Za sto milionů opraví kanalizaci a čističku

Kunštát * Kunštátští se v jarních měsících vrhnou na projekt, díky kterému ve městě vznikne oddílová kanalizace a moderní čistírna odpadních vod. Nynější podoba sítě odvádějící splaškovou vodu je totiž podle evropských předpisů nedostatečná.
Oddílová kanalizační síť odvádějící splaškovou vodu a čistička odpadních vod zajišťující terciální čištění, takovým vybavením se do dvou let budou moci pochlubit v Kunštátě. Zastupitelé města totiž chtějí na vlastní pěst spustit projekt za více než sto milionů. „Velkou část nám pomohou uhradit dotace. Město se přesto bude muset spolupodílet dvaceti miliony. Svazek vodovodů a kanalizací nám projekt nechtěl zafinancovat a to byl také jeden z důvodů, proč jsme z něj chtěli vystoupit,“ vysvětlil kunštátský starosta Pavel Göpfert. Doplnil, že v těchto dnech finišuje výběrové řízení a v jarních měsících by měly být opravy spuštěny. „Čističku odpadních vod sice ve městě máme, ale nesplňuje normy Evropské unie. Stejně tak místní kanalizace směrnicím nevyhovuje a například v Sychotíně kanalizace vůbec není vybudována a lidé tam musí používat septiky,“ vysvětlil starosta.
Vedoucí odboru tvorby a ochrany životnho prostředí boskovického městského úřadu prozradil, že podobně jako v Kunštátu, tak i v dalších obcích, které spadají do působnosti úřadu, mají vybudovanou jednotnou nebo dešťovou kanalizaci. Zároveň také naznačil, jaké důsledky může nedostatečné odkanalizování mít na životní prostředí. „Pokud není kanalizace provedena vodotěsně, může odpadní voda, která z ní prosakuje, kontaminovat půdní profil a především podzemní vodu. Ze stejného důvodu stejný problém způsobují i netěsné septiky či jímky na vyvážení,“ vysvětlil vedoucí Henek. Ten poukázal také na škody, za kterými stojí nečištěné odpadní vody vytékající z kanalizací přímo do vodotečí. „Znečišťují povrchové vody, které jsou buď úplně bez života nebo s velmi omezeným výskytem živočichů. Ve vodních nádržích pak tyto vody způsobují zvýšený výskyt dusíku a fosforu a jsou náchylnější k výskytu toxických sinic,“ upřesnil.
Podle mluvčí ministerstva životního prostředí Petry Roubíčkové do konce letošního roku musí všechna města, která čítají dva až deset tisíc obyvatel mít vybudovanou a zrekonstruovanou kanalizační síť a čistírny. „Města s počtem obyvatel nad deset tisíc obyvatel už čistírnu odpadních vod mají, ale většina z nich se musí upravit, aby bylo zajištěno čištění na patřičné úrovni. Čistírny totiž budou muset mít terciální čištění, při kterém se budou z vody odbourávat dusík a fosfor,“ popsala Roubíčková. Doplnila, že pracovníci Ministerstva životního prostředí postup měst nyní vyhodnocují. „Pokud města normám nevyhoví, hrozí jim žaloby ze strany Evropské komise. Ke splnění směrnice naší republice naštěstí pomáhají prostředky z Operačního programu životní prostředí, který výstavbu a rekonstrukci čistíren podporuje,“ upřesnila Roubíčková.