Cena vody na okrese Blansko se zvýší jen mírně

Může za to vlastnický model Vodárenské akciové společnosti

Region * Při platbách za vodu sáhnou v příštím roce lidé hlouběji do kapsy. Cena vodného a stočného zdraží dohromady od prvního ledna o čtyři procenta. Zajímavá určitě je skladba navýšení, a sice zatím co stočné se zvýší o 3,23 Kč/m3, vodné pouze o deset haléřů. Vodárenská akciová společnost, která provozuje vodohospodářskou infrastrukturu na našem okrese, ani Svazek VaK Blansko, jako majitel infrastruktury, však již několik let nemají šanci cenu vody příliš ovlivnit. Vše se řídí dle norem určených Evropskou unií.
Díky tomu v příštím roce zaplatí obyvatelé za tisíc litrů pitné a odpadní vody na většině okresu za vodné 37,90 korun bez DPH. To znamená oproti letošnímu roku nárůst o 0,26 procent. O něco vyšší nárůst zaznamená stočné, které vzroste na 40,33 korun, tedy o 8,71 procent. Celková cena tak vzroste o 4,3 procenta. „Při tomto nárůstu by měla čtyřčlenná rodina, jejíž průměrná spotřeba činí v našem regionu 120 m3 vody, v průměru platit o 38,30 korun měsíčně více, je-li fakturované vodné i stočné,“ přiblížil ředitel boskovické divize Vodárenské akciové společnosti Petr Fiala.
Cena za vodné a stočné ovšem nevychází z rozhodnutí zdejších vodohospodářských společností, ale z podmínek stanovených Evropskou unií. Ta vychází z finanční analýzy, kterou schvaluje a kontroluje Státní fond životního prostředí. Nahlíží přitom na zajištění samofinancování provozu projektů, na které Svazek žádá dotaci, zajištění samofinancování obnovy veškerého majetku Svazku a vytvoření přiměřeného zisku pro provozovatele při dodržení sociální únosnosti cen po celé období platnosti analýzy.
„Cena vodného a stočného musí tedy garantovat skutečnost, že Svazek je schopen zafinancovat investiční i provozní náklady nejen u projektů, na které žádá dotaci, ale financovat také provoz a postupnou obnovu veškerého svého majetku, a to pod podmínkou, že nebude překročena výše tzv. sociálně únosné ceny,“ vysvětluje Fiala. „Kdybych to měl říct co nejvýstižněji, tak Evropská unie říká majitelům vodohospodářské infrastruktury, tedy obcím a svazkům obcí, asi toto: Poskytneme vám na tento a tento projekt dotaci v takové a takové výši, ale cena vodného a stočného se bude vyvíjet tak a tak. Těmito pravidly se musí řídit každý majitel vodohospodářské infrastruktury v ČR, tedy každá obec, město, případně Svazky obcí, které žádají o dotace z Bruselu,“ doplnil ředitel. Na období roku 2010-2014 plánuje Svazek vynaložit v rámci investic více než šest set milionů korun pouze na obnovu. Z této částky budou tvořit dotace více jak čtyři sta milionů.
Z toho tedy vyplývá, že Vodárenská akciová společnost nemá na cenu vodného a stočného prakticky žádný vliv. Pokud by Svazek a obce tato daná pravidla nedodržovaly, přišly by totiž o všechny dotace, které unie prostřednictvím Státního fondu životního prostředí do těchto projektů investovala. To by znamenalo další mnohamilionové náklady pro každou z obcí. „Třeba u současného projektu rekonstrukce páteřních vodovodních přivaděčů by to znamenalo obrovské částky. Jen město Blansko by muselo investovat přibližně sto milionů, Boskovice pak osmdesát. Vysoké náklady by to znamenalo i pro nejmenší obce,“ přiblížil Fiala. „Kdyby tyto investice musely hradit pouze obce, na další desítky let by se zastavil jejich rozvoj.
Současná výše vodného a stočného ve Svazku však už několik roků nepatří mezi nejdražší v republice. Dokonce i na okrese Blansko je několik obcí, které budou mít cenu vyšší, než Svazek. To je třeba případ Svazku obcí Sloup a Šošůvka. „Budeme mít cenu vyšší než Svazek, rozhoduje o tom Fond životního prostředí. Jaká ale bude úroveň této ceny, ještě nyní nevíme. O té ale rozhodují podmínky dané Státním fondem životního prostředí. My musíme tyto rozhodnutí akceptovat,“ je si vědom starosta Šošůvky Stanislav Šindelka.
Podobné to je i u Lhoty Rapotiny. „My jsme sice součástí Svazku, máme ale stejně vysokou cenu pouze u vodného, stočné budeme mít vyšší než ve Svazku. Může za to fakt, že naše infrastruktura není předaná Svazku, je to investice obce, která se o ni stará. O ceně stočného se ovšem zatím jedná. Poslední návrh stočného je v tento okamžik ve výši 59,46 Kč/m3, ale toto číslo se ještě může změnit. Pokud chceme čerpat dotace od Evropské unie, musíme akceptovat daná pravidla,“ prozradil starosta Michal Sedlák.
Vodárenská akciová však měla při stanovování ceny pro příští rok jednu nespornou výhodu. Tou je situace, kdy je kompletně vlastněná obcemi a svazky obcí. Nejenže tak veškeré výnosy zůstávají přímo v regionu a nemíří, jako u jiných vodohospodářských společností v republice, do zahraničí, ale tento model navíc také může znamenat nižší cenu.
„Pokud by nebyla Vodárenská vlastněna pouze obcemi a jejich Svazky, musela by například odvádět vlastníkům vodohospodářského majetku, tedy obcím a svazkům, ještě vyšší nájemné, což by se odrazilo zase ve vyšší ceně vody. Zvyšování ceny netěší nikoho, nás už vůbec ne, protože vyšší cena se samozřejmě odrazí ve spotřebě. Ale vzhledem k tomu, jaká Evropská unie nastavila pravidla, tak jsem upřímně přesvědčen, že současný systém zatěžuje naše odběratele nejmenším možným způsobem.“ zakončil ředitel Fiala.