Větrné elektrárny mají své příznivce i odpůrce - O jejich výstavbě v regionu rozhodnou sami obyvatel

Region * O tom, že je třeba využívat alternativní způsoby získávání energie, dnes pochybuje jen málokdo. Slunce, voda, vítr, biomasa - to jsou zdroje, které mají při vhodném využití budoucnost. Právě v těchto dnech se vážně uvažuje o stavbě několika větrných elektráren i na území našeho regionu. Rozhodnutí, zda budou až sto čtyřicet metrů vysoké věže stát také na Boskovicku, bude ve velké míře záviset na obyvatelích dotčených oblastí.
Ačkoliv Jihomoravský kraj nepovažuje tento způsob alternativní výroby elektrické energie za svou prioritu, intenzivně se jedná o výstavbě elektráren na několika místech Letovicka, Kunštátska, Velkoopatovicka a v blízkosti Černé Hory. Na území jižní Moravy hrají v neprospěch ojediněle čisté výroby elektrické energie zejména větrné podmínky, které na většině území kraje nejsou vhodné. Problematický je také vliv na krajinný ráz a faunu neporušených oblastí a možné negativní působení hluku.
ROZSEČ NAD KUNŠTÁTEM
Ano či ne. To budou možné odpovědi na otázku „Souhlasíte s umístěním větrné elektrárny ve vaší obci?“, kterou dostanou v místním referendu občané Rozseče. O lokalitu v prostředí přírodního parku Halasovo Kunštátsko, jež náleží do katastru obce Rozseč, mají investoři velký zájem. „Před půlrokem se objevili první dva zájemci a od té doby nabídky přibývaly. Nyní už má o výstavbu zájem pět firem,“ uvedl starosta obce Miroslav Šikula.
Zastupitelé obce s pěti sty obyvateli chtějí zvážit všechny nabídky současně, aby mohli ze vzájemného srovnání vybrat tu nejzajímavější, se kterou pak předstoupí před občany. Větrná elektrárna, která by stála v blízkosti Rozseče, by každoročně znamenala pro obecní kasu desítky i stovky tisíc navíc. A to není málo. „Každopádně se chceme s lidmi domluvit, rozhodně nechceme, aby nám někdo nadával, že tu postavíme něco, o čem lidé nebudou nic tušit. Výsledek referenda budeme samozřejmě respektovat,“ připomněl starosta.
„Situace v obci je nyní tak půl na půl. Někteří lidé jsou už teď jasně pro, několik je i proti. Většina obyvatel ale v tuto chvíli nemá úplně jasno a to zejména proto, že lidem dosud chybí kompletní informace. Proto také nemůže být zatím referendum,“ řekl starosta s tím, že během měsíce by zastupitelé měli mít potřebné informace na stole. „Když budou informace, tak si myslím, že opadnou i ojedinělé kritické hlasy,“ domnívá se Šikula.
Zvláštní je, že současná patová situace v Rozseči vznikla právě díky investorům. „Minulý týden jsme to řešili na zastupitelstvu, ale zatím jsme se nedohodli. A to hlavně proto, že firmy nejsou schopny předložit jasnou nabídku. Na poslední schůzi jsme pozvali co největší množství lidí a ti o věc projevili nebývalý zájem, protože na jednání přišlo více než čtyřicet občanů. No a firmy nepřijely. Když někdo něco chce a potom nepřijede, těžko s tím něco naděláme,“ zmínil konkrétní důvody protahování situace Šikula.
Na to, že elektrárna znamená závažné rozhodnutí, se snaží odpočátku upozornit manželé Prosovi. „Jsou to 85 až 130 metrů vysoká monstra, na která se v případě jejich instalace budeme dívat minimálně pětadvacet let. Navíc od nich musí být zemí vedeny kilometry dlouhé kabely k nejbližším transformátorům, čímž se krajina rovněž naruší. Rizika představuje také námraza, která pokryje lopatky větrníků. Z toho důvodu může být okolí elektrárny prohlášeno za ochranné pásmo s omezeným přístupem veřejnosti,“ napsala už v březnu ve svém otevřeném dopise Věra Prosová, která upozorňuje mimo jiné i na to, že díky lákavým ročním kompenzacím se mohou místo zalesněných kopců, remízků, skalisek a stromů stát dominantami krajiny na Vysočině kovové konstrukce točících se větrníků. „Nebylo by daleko vhodnější umístit větrné elektrárny raději v méně hodnotných oblastech České republiky jako jsou průmyslové aglomerace v blízkosti velkých měst?“ táže se Prosová.
