Velkoopatovičtí ochotníci diváky baví už sto dvacet let

Velké Opatovice * Ohlédnutí za působením divadla tea Trum z Velkých Opatovic hereckým okem vypovídá o lásce k divadlu, ale i odříkání a velké dřině. Jiřina Rédová a Iva Petrželková na své herecké začátky vzpomínají s úsměvem i dojetím.
Iva Petrželková si poprvé zahrála ve svých dvaceti letech. Tehdy ztvárnila kněžnu z Lucerny, což překvapilo i porotu. „Bylo to v roce 1958 a v porotě tehdy zaznělo, že tak mladou kněžnu ještě neviděli. Nicméně každá role se ve mně určitým způsobem zapsala a na každou z nich moc ráda vzpomínám,“ pousmála se Iva Petrželková, která vyrůstala v herecké rodině a za muže si vzala režiséra. „Herectví mě nějakým způsobem provázelo celý život. I když jsem se stěhovala, byl vždy čas na vystupování a zkoušení. Myslím si ale, že takové to pravé nadšení stále více ustupuje před materiálním a existenčním zajištěním. I za nás jsme ledacos postrádali, ale měli jsme alespoň absolutní jistotu v práci, což dnes opravdu není. A tato změna ubírá hercům a režisérům sílu a chuť tvořit. O to víc si vážím současných členů, kteří se divadlu stále věnují a doslova ho drží nad vodou,“ poznamenala Iva Petrželková.
Herecká kolegyně Jiřina Rédová pochází z Čejče, kde ve studentských letech zkoušela herectví. Po přestěhování do Velkých Opatovic dlouho netrvalo a stala se členkou ochotnického souboru. „Ta doba dnešní je opravdu jiná, dříve se víc hrálo klasické divadlo s úžasnými kulisami i kostýmy. Dnes se hraje spíše moderní umění s náznakovou scénou a kostýmy vesměs civilními, ale přitom je divadlo také od slova dívání. Tehdy ale samozřejmě nešlo jen o výrobu kulis či kostýmů, ale i souhru na jevišti i mimo. Jedním z mnoha příležitostí bylo například společné úsilí při budování divadelní klubovny Barrrandov, která slouží členům dodnes. Prostě nás bavilo být spolu, i když nás bylo přes čtyřicet členů,“ míní Jiřina Rédová s tím, že i dřív bylo období, kdy divadlo ustoupilo před realitou, ale přestávka trvala krátkou dobu. „Mám pocit, že soubor drží dvacet stálic, ale moc nových členů nepřibývá. Věřím, že divadelní boom opět přijde a mladí objeví kouzlo herectví, tedy spíš ochotničení,“ doufá tetička DOT či Linda.
Mezi zmíněných dvacet pokračovatelů patří i Jitka Moučková. Ta se do divadla zamilovala už v dětství. „Pamatuju si, že v souboru vyhlásili konkurz na herce a my jsme se s kamarádkou tehdy přihlásily. A to i přesto, že mi každý říkal, že mluvím potichu a můj projev není výrazný. Z dětství nejvíc vzpomínám na krabici se šminkami, a to pro její vůni, kterou snad nikdy nezapomenu,“ zavzpomínala Jitka Moučková a prozradila, že výročí si připomenou v letošním roce víckrát díky štědrosti některých firem. „V neděli se v sále stálého kina představí divadelní soubor z Veverské Bitýšky s hrou Společnost od E. Rovnera. Začátek je v pět hodin. Na květen, říjen a prosinec potom připravují nedělní chvilku poezie v podání místních ochotníků. V záři zahájíme ve vestibulu stálého kina výstavu a v říjnu přijedou ochotníci z Olomouce,“ nastínila program členka souboru s tím, že v listopadu by měl jejich soubor mít premiéru nové divadelní hry. „V programu nebude chybět ani setkání všech členů. Tedy jak současných, tak i těch co souborem prošli v minulosti. V současné době se snažíme vyhledat kontakty, abychom je mohli oslovit a pozvat. Setkání plánujeme na září,“ ukončila Jitka Moučková.