Zita Budišová vyrábí autentické panenky dětí

Boskovice * Snem takřka každé malé holčičky je mít doma krásnou panenku. Ty nejlepší, doslova umělecké kousky, u kterých mnohdy není poznat, zda se jedná o panenku či živé dítě, vytvářejí rebornistky. A velmi úspěšně si v tomto trendu počíná Zita Budišová z Boskovic. Její reborn panenky jsou od živých dětí k nerozeznání. A úspěchy sbírá i na výstavách v Německu. Sběratelské panenky za několik tisíc korun vytváří přitom teprve dva roky. „Je to ale láska na celý život,“ uvědomuje si.

Jak jste se k vyrábění panenek vůbec dostala?
Líbily se mi již od mala, nedokázala jsem si bez nich představit Vánoce nebo narozeniny. V pubertě to ustalo, ale ve dvaceti jsem měla radost, když jsem od rodiny či kamarádek dostala třeba porcelánovou. Věděla jsem, že se dají sehnat i autentické - reborn panenky. A i když stojí hodně peněz, nakonec jsem si ji na Aukru pořídila. O tři roky později jsem náhodou narazila na kurz jejich vyrábění a rozhodla se to vyzkoušet. A když jsem vytvořila svou první panenku, zjistila jsem, že ta koupená nemá ani pořádně udělanou barvu.

Rozhodla jste se tak vyrobit si další sama?
Paní Kateřina Veselá, u které jsem byla na kurzu, mi poradila, ať svoje první miminko prodám a za peníze z prodeje koupím materiál a udělám si další. Takto jsem vytvořila jednu, druhou, třetí a už to začalo. Po třech měsících práce jsem jela v roce 2013 na výstavu do německého Sonnebergu, kde všechny tři mé panenky získaly ocenění za řemeslné zpracování. Dvě stříbrné a jednu zlatou stuhu. Loni jsem přihlásila také tři panenky a získala tři zlaté stuhy a navíc pohár za první místo ve své kategorii.

Jaké jsou panenky reborn?
Jedná se o panenky, které se vzhledem co nejvíce podobají opravdovému miminku. Výraz, záhyby a při detailnějším pohledu dokonale namalovaná struktura pleti, žilky, stínování. Vlásky vpichuji po jednom mohérové, někdy z alpaky. Řasy nelepím, také je vpichuji. Je to pracné, ale realističtější. Kity, což jsou vinylové odlitky hlavy, končetin, někdy i těla, si zájemci mohou vybrat sami. Já, rebornistka, pak dám panence reálnou podobu.

Děláte i něco speciálního?
Dělala jsem vpichované obočí, ale v republice jsem na to nenarazila. Jenže je to hodně náročná práce. Obočí se vpichuje třeba sedm hodin a to nikdo nezaplatí. Snad jen na výstavní účely.

Jak dlouho trvá vytvořit jednu panenku?
Beru si na to měsíc, nemám prostor ráno sednout a ve tři skončit. Jinak bych to zvládla za necelé dva týdny. Teoreticky by se tak daly stihnout dvě do měsíce. Není to ale takový byznys, jak by si někdo mohl myslet. Tohle dělá člověk vyloženě z lásky. V letošním roce mám plno a objednávky na příští rok nepřijímám, to by bylo ještě hodně dopředu. Největší poptávka je samozřejmě před Vánocemi.

V minulém roce byly Vaše panenky i vystavené?
Byly během prázdnin součástí prohlídek na zámku. Nyní ale nemám, co bych vystavila. Ze začátku jsem dělala panenky hlavně pro jednu paní do Třebíče a ta mi je loni půjčila. Společně s panenkami, které se mi vrátily z Německa, jsem jich vystavila jedenáct. Nyní to neplánuji, možná v budoucnu. V současné době chystám tři panenky na květnovou soutěž do Německa a ráda bych přihlásila jednu i do kategorie větších panenek. Zkouším i jiné velikosti, snažím se zdokonalovat. Dříve byly mým vzorem hlavně Peťa Pevná s maminkou ze Slovenska, které umí vlásky jako nikdo jiný u nás. Teď mi dokonce přišly ohlasy, že se jim vyrovnávám. Nyní jsem se zaměřila na paní z Francie a hledám inspiraci tam. Něco již umím, lidem se má práce líbí, ale snažím se jít dál. Jsou i lidé, kteří tvoří panenky sedm, deset let a s prominutím panenky kazí a majitel je pak dává předělávat. To není dobrá vizitka. Myslím si, že když se má něco dělat, tak pořádně nebo vůbec.

Dáváte k panenkám i nějakou výbavu?
Panenka má svou váhu, míru a den narození, tedy konečného sestavení. Dostane s sebou rodný list, kde jsou tyto informace uvedené, dále kdo je návrhářem kitu a kdo ji rebornoval. Majitelka si také vybere jméno, které do listu napíšu a někdo si přeje i příjmení. Nahoře má pak panenka svoji fotku. Majitel ji dostane s výbavičkou, přesně jak je vyfocená. Dudlík nebo dva s magnetem, plenu, někdy i věci na spaní. Je to odvislé od toho, co si zákazník přeje. Na přání se do uší dají píchnout i stříbrné náušnice, které kupuji ve zdejším stříbrnictví.

Staly se Vám s panenkami také nějaké zábavné historky?
Ze začátku jsem pracovala s akrylovými barvami, pak jsem přecházela na kvalitnější vypalovací barvy. Jak jsem měnila techniku, neměla jsem ještě v tu chvíli vypalovací glazuru, tak jsem na vypalovací barvy použila lak, který se dává na akrylové barvy. Nesedlo si to a majitelé mi pak volali, že se jim jakoby loupe kůže. Hned mi došlo, co je za problém a manžel panenku vyzvedával k opravě někde u Ostravy, v dětském domově, kde panenku paní používá k demonstraci při výuce. Jednalo se o spící panenku, která je opravdu velmi věrohodná. Okolo šli zrovna nějací lidé, když ji manžel vzal, zamotal do deky a hodil do kufru auta. Lidé na něj koukali s otevřenými ústy, jak zachází s dítětem. Přímo mě se pak stalo, když jsem jela jednu panenku ukázat spolupracovnicím své švagrové, potkaly jsme se u vchodu s paní doktorkou. Já měla znovu spící panenku usazenou a zabalenou jako dítě v autosedačce. A než jsem dojela výtahem nahoru, všichni se již smáli, protože paní doktorka mezi tím volala, že by ji snad řekli, že jsem čekala třetí dítě. Opravdu si myslela, že dítě je živé. Ale normálně panenky v autě na zadním sedadle raději nenechávám, protože někdo může jít okolo a zavolat policii, že je tam zavřené malé dítě. Převážím je spíše v kufru.

Kdy se koná výstava v Německu? A pořádají se podobné akce i u nás?
Výstava v Sonnebergu se koná v květnu a já připravuji znovu tři panenky. O podobné akci u nás nevím. Jen loni v únoru byla výstava v Praze, kde byly různé panenky z celého světa. Občas se koná výstava nějakého sběratele, ale to jsou menší akce. V Německu je to jiné.

Jaká je v Sonnebergu konkurence?
Moje panenky měly pořadové číslo 361,362 a 364. Jsou ale různé kategorie. Někdo má reborn miminka, někdo větší panenky a někdo třeba umělecké, které mohou mít i fantasy podobu jako třeba Avatar, Hobbit. V mé kategorii mohla být asi stovka přihlášených. Říká se, že Sonneberg je střed světa pro panenky a medvídky.