Dotazníky ověří, zda bylo sloučení škol správným krokem

Boskovice * Je tomu přibližně deset let, kdy ještě byly v Boskovicích tři základní školy. Po rozhodnutí z roku 2003 a účinnosti od poloviny roku 2005 se následně sloučily do jedné a od té doby fungují tímto systémem. Vedení města si nyní podle dotazníků ověří, jaké má sloučení všech zařízení výsledky a zda byla tato volba dobrým krokem.
V současné době jsou dotazníky v přípravě. „Návrhy dotazníků mají být připraveny do konce dubna. Jeden bude určen pro rodiče a druhý pro zaměstnance školy. Otázky se budou týkat několika témat. Třeba výuky, stravování, vybavení a dalších,“ přiblížila boskovická místostarostka Jaromíra Vítková. Ke sloučení škol došlo před deseti lety hned z několika důvodů.
„Základní školy se sloučily na základě tehdy provedené analýzy, sledování demografického vývoje při spolupráci s matrikou narozených dětí a na základě koncepce z roku 2003, která byla schválena orgány města. Do základních škol nastupovalo méně dětí a hrozilo, že jedna z nich bude mít postupně v každém ročníku jen jednu třídu. Tím, že je jedna škola, mohou učitelé vystudovaný obor vyučovat v celém úvazku třeba i na jiné budově,“ přiblížila. V řešení byl tehdy i problém využití učeben pro jiná zařízení, třeba uměleckou školu nebo domov dětí. „Vycházelo se tehdy z obsáhlého materiálu Koncepce mateřských a základní škol v Boskovicích. Hlavním důvodem sloučení bylo nerovnoměrné naplňování jednotlivých budov v době populačního poklesu z různých důvodů a vznikající nerovné podmínky pro vzdělávání pro boskovické děti. Zřizovatel do toho mohl zasahovat jen velmi omezeně, zřízení spádových obvodů nestačilo a nestačí,“ doplnil ředitel ZŠ Boskovice Vladimír Ochmanský.
Sloučení má podle místostarostky pro školu výhody. „U investic nemusí vedení školy záměry, pro které se rozhodne, řešit v etapách. Dříve každá škola chtěla investovat do svého objektu, ale akce pak probíhaly v etapách a trvaly i více let. Výhodou je i společný nákup, například jeden velký server. Při rozdělení by musely být tři. Stejně tak i interaktivní výukové programy,“ myslí si Vítková. Podobný názor má i Ochmanský. „Jsem přesvědčený o tom, že výrazně převažují klady. Nyní často zdůrazňované finanční hledisko tehdy nebylo primární, nicméně i z tohoto pohledu je sloučení výhodou. Tehdejší rozhodnutí provázely velké obavy, které se však nenaplnily. V současné době sice mají všechna pracoviště společný vzdělávací program, ale svá specifika si zachovala a vedení školy se je snaží rozvíjet. Je jasné, že při průměrném počtu pěti až šesti tříd v ročníku není možné mít na každé budově specializovanou třídu s rozšířenou výukou, případně k tomu ještě nějakou alternativní třídu. Snažíme se však, aby naše nabídka byla co nejbohatší, a každoročně připravujeme nějaké inovace,“ myslí si.
Dotazník bude pro vedení města do budoucna radou, zda školu zachovat v současné podobě nebo se vrátit k odděleným pracovištím. „Jedná se o průzkum, ale bude to i důležitá součást celkové analýzy a podklad pro další opatření a pro koncepci. Spolupracujeme se Školskou radou, skupinami rodičů a předminulý týden jsme uspořádali seminář s Mgr. Miholou, místopředsedou poslaneckého výboru pro vzdělávání. Radou města byla ustanovena komise pro výchovu a vzdělávání. Další kroky budou reagovat na celý soubor indicií,“ zakončila Vítková s tím, že slučování není jen otázka měst. „Problematiku optimalizace a sloučení řeší i Jihomoravský kraj na středních školách, kam nastupují méně početné ročníky ze základních škol. Na druhé straně vidíme zájem ve školách mateřských.“