Boskovice / Blansko * Ve středu 3. října pořádá Mobilní hospic sv. Martina Oblastní charity Blansko tradiční akci Koláč pro hospic. Po celý den od 8 hodin ráno do 16 hodin odpoledne budou zaměstnanci hospice a další pracovníci blanenské charity ve stáncích na ulici Rožmitálova v Blansku a ve vestibulu nemocnic v Blansku a v Boskovicích. Můžete se jich zeptat na cokoliv z hospicové péče a přispět na nákup vybavení na tuto službu. Za Váš dar dostanete již tradičně chutný koláč.
Mobilní hospic sv. Martina pečuje od roku 2010 o klienty na Blanensku a Boskovicku v posledním stádiu nemoci, kteří chtějí své poslední chvíle strávit doma se svými blízkými. V týmu, který je k dispozici umírajícímu člověku čtyřiadvacet hodin denně, je sociální pracovnice, psycholog, pastorační asistent, zdravotní sestra a lékař. „Mobilní hospic není jen služba, která se soustředí na zdravotní problémy. Častokrát jsou potřební i ostatní odborníci týmu, kteří pomáhají rodinám zvládat těžké chvíle i po úmrtí milující osoby,“ přibližuje vedoucí Mobilního hospice sv. Martina Hana Kudová.
Každým rokem zájem o službu Mobilního hospice sv. Martina stoupá. Od svého vzniku doprovodili hospicoví pracovníci celkem 400 rodin v celém okrese Blansko. Z toho jen v letošním roce v péči hospice zemřelo 73 klientů ve svých domovech. „Jak stoupá zájem, museli jsme zavést pořadník, což je u hospicové péče, kdy nevíme, jestli tu klient bude ještě zítra, opravdu smutné. Financování hospicové péče je obtížné, potýkáme se s nedostatkem personálu,“ říká vedoucí blanenského hospice.
Péče hospicového týmu by nebyla možná bez odvahy blízkých umírajícího člověka. „Je potřeba velká síla, statečnost a vytrvalost rodinných příslušníků, kteří se musí vyrovnat nejenom se ztrátou blízké osoby a obtížnou péčí, ale často i s okolnostmi, které už tak těžkou životní etapu ještě znesnadňují,“ říká Hana Kudová a vzpomíná na nedávný případ, kdy pracovníci Mobilního hospice sv. Martina pomáhali dvěma sestrám, které se rozhodly nechat si doma umírající maminku. Nezastavilo je ani množství zdravotních omezení jako horečky, zvracení, bolesti. „Jejich maminka byla zcela upoutaná na lůžko, dcery musely zajistit celodenní péči o ni, chod domácnosti a vypořádat se s nedostatkem financí. K tomu všemu majitel bytu trval na ukončení nájemní smlouvy s okamžitým vystěhováním,“ vzpomíná vedoucí hospice. Jedna ze sester stále studuje a vlivem těchto událostí zůstala bez finančního zajištění. „Obě dcery tuto životní zkoušku zvládají velmi statečně. Bolestná zkušenost jim však do života přinesla jistotu, že se na sebe mohou spolehnout v jakékoliv situaci,“ dodává Hana Kudová.