Boskovické běhy oslavily desítku

Boskovice * Když poprvé do ulic města Boskovice vyběhly zástupy sportovců, bylo jasné, že se ve městě zrodila velká sportovně kulturní akce. Že se však ze závodu, který se ani nesnaží být konkurencí profesionálním závodům napříč republikou, stane až takový fenomén, je neocenitelný úspěch. Prvního května se tak závodníci znovu postavili na start již desátých Boskovických běhů a znovu dokázali, jak tato událost změnila řadě z nich život.
Náměstí plné natěšených diváků, kteří přišli podpořit soutěžící přátele, poslechnout si kulturní program v čele s Ilonou Csákovou, nebo zkrátka jen nasát skvělou atmosféru. Okolí Masarykova náměstí se zároveň od rána plnilo sportovci nejen z naší republiky, na náměstí začínají první z mnoha dětských závodů. Úroveň Boskovických běhů se i v letošním roce potvrdila v plné kráse. „Bylo to po všech stránkách úspěšné završení deseti let,“ hodnotí ředitel závodu a zakladatel akce Petr Bartošek.
Když před lety s  velkou akcí na poměry Boskovic začínal, věřil, že se z ní stane velká tradice. Věhlas běhů, stejně jako počet účastníků, však každoročně stoupá. „Naše představy a sny se určitě vyplnily. Vždy jsme rádi, když se zúčastní více lidí, než před rokem. Ale dávno už není nárůst v takovém měřítku. Pro nás je ale důležitá podstata běhu, která je jiná, než na dalších závodech. Jsme spíše lidové běhy a v tomto směru je to číslo vynikající,“ pochvaluje si.
Do hlavního závodu Běhu za sedmizubým hřebenem v tomto roce vyběhlo 612 závodníků. Nejlepším z nich byl Jan Kohut, který vedl od samého začátku a cílem proběhl v čase 36:21. „Neběžel jsem úplně naplno, čas se dal ještě srazit. Hlavně do kopce byly rezervy. Mohlo to být rychlejší tak o minutu,“ přiznal. Kohut, který se věnuje také tréninku místních talentů, se v Boskovicích představil po několikaleté pauze. „S výsledkem jsem spokojen, hodně se mi líbila letošní trať. Ta v minulosti mi nevyhovovala, byl tam dlouhý kopec a rovnou závěr závodu. Proto jsem tu několik let nezávodil. Navíc jsem se v letošním roce nezúčastnil Pražského maratonu,“ vysvětlil. A spokojený mohl být i s výkony své tréninkové skupiny. Třetím místem v týmové soutěži a zejména bronzovou příčkou Filipa Tlamky, který v hlavním závodě na první místo ztratil jen minutu a třiadvacet vteřin. „Hlavně je Filip stále dorostenec a v šestnácti letech dokáže porážet zkušené běžce,“ smekl před ním. Nejlepší ženou závodu byla celkově šestnáctá Petra Vašínová v čase 41:11.
Právě trať hlavního závodu letos doznala výrazné změny, kdy díky stavební činnosti v Pilském údolí zamířili běžci i na místní hrad. Může tato změna zůstat zachována i pro další roky? „Možnost to určitě je. Tenhle krok potvrdil, že náš projekt má šťastnou vibraci po celá léta a i tato zásadní radikální změna potvrdila, že s čím jsme přišli, bylo přijato. Byla to otázka odvážného rozhodnutí. Možnost tu samozřejmě je, ale to se dá nyní těžko předjímat,“ říká Bartošek.
Desáté Boskovické běhy tak znovu ukázaly, jakým jsou fenoménem. Od jejich odstartování se běžeckému sportu začala věnovat velká část místních obyvatel a řadě z nich to v mnoha ohledech ovlivnilo život. A právě v tom je krása závodu určeného především pro amatérské sportovce. „Přišli jsme v době, kdy byly běhy populární. Skromně říkám, že jsme k tomu přispěli. Rozběhali jsme Boskovice, ten příměr se mi líbí,“ zakončil zakladatel závodů.(Luke)