Zapomenutý příběh

Boskovice * Letošní rok si připomínáme 20. výročí Roku rodiny vyhlášeného Organizací spojených národů. K tomuto výročí se chceme připojit i my zaměstnanci Domova pro seniory v Boskovicích. Zamyslíme- li se nad pojmem rodina, většina z nás si představí lásku, vzájemné pouto úcty, uznání, respektu. Lidé žili v rodinách od nepaměti. Rodina je něčím, bez čeho můžeme jen velmi těžko žít a stává se tak jednou z nevyhnutelných podmínek štěstí. Je to místo, kam se lidé chtějí vracet a setkávat se. Rodina je domov, kde žijí „naši“ lidé a kde žijeme své příběhy. Všichni máme nějaký svůj příběh. A všichni můžeme svůj příběh začít zapomínat. Součástí našeho příběhu se stala snaha provést vás problematikou, se kterou se v naší práci setkáváme každý den a o které víme, že je provázena nejen velkou neinformovaností veřejnosti, ale velmi často i obavami, strachem a předsudky. Částí veřejnosti je bohužel vnímána jako něco, o čem se nemluví, co je vhodné tajit a za co je potřeba se stydět. V sérii článků bychom vás chtěli seznámit s onemocněním demencí, s projevy tohoto onemocnění, s tím, jak nemocní prožívají svět a jak o ně pečovat. V ČR je v současné době 120 – 150 tisíc lidí postižených touto chorobou. Statistiky uvádějí, že vzhledem k celosvětovému stárnutí lidstva se počet nemocných demencí do roku 2030 zdvojnásobí a do roku 2050 ztrojnásobí. Našim záměrem je zvýšit informovanost široké laické veřejnosti. Pomoci všem, kteří se ve své rodině setkají s tímto onemocněním, protože stanovení diagnózy demence u některého z rodinných příslušníků se vždy projeví v chodu celé rodiny. Většinou jsou členové rodiny v šoku - s touto chorobou nepřišli nikdy do styku a obávají se toho, co bude dál následovat. Nejdříve několik slov o tom, co je to tedy demence? Jde o termín, kterým je označováno vážné duševní onemocnění, které vzniká v průběhu života člověka po ukončení rozvoje poznávacích funkcí. Jedná se o dlouhodobý, postupně se zhoršující stav, který vzniká v důsledku degenerativních onemocnění, cévních onemocnění a dalších poruch centrálního nervového systému. Demence může mít různé příčiny. Nejčastějším spouštěčem demence je Alzheimerova nemoc, která je způsobena zánikem nervových buněk a změnou látkové výměny v mozku. Je narušená část mozku, která řídí paměť, myšlení a jazykové schopnosti. Alzheimerova choroba nezačíná náhle, její začátek je postupný a nenápadný, což může způsobit, že si sám postižený ani jeho okolí nepřipouští, že by se mohlo jednat o toto onemocnění. Forma a průběh Alzheimerovy choroby je určen také tím, jaká je fyzická kondice postiženého, jaký má životní styl a o jakou osobnost šlo před vznikem nemoci. Druhým nejčastějším spouštěčem změn vedoucích k onemocnění demencí je vaskulární demence – jedná se o pokles výkonu mozku způsobený jeho špatným prokrvováním. Charakteristické pro demence je celkové zhoršování paměti, orientace, poruchy emotivity, vnímání, spánku, chování, snížení intelektové výkonnosti, schopnosti vypořádat se s požadavky každodenního života, schopnosti sociálních kontaktů a to vše bez jakéhokoliv narušení nebo zhoršení vědomí. Je třeba zdůraznit, že demence není součástí přirozeného stárnutí. Nicméně výskyt narůstá s věkem. Toto onemocnění má závažné důsledky nejen pro nemocného, ale také pro celou rodinu, neboť se jedná o onemocnění dlouhodobé, které se postupně zhoršuje. V jeho průběhu potřebuje nemocný nejenom dohled, ale časem i prakticky nepřetržitou péči. Velmi důležitá je včasná diagnostika demence. Lékařská věda bohužel nedokáže demenci doposud vyléčit. Jsou však léky, které projevy demence mohou zmírnit, oddálit a zpomalit její průběh. Léčba však musí být zahájena co nejdříve. Nemocný svůj stav nemůže ovlivnit, je nezbytná pomoc ošetřujících lékařů a lékařů specialistů – psychiatrů, neurologů, psychologů. V okamžiku stanovení diagnózy se mnohdy rodinám uleví, protože získají vysvětlení, proč se jejich příbuzný choval tak podivným a neobvyklým způsobem a co je příčinou toho, že začal zapomínat svůj příběh. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova choroba a o ní budeme hovořit příště.

Ivana Valentová, MSSS Boskovice