BEZDĚČÍ
V malé obci Bezděčí, jež tvoří městskou část Velkých Opatovic, mají na podnikatelský záměr brněnské firmy WM Power téměř jednoznačnou odpověď: „Větrnou elektrárnu u nás nechceme!“ To nám potvrdila jak slova starosty Velkých Opatovic, tak samotných obyvatel obce.
„Je to asi měsíc a půl, co se na nás firma obrátila. Vyvolali jsme jednání s občany Bezděčí, kde byli i zástupci firmy, kteří chtěli vysvětlovat své záměry. Podle názorů místních to zatím vypadá spíše negativně. My to samozřejmě respektujeme, do ničeho je netlačíme, protože sto padesát tisíc korun, co firma ročně nabízí, nás rozhodně nepoloží a ani nám to nijak závratně nepomůže,“ zhodnotil nabídku starosta Jiří Bělehrádek.
Zároveň zmínil také fakt, že zástupci firmy umístění stožáru ani přesně nelokalizovali. „Zmínili jen lokalitu kopce nad Bezděčím a to je problém, protože se neví, zda by stavba nezasahovala do leteckého koridoru. Kopec se také nachází v prvním ochranném pásmu vodního zdroje, který zásobuje kromě Bezděží také Roubaninu a Korbelovu Lhotu. Z ohrožení zásobováni vody mají strach zejména starší obyvatelé,“ doplnil s tím, že v polovině listopadu padne jednoznačné rozhodnutí.
Pětatřicetiletý Zdeněk Richtr z Bezděčí nejprve jasný názor neměl. „Informace jsem neměl, moc nám toho neřekli. Postupně jsem začal zjišťovat a hledat na internetu a nyní, když o tom něco vím, jsem jednoznačně proti a začínám se toho i bát. Těch důvodů je celá řada,“ netají se. Jako hlavní problém se podle něj jeví to, že více než stometrový stožár má stát jen čtyři sta metrů od posledního stavení v obci. „To je příliš blízko, bude to nejen slyšet, ale navíc sem může dosahovat i záření. Ta vzdálenost by měla být nejméně kilometr až dva, ale tady toho není možné dosáhnout, není tu na to místo. A dívat se na to každý den z okna? To si nedovedu představit. Když je dobrá viditelnost, vidím od nás stožáry větrné elektrárny až v Drahanech, co jsou dvacet osm kilometrů vzdálené. Takové to jsou obry.“
Ohrožení vodních zdrojů se Richtr nebojí a i když se snaží zůstat objektivní, vidí další hluboké dopady případné stavby. „Také si uvědomuji ty peníze, co to může přinést, ale nestojí to za to. V dědině nežije ani padesát lidí, více než polovina jsou důchodci a mladých je jen málo. Lidí stále ubývá a nových moc nepřichází už jen kvůli tomu, že si tu každý musí zajistit svou vodu a topení na zimu, protože tu nemáme vodovod ani přivedený plyn. A když tu bude stát ještě taková vrtule, tak sem tuplem nikdo nepřijde.“
LETOVICE
Tři žádosti na výstavbu větrných elektráren přišly během jednoho prázdninového týdne na adresu městského úřadu v Letovicích. Kopec Vlkov nad Babolkami a Chlumem a lesy obklopený palouk na kopci v katastru obce Podolí, jež se vypíná nedaleko Míchova a Zboňku. To jsou dvě místa, o která mají nyní investoři zájem na Letovicku.
Možnosti zapojení Letovic do projektů a stanoviska letovické radnice jsme podrobně představili už v čísle 34/2007 tohoto týdeníku. Situace se zatím nijak podstatně nezměnila, Letovičtí jsou si vědomi výhod, přesto velmi dobře vědí, že na větrné elektrárny neexistuje jen jeden univerzální pohled. „Není jen jediný pohled, jestli to tady může být nebo ne. Jde také o limity hygienické a další, nevyhneme se tomu, aby zařízení byla bez hluku. Proto rada rozhodla, aby se k tomu vyjádřili ti, co budou nejblíže. Počítáme, že do měsíce uděláme veřejné projednání v místních částech s občany, kam by mohly přijít i firmy a zodpovědět případné dotazy lidí. My pak vydáme stanovisko, které bude v souladu s vůlí obyvatel,“ uvedl letovický místostarosta Bohuslav Kuda s tím, že možnost vyjádřit se budou mít i obyvatelé Letovic, protože informace o záměrech vyjdou také ve zpravodaji města. „Už teď se ví, že jsou lidi, kteří by to přivítali, ale stejně tak je i skupina lidí, která je zásadně a tvrdě proti tomu. Je jasné, že stožáry by byly vidět i z Letovic, panorama by se změnilo. Takže nebudeme nic předjímat a počkáme si na konečnou vůli občanů,“ doplnil druhý místostarosta Vladimír Stejskal.