Vykázání agresivního uživatele bytu

Dle Listiny základních práv a svobod je obydlí nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Zároveň však připouští, že určité zásahy do nedotknutelnosti obydlí mohou být zákonem dovoleny, avšak jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu života nebo zdraví druhých osob, pro ochranu práv a svobod druhých anebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné bezpečnosti a pořádku.
Jedním ze zákonů, který zasahuje do zaručeného práva na nedotknutelnost obydlí a naopak chrání jiná lidská práva je i zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Policii České republiky“). Od 1. ledna 2007 Policie ČR může rozhodnout o vykázání agresivního uživatele bytu (či domu) ze společného obydlí a o zákazu vstupu do něj.
Podle zákona o Policii České republiky lze-li na základě zjištěných skutečností, zejména s ohledem na předcházející útoky, důvodně předpokládat, že dojde k nebezpečnému útoku proti životu, zdraví, svobodě nebo zvlášť závažnému útoku proti lidské důstojnosti, je policista oprávněn toho, kdo je podezřelý z takového jednání, vykázat z bytu nebo domu společně obývaného s ohroženou osobou (dále jen "společné obydlí"), jakož i z jeho bezprostředního okolí. Součástí vykázání je rovněž zákaz návratu do vymezených prostor. Toto rozhodnutí je účinné v okamžiku, kdy bylo prokazatelně sděleno osobě, proti které směřuje (dále jen "vykázaná osoba"). Vykázaná osoba je poté povinna neprodleně opustit místo, na které se rozhodnutí o vykázání vztahuje. Není-li ten, vůči komu směřuje vykázání, v době policejního zákroku přítomen ve společném obydlí, je policista takové osobě oprávněn zakázat vstup do společného obydlí, jakož i do jeho bezprostředního okolí, a to i v době jeho nepřítomnosti. Osoba, které byl zakázán vstup do společného obydlí, poté nesmí vstupovat na místo, na které se toto rozhodnutí vztahuje. Policista při vykázání či zákazu vstupu osoby do společného obydlí musí specifikovat prostor, na který se tato omezení vztahují a stanoví rozsah bezprostředního okolí společného obydlí s přihlédnutím k míře požadavku účinné preventivní ochrany osoby ohrožené útokem. Souhlas ohrožené osoby s rozhodnutím o vykázání se nevyžaduje. Proti písemně vyhotovenému rozhodnutí o vykázání je možné podat odvolání, které však nemá odkladný účinek.
Rozhodne-li policista o vykázání, vyzve vykázanou osobu, aby mu vydala všechny klíče od společného obydlí, které drží, a vykázaná osoba je povinna klíče vydat. Policista je dále povinen umožnit vykázané osobě, aby si nejpozději při výkonu rozhodnutí o vykázání vzala ze společného obydlí výlučně věci sloužící její osobní potřebě, osobní cennosti a dokumenty, a ve lhůtě do 24 hodin od výkonu rozhodnutí o vykázání pak další osobní věci a věci nezbytné pro její podnikání nebo výkon povolání. Vykázání trvá po dobu 10 dnů ode dne vydání rozhodnutí. Tuto dobu nelze zkrátit ani se souhlasem ohrožené osoby.
Vykázané osobě poskytne policista informace o možnostech jejího dalšího ubytování a v souvislosti s tím i nezbytnou součinnost a vyžádá si i adresu pro doručování. Policista je povinen ve lhůtě do 3 dnů od vydání rozhodnutí o vykázání provést kontrolu, zda rozhodnutí o vykázání dodržuje vykázaná osoba i ohrožená osoba.
Ohroženou osobu poučí policista o možnosti podání návrhu na vydání předběžného opatření podle občanského soudního řádu (zde může předseda senátu v poměrně krátké lhůtě uložit osobě, aby dočasně opustila byt nebo dům společně obývaný, jakož i jeho bezprostřední okolí, nebo do něj nevstupovala; takovéto předběžné opatření pak trvá jeden měsíc od jeho vykonatelnosti) a o možnosti využití psychologických, sociálních nebo jiných služeb v oblasti pomoci obětem násilí. Policista také poučí ohroženou osobu i o následcích vyplývajících z uvedení vědomě nepravdivých údajů, k nimž policista při rozhodování o vykázání přihlíží.
„Policejní vykázání“ a případné následné předběžné opatření mají za cíl poskytnout osobě ohrožené domácím násilím jednak bezprostřední ochranu, jednak potřebnou dobu na to, aby se tato osoba mohla kvalifikovaně rozhodnout o dalším postupu, který by danou situaci řešil dlouhodobě.

Mgr. Martin Abrahámek