Čas na opravy kulturních zařízení se pomalu krátí

Region * Kulturní stánky v regionu jsou v různém stavu. Ve Vanovicích nebo v Rájci už mají čerstvě zrekonstruované kulturní domy, jinde se na rozsáhlé opravy sokoloven a kulturních domů teprve chystají. Peníze však chybí téměř všem.
Například v Benešově musí opravit strop a vyměnit okna v sokolovně. „V případě stropu jde o zhruba půlmilionovou investici, ale je nutná. Objekt byl postaven v roce 1930 a u stropních trámů se už délka stáří projevuje v podobě větších prasklin. Objekt patří TJ Sokol, takže veškeré opravy financuje. Například předloni opravili za sedm set tisíc sociální zařízení. Obec se snaží na opravách finančně podílet, sokolovnu vnímáme jako důležitou součást kulturního vyžití,“ sdělil benešovský starosta Antonín Rus.
V Letovicích slouží divadlu a koncertům původní budova Katolické Besedy, tedy dnešní kulturní dům, již 103 let. I zde jsou opravy nutné. „Nejhůř je na tom střecha a okna, jejichž stav je příčinou značné ztráty tepla. I když okna byla už měněná, i tato již dosluhují. V zimě jimi protahuje a v období dešťů bývá nová podlaha, která je v tzv. dolním sále, pod vodou,“ zhodnotila stav budovy ředitelka Městského kulturního střediska Eva Hejlová s tím, že jen
první nejdůležitější opravy jsou zatím vyčísleny na několik desítek milionů korun. V plánu je také výměna podlahy v horním sále a oprava stropů. „Objekt má od prvopočátku původní ráz, což bychom chtěli zachovat a vylepšit postupnou modernizací interiéru. Úvahy se ubírají i směrem nad celkovou úpravou dvorního traktu. Čeká nás také oprava fasády, vše samozřejmě v souladu se zachováním původní podobu budovy,“ dodala Hejlová.
Boskovičtí Sokoli se výhledově zaměří na interiéry již stoleté sokolovny. Kromě celkové proměny a prosvětlení schodiště i chodeb musí vyměnit podlahu v sále i přísálí. „Za posledních deset let se podařilo kompletně opravit střechu i fasádu a vyměnit okna a dveře. Takže nyní nás čekají interiéry, které bychom chtěli zmodernizovat. K posledním stavebním úpravám došlo v sedmdesátých letech,“ vysvětlil správce objektu Karel Malach a doplnil, že zatím nelze odhadnout celkové náklady.
Sokolovna ve Žďárné by již brzy měla patřit obci. „Záměrem obce je objekt přeměnit na kulturní centrum. Projektová dokumentace na revitalizaci sokolovny je již připravena, ale dokud nebude převod budovy dokončen, nemůžeme opravu provádět. V dokumentaci se hovoří o revitalizaci, která zahrnuje zejména opravy a výměny poškozených částí budovy za účelem jejího opětovného využití občany obce a okolí ke kulturním akcím,“ sdělila Radomíra Hénková.
Ve Skalici nad Svitavou využívali na plesy, karnevaly a dětskou porta sál místní hospody. Jenže ta je od září uzavřená a tamní musí jezdit jinam. „Snažíme se najít jiné alternativy, kde akce pořádat. Například členové skautského oddílu Stopa přesunuli pěveckou soutěž Dětská porta do Krhova. Kromě toho máme na obecním úřadě zasedací místnost, která se dá také využívat na různé akce,“ uvedl starosta Skalice nad Svitavou Richard Černý s tím, že v předešlých letech v sále vlastník vyměnil podlahu.
Problém mají i Kunštátští. Zdi zadního traktu kulturního domu totiž vlhnou a plesniví. „Máme zpracovanou studii o stavu objektu a nyní je nutné vypracovat zjednodušenou prováděcí dokumentaci. Dů­ležitým aspektem ovlivňujícím stavební stav objektu je jeho provozování. Je nutné zajistit temperování a pravidelné větrání. Docílí se tím snížení vnitřní vlhkosti, zamezí se kondenzaci par na konstrukcích a vzniku plísní,“ míní starosta Kunštátu Zdeněk Wetter.
Do oprav investovali v Rájci-Jestřebí, Knínicích a Sudicích. Původně patřil objekt v Rájci– Jestřebí Sokolu, ale dlouhá léta chátral. Nyní už druhým rokem slouží veřejnosti. „Objekt jsme opravili za víc jak třicet milionů korun, ale tehdy jsme získali dotaci z Regionálního operačního programu. Nicméně šlo o zásadní investici, díky které se nám podařilo zkvalitnit kulturní život. Nejdůležitější posun vnímáme v rozvoji spolkového života jako je vytvoření zázemí pro spolky v podobě kluboven a rozšíření aktivit mládeže. Příkladem je vznik divadelní skupiny při rájeckém skautském středisku, protože předtím v Rájci-Jestřebí nebyl pro takové aktivity prostor,“ zhodnotil starosta Rájce – Jestřebí Pavel Perout.