice. Bylo to nádherné odpoledne, vlastně celé dva dny v Burjatiji byly úžasným závěrem cesty. Čas nás ale neúprosně tlačil, museli jsme pomalu přemýšlet nad návratem do města, abychom stihli náš vlak. Rozloučili jsme se, poděkovali za to, jak o nás bylo vzorně postaráno a už jsme směřovali na nádraží Transsibiřské magistrály.
Přesto, že jsme na nádraží Ulan-Ude přišli potmě, bylo asi půl jedenácté, na hlavních hodinách svítil čas půl šesté odpoledne. Vysvětlení je jednoduché. Jelikož Transsibiřská magistrála prochází sedmi časovými pásmy, řídí se provoz v celé délce pouze jedním časem, moskevským. Kdyby tomu bylo jinak, nikdo by asi nebyl schopen tuto logistickou skutečnost uřídit. Dostali jsme jízdenky a místenky a vydali se hledat náš vagon. Na magistrále existují pouze dva směry - na východ a na západ, takže orientace je relativně jednoduchá. Za pár minut jsme byli na správném místě a nastal čas loučení s našimi průvodkyněmi. Na památku jsme každý dostali šamanskou šálu a konzervu místního hovězího masa. Ulan-Ude má, kromě historického významu, stále i velký vojenský význam. Ve městě se vyrábí vojenské stíhačky Suchoj a taky je zde obrovský závod na zpracování masa, který zásobuje celou Rudou armádu. A právě konzerva, kterou jsme dostali, je údajně to nejlepší hovězí, jaké je možno v Rusku dostat. Je to pro armádu, budeme tomu tedy věřit. Po kontrole pasů a jízdenek sličnými burjatkami jsme ještě jednou zamávali průvodkyním a šli hledat kupé.

pokračování v dalším čísle


Všechny články z tohoto čísla (21/2012):

Rubrika: Zpravodajství
Anketa pro zastupitele Boskovic
Budova osadního výboru chátrá
Centrum ovládly strašidla
Dotčené strany našly společnou řeč
Hrozí zřícení obou věží
Instalují tepelné čerpadlo
Kanalizaci staví podle plánu
Koupí zametací vůz
Koupil vadný alkohol
Pilát vydal metráky ryb
Pilovali techniku i spolupráci
Provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 18. - 28.10. 2012
Provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 25.10. - 5.11. 2012
Představili život v Paprsku
Školní rok plný novinek
Turistů letos nepřibylo. Počty jsou srovnatelné s loňskem
Vodárny pokračují ve velkých opravách, na cenu vody nemají vliv, ta poroste i tak
Voliči do prvenství poslali ČSSD. Na druhém místě jsou komunisté
Vyhlásili literární soutěž
Vzdají hold básníku Halasovi
Zruší kruhový objezd v Lipůvce

Rubrika: Kultura
DAS FILMFEST – Festival německy mluvených filmů
Filmová přehlídka VISIONS OF LIGHT odhaluje prostor mezi beznadějí a radostí
Kerndl zazpíval pro charitu
Klub Mersey slaví 19 let své existence! 26.10.2012 Brno
Koncert barokní hudby
Liběna Rochová – MEMORY I., MEMORY II.
Malý filmový festival mladé tvorby_7. ročník soutěže krátkého hraného filmu
Říjnový koncert "FESTIVAL BRIKCIUS"
Svatomartinská dílna v Galerii města Blanska
Výstava v Muzeu Boskovicka

Rubrika: Sport
Bayer jedenáctý
Blansko ve vedení
Bojovnosti chyběl Tesař
Bronzoví kadeti
Derby znovu pro Boskovice
Dvě porážky, jedna výhra
Hokej - OP Žďár II. kolo
Lední hokej OP Žďár I. kolo
Minerva podlehla Kroměříži
Na Kuřim nestačili
Plavci zahájili sezónu
Rozhodli během šesti minut
RUDICE, HOŘICE – OBNOVENÁ TRADICE
Stolní tenis Zbraslavec
Stříbrná Svitávka
Stříbrný Procházka
Vítězná premiéra
Výsledky OFS Blansko - 10. kolo podzim 2012
Výsledky OFS Blansko - 11. kolo podzim 2012
Vzpěrači uspěli na Slovensku

Rubrika: Představujeme
Test Dacie Lodgy 1.6 16V
Život nám běží, máte 30 minut?

Rubrika: Černá kronika
Policie INFORMUJE
Přišel loupit na benzínku_maskoval se kuklou
Řidička měla přes tři promile
Z chalupy na policii

Rubrika: Napsali nám
14. ročník festivalu filmů, setkání a dobrodružství
3. 11. 2012 Mimořádná nabídka prohlídek zámku Rájce
Austrálie říká „NE“ už podruhé
Bajkal, perla Sibiře - terapie sibiřskou přírodou
Boskovické gymnázium zkvalitní výuku
BROLN OSLAVÍ NA PÓDIU ŠEDESÁTKU!
Do systému víceletého financování budou zařazena další dvě občanská sdružení
DRAKIÁDA - OLOMUČANY, již tuto neděli
Dvacet let s Dětským muzeem_Kaleidoskop interaktivních výstav pro děti i dospělé
Guido Calabresi oslaví své 80. narozeniny v Praze
Hlasování o výběr vánočního stromu na náměstí Svobody
Inovace lesnických a dřevařských oborů
Internet pro pacienty blanenské nemocnice zdarma
Kerndl zazpíval pro charitu
Kraj podpořil vydání knihy „Češi ve Vídni“
Květa Fialová vyzdvihuje význam dobrovolníků z řad seniorů
Lidé vyjdou do ulic. Chtějí demonstrovat proti situaci v české společnosti
Made in Czech - tohle by mělo zajímat každého občana ČR
Miroslav Huptych: Milovníci knížek
Monkey Bussines - Trefa do černého.............
Nemocnice Blansko opět podpoří kampaň k Světovému dni cévní mozkové příhody
Nemocniční lékárna připravila od poloviny října bonusy pro pacienty
NEZÁJEM A LHOSTEJNOST
Obyvatelé Jihomoravského kraje mohou připomínkovat návrh krajského rozpočtu na rok 2013
Pacienty boskovické nemocnice ošetřuje nejsympatičtější sestřička roku 2012
Poděkování
POZOR NA FALEŠNÉ VSTUPENKY, VARUJÍ POŘADATELÉ ZÍTŘEJŠÍHO KONCERTU ELÁN
Proměna Knínic v čase
SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY - čtení na pokračování_díl 16
Vysoké ceny pohonných hmot firmy kompenzují šetrnějším zacházením s firemními vozy
ZA ŠTRŮDLY NA HORŇÁCKO