Jižní Francií do Španělska

Letní počasí přímo vybízí nahradit klasickou výuku v odborných jazykových učebnách a laboratořích možností vyzkoušet si schopnost komunikace přímo v cizojazyčném prostředí. Jako dezert je servírován pořádný nášup reálií a zvyků navštívených zemí, kterému se nevyrovná sebelepší cestovatelský magazín.
Padesátka studentů blanenského gymnázia se rozhodla pro cestu jižní Francií do Katalánska, jedné z autonomních oblastí Španělska. Sladkou odměnou za nepříliš pohodlnou noc v autobuse byla procházka načančaným a trochu snobským Monakem, kde jsou místo hydrantů po ulicích rozesety defibrilátory, asi kdyby nějakou celebritu na útěku před dotěrnými zvědavci, či štěstím nepolíbeného hazardního hráče postihla náhlá srdeční slabost. V Monaku studenti prokázali své nesporné komunikační dovednosti a vyjednali si obrovskou slevu na vstupném do oceánografického muzea.
Už během prohlídek jihofrancouzských měst Nimes, Arles a Orange na účastníky expedice dýchala poklidná, pohodová atmosféra, kterou zosobňovali senioři v typických baretech hrajících pétanque nebo smějící se soudci v talárech spokojeně bafající cigaretky v deset dopoledne na zahradě honosné soudní budovy města Nimes. Jaký to rozdíl oproti českým důchodcům spěchajícím k lékaři či za výhodnou slevou a upjatým soudcům, kteří se halí do pavučiny stěží srozumitelných paragrafů.
Velkolepá církevní architektura Avignonu a monumentální schodiště vedoucí k ještě kolosálnějšímu průčelí katedrály v katalánské Gironě přimělo i ty nejzatvrzelejší ateisty k úvahám o malosti a pomíjivosti lidského bytí.
Ani ďábelské staccato španělštiny, často doprovázené zběsilou gestikulací, jež může u rozvážného Středoevropana vyvolat až zastrašující dojem, neodradilo studenty od konverzačních pokusů. Ono jim také nic jiného nezbývalo, jinak by se nevymotali z křivolakých a i v poledne potemnělých uliček barcelonské gotické čtvrti, ve městě Figueras by sotva našli cestu od Muzea Dalího k autobusu, i když v tomto případě měli usnadněnou úlohu, neboť luxusní zájezdový „drobeček“ pro pětašedesát pasažérů se hledá docela snadno. Bez znalosti francouzštiny a španělštiny se těžko nakupuje i v bezcelním daňovém ráji Andorra la Vella a domů slíbili dovézt voňavky, sýry, čokolády, doutníky v dárkovém balení… Ti nejzapálenější lingvisté promrskali gramatiku i slovíčka, když vysvětlovali recepční v pobřežním městečku Blanes, že nejsou hoteloví zloději, nýbrž se jen vracejí do již vyklizeného pokoje pro zapomenutou nabíječku mobilního telefonu.
Týdenní cesta do jižní Francie a východního Španělska byla dalším kamínkem do pestré mozaiky cest absolvovaných blanenskými gymnaziálními studenty.

Mgr. Stanislav Hrnčíř,
Gymnázium Blansko