Zahrál si v nejnovější pohádce Zdeňka Trošky

Kunštát * Aktivity Ladislava Dostála, muže mnoha zájmů a zálib, jsme vám na stránkách našich novin už několikrát představovali. Jen pro připomenutí - tento vyučující výtvarné výchovy na kunštátské škole, amatérský ochotník, příležitostný herec v reklamách a muž mnoha dalších zájmů – prostě rád plní sny. Jak své, tak svých nejbližších. A to není zrovna málo. Naposledy si vyzkoušel, jaké to je zahrát si v pohádce. Zanedlouho jej budete moct zahlédnout jako komparsistu vedle Franca Nera v premiéře Jakubiskova filmu Bathory a měsíc nato v pohádce Nejkrásnější hádanka, s níž se po šesti letech vrátil k jejich natáčení Zdeněk Troška.
Ladislav Dostál tak mohl nahlédnout do světa herců, kamer a filmového průmyslu, který zůstane pro mnohé z nás velkým tajemstvím. „Se Zdeňkem Troškou se známe už delší dobu. Velmi jsem proto uvítal nabídku na účinkování v jeho nové filmové pohádce s názvem Nejkrásnější hádanka, kde jsem měl malou epizodní roličku sluhy,“ objasnil Ladislav Dostál. O letních prázdninách na něj čekaly tři natáčecí dny plné práce zcela odlišné, než na jakou je jako učitel zvyklý. „Film se začal točit v červenci. První natáčecí den jsme strávili v jihočeské Staré oboře u zámku Hluboká. Jedním z míst, kde se točilo, byla i stará filmařská cesta, kdysi vybudovaná pro film Oldřich a Božena od Otakara Vávry. Tehdy ji ale filmaři nevyužili,“ popisuje Dostál počátky natáčení nové pohádky na motivy Jana Drdy.
Celý den zde Laďa spolu s filmovým štábem natáčeli jízdu historickým kočárem místními bohatými lesy. Následující den je zase čekalo střetnutí s loupežníky pod vedením Miroslava Táborského. „Na Starou oboru by se člověk normálně nepodíval, je to uzavřená oblast. Už proto ten zážitek za to určitě stál. Ráno nás odvezli z hotelu na zámek, kde už na nás čekaly maskérky a kostymérky a mohlo se začít točit. Byl jsem hrozně nervózní,“ přiznává Dostál. Každá ze scén se točila pětkrát, šestkrát. „Stalo se mi, že jsem zapomněl text nebo začal dřív. Zdeněk je ale jako režisér naprostý profesionál a ke všem přistupuje s trpělivostí. Všem vždy vysvětlí, co přesně po něm chce,“ doplnil Dostál. Trochu jej překvapilo, když se dozvěděl, že se sice uvidí na plátnech kin, ale s jiným hlasem. „I přesto, že nemám silný moravský přízvuk, stejně jsem mezi Pražáky působil z reakcí štábu asi exoticky. Ale je fakt, že si mě alespoň zapamatovali,“ zasmál se Dostál.
Další z natáčecích dnů prožil Ladislav Dostál na zámku ve Žlebech. „Přijel jsem do hotelu v Kutné Hoře po měsíci natáčení. Potěšilo mě, že zde zase panovala skvělá atmosféra a že se ke mně členové štábu hlásili. Toto je úplně jiný svět než byrokratické chudobné školství. Scény z původně plánovaných dvou dnů jsme stihli natočit za den. Ten druhý jsem využil k tomu, abych pozoroval práce filmařů a zjišťoval, co vlastně obnáší,“ podotkl.
Dozvěděl se například mnoho filmařských triků. Zaujalo jej třeba, že let holubů se může dělat pomocí šustění látky nebo klapot koní vytvářejí profesionálové speciální obuví a cvičení vrabci ze střechy neuletí, protože mají zespodu natřená křídla. „Nikdy mě nenapadlo, kolik práce obnáší natočení filmu. Mnoho postav se musí předabovat a celý film přezvučit. V říjnu jsem se v Praze účastnil stříhání pohádky. Není jednoduché vybrat z takového kvanta materiálu ty správné záběry,“ podotkl amatérský herec.
V nejbližší době teď Ladislava čeká společná premiéra pohádky Nejkrásnější hádanka v Praze. Ještě před tím by ale rád navštívil Zdeňka Trošku v místě jeho bydliště, proslulých Hošticích. „Mám pro Zdenka speciální dárek. Nechal jsem mu u přátel z Rudky vyrobit metr vysokého keramického trojhlavého draka. Chtěl jsem mu tak poděkovat za příležitost, kterou mi dal. A přesně vidím, na které místo jeho zahrady se bude hodit,“ uzavřel Dostál.
A co na svého nového herce říkal sám režisér? „S Láďou se mi pracovalo skvěle. Můžu na něj pět jen samou chválu. Velice rád bych se chtěl s filmem přijet podívat i do Boskovic (premiéra 10. dubna 2008 - pozn. red.), bohužel to ale nezáleží jenom na mně,“ sdělil Zdeněk Troška.