Čistírna odpadních vod Blansko slavila padesátku

Světový den vody byl ve znamení výhodnosti větších kanalizačních celků

Blansko * Světový den vody byl v letošním roce na Blanensku spojen zejména s padesátiletým výročím kolaudace čistírny odpadních vod v Blansku. Největší čistírna na okrese je raritní, jelikož žádné jiné takové zařízení u nás není na kopci s čerpacím převýšením pětatřiceti metrů. Je dimenzována na třicet tisíc ekvivalentních obyvatel a má dostatečnou rezervu pro další rozvoj příslušné aglomerace. Tyto informace poskytl na úvod setkání VAS Boskovice s okresními starosty a odbornou veřejností její ředitel Petr Fiala a dodal, že čistírna je plně funkční, plní veškeré dané limity a bez problémů vyhověla i několika kontrolám z Bruselu. „V současné době tato čistírna čistí odpadní vody nejen z města Blanska, ale i z jeho místních částí Klepačov, Horní a Dolní Lhota, Češkovice, Těchov, Obůrka, ale i z dalších obcí Ráječka a Spešova. Tím se samozřejmě výrazně eliminují jak investiční, tak provozní náklady na čištění odpadních vod v této aglomeraci, než kdyby zde bylo několik čistíren menších,“uvedl Fiala. V další části pak v rámci odborného semináře Vodárenská poukázala také na výhodnost větších kanalizačních celků, seznámila přítomné s výsledky svého hospodaření i změnami při získávání dotačních prostředků.
Čistírna odpadních vod Blansko byla kolaudována v roce 1965 a od té doby se na ni postupně napojovaly jednotlivé části města. Během padesáti let prošlo zařízení výraznými přestavbami. Především v rámci první etapy intenzifikace, která probíhala v letech 1999-2004. „Teprve v této době se na čistírnu připojila také část Staré Blansko,“ upozornil výrobně-technický náměstek boskovické divize Vodárenské společnosti Pavel Mikulášek. „Druhým významným krokem byl projekt Ochrana vod Povodí řeky Dyje, kdy čistírna prošla zásadní rekonstrukcí “ dodal.
Podle odborníků, a to nejen z Vodárenské, je totiž daleko výhodnější, když se více kanalizačních systémů spojí pod jednu větší čistírnu. To ovlivňuje i výši stočného. „Čistírny o velikosti 1200 ekvivalentních obyvatel mají cenu vody nad sociálně únosnou cenou nad padesát korun. Při 2500 ekvivalent je cena stále nad úrovní stočného ve Svazku vodovodů a kanalizací a při 4200 obyvatel se dostanou pod průměrnou cenu stočného v České republice. Provozování větších čistíren je tedy ekonomicky výhodnější,“ vysvětlil obchodně-ekonomický náměstek Viktor Sedlák, který vycházel ze zdrojů dvaadvaceti čistíren u nás. Velikost čistírny totiž dělá výrazné rozdíly v nákladech na její provoz. „Rozdíl mezi čistírnou pro 500 a 1000 ekvivalentních obyvatel jsou kupříkladu o šedesát procent větší náklady u té menší. Větší celky skutečně dosahují lepších výsledků a za mě by se vždy mělo prvně řešit, zda není možnost skupinového řešení více obcí,“ nabídl Sedlák.
Součástí Světového dne vody byl také přehled ukazatelů hospodaření společnosti za uplynulý rok, se kterými seznámil přítomné ředitel Petr Fiala. Uvedl, že VAS působí na okresech Blansko, Brno-venkov, Znojmo, Třebíč, Jihlava a Žďár nad Sázavou. Boskovická divize VAS zejména v posledních třech letech neustále rozšiřuje počet provozovaných obcí, v současné době se stará o vodovody a kanalizace v hodnotě již přes sedm miliard korun. „Důležitým faktem zůstává, že na rozdíl od ostatních velkých provozovatelů, které vlastní společnosti z Francie, Španělska nebo Anglie je Vodárenská ze sta procent vlastněná Svazkem vodovodů a kanalizací měst a obcí. Největší přírodní bohatství, kterým voda bezesporu je, tak zůstává v tomto regionu v českých a moravských městech a obcích a veškeré zisky tak jsou znovu investovány do infrastruktury a nekončí v zahraničí,“ upozornil.
Za dvacet let provozu vyrobila divize 113,5 milionů metrů krychlových pitné vody. „Tato výše představuje přibližně roční spotřebu hlavního města Prahy. To ukazuje, jak velké jsou rozdíly mezi různými lokalitami v České republice,“ upozornil Fiala. Velký pokrok také nastal za poslední čtyři roky v rozšíření vodárenského dispečinku. „Není jednoduché zastupitele obcí přesvědčit o jeho výhodách, protože ty nejsou na první pohled viditelné jako například opravený chodník nebo nové dětské hřiště. U všech obcí, ve kterých se vodárenské objekty na dispečink napojily, ale panuje maximální spokojenost, protože se tímto opatřením jednak podstatně snížilo riziko výpadků v dodávce vody, jednak dochází k podstatnému snížení ztrát vody v dané lokalitě, což má velký vliv na ekonomiku provozu,“ vysvětlil ředitel. „Právě díky dispečinku můžeme spoustu problémů odhalit, ještě než nastanou. To nám ročně přináší nemalé úspory.“ V současné době má VAS Boskovice napojeno na dispečink více než 100 objektů, které jsou tak nepřetržitě monitorovány.
Že je Vodárenská společnost vlastněná přímo městy a obcemi, které provozuje, má nesporně velké výhody. A ačkoliv byla v minulosti jedním z vlastníků i společnost z Francie, bylo rozhodnuto, že zisky zůstanou ve společnosti formou nerozdělených zisků. To se změnilo v minulém roce. „Rozhodli jsme se zisky rozdělit mezi majitele, tedy mezi naše města, obce a jejich svazky. V minulém roce tak bylo rozděleno osmdesát milionů korun, letos sedmdesát a příští rok dalších padesát milionů,“ přiblížil předseda představenstva VAS Jindřich Král. Do roku 2018 si pak Vodárenská dala několik cílů. Mezi nimi kupříkladu odvést jednotlivým svazkům nájemné a opravy v objemu 4 miliard korun nebo navýšit tržby mimo vodné a stočné na jednu miliardu.
Od letošního roku také dochází ke změnám v možnosti čerpání dotací. „Podmínky pro čerpání dotací z programu životního prostředí na období 2014-2020 bychom měli znát ještě v první čtvrtině letošního roku, stejně tak by měly být vypsány první výzvy. Dochází však ke změně jejich výše,“ upozornil Král. „Zatímco v předešlém plánovacím období se výše dotace počítala vytvořením finančních mezer na základně počítačového programu, nyní se budou dotace počítat dle paušální částky. Celková výše dotace bude činit 63%, tedy o deset procent méně než v minulém období. Kdo tak minulý rok dotace propásl, nyní získá méně financí,“ zakončil.