Vedení Krasu slib nesplnilo, dlužné mzdy stále nejsou zaplaceny

Boskovice * V Krasu jde do tuhého. Vedení boskovického závodu neplní své sliby a navzdory několika dohodám dosud zaměstnancům nezaplatilo dlužné mzdy za březen a duben. Poslední termín vypršel minulý čtvrtek a odborářům dochází trpělivost. Pokud nedá jednatel společnosti v pondělí jasnou odpověď na všechny otázky, začnou podle odborového předáka Jaroslava Pléhy hromadně odcházet další lidé. Ředitelé však tvrdí, že situace je stabilizovaná a Kras bude do dvou měsíců znovu stát na vlastních nohou.
Ještě v lednu tohoto roku pracovalo v Krasu 380 lidí. Nyní jich je v podniku zaměstnáno jen 310 a další chtějí odejít. Za posledních čtrnáct měsíců se ve stejné firmě vystřídalo sedm výkonných ředitelů, obchodní ředitelé a manažeři se měnili jako vojáci na stráži. To rozhodně nevypovídá o tom, že by byl boskovický Kras zrovna stabilní a silnou firmou. Stávající situace je však jen nutným vyvrcholením předcházející liknavosti bývalého managementu pražské společnosti Fourati, která od 1. července 2005 Kras vlastní. Většinovým majitelem společnosti je její jednatel Ludvík Krajči.
Zaměstnanci jsou z celé situace znechuceni, vadí jim, že vedení podniku dává sliby, které pak nedokáže splnit. „Mě nejvíc mrzí, že majitelé neustále tvrdí, že to tu chtějí udržet, že proto chtějí udělat všechno. Když jim říkám, že ale prvně musí lidem zaplatit, aby byla šance dojednané zakázky vůbec provést, tak sliby nesplní. Takto to prostě nejde. Na posledním jednání 29. května nám nový výkonný ředitel, pan Vališka, osobně přislíbil, že mzdy budou doplaceny do konce května všem lidem, i těm, kteří odešli. Posledního května bylo včera, nestalo se tak. Podařilo se mi uklidnit lidi a čekáme do pondělí (4. června – pozn. aut) do 12 hodin, kdy bude veřejná schůze. Tam se rozhodne. My očekáváme pozitivní informace. V úterý mám jednání u starosty a doufám, že ještě nebude pozdě,“ popsal neradostné zkušenosti podnikový odborář Jaroslav Pléha.
O POTÍŽÍCH KRASU SE DÁVNO VĚDĚLO
Jádro problému začalo krystalizovat v březnu 2006, v tom jsou zajedno odboráři i nový obchodní ředitel firmy Jiří Dědeček. „V té době byly stabilizované zakázky, ale velký německý partner Roy Robson, jehož zakázka tvořila více než 80 % výroby, ze dne na den vypověděl smlouvu a skončil. Nastal zlom, okamžitě se zbortilo, co bylo zajištěno. Majitelé tvrdili, že to je běh na dlouhou trať, což jsme věděli,“ vrátil se zpět šéf odborů. „Těch problémů tam bylo více. Ta firma skoro kontrolovala výrobu, oni si nepřáli, aby se zadávaly jiné zakázky. Sice dobře platili, ale zakázky nebyly lukrativní. Najednou nastalo vakuum a začaly se brát zakázky ve stylu tonoucí se stébla chytá, kdy byla každá nabídka dobrá, bez ohledu na to, zda něco přinesla nebo ne. Nerad něco na někoho svádím, ale popisuji situaci jaká byla,“ přiznal nový obchodní ředitel Jiří Dědeček, který v Krasu nastoupil poměrně nedávno, přesně 1. května.
Výplaty dostávali zaměstnanci opožděně a s problémy už před půl rokem. O potížích Krasu se vědělo celou dobu a odboráři na ně vedení sami neustále upozorňovali. „Mělo se to řešit dávno. Jsem toho názoru, že to bylo manažersky nezvládnuté. Nestačilo jim ani to, že nastaly výluky ve výrobě. Brali zakázky, které byly dokonce prodělečné. Čekali jsme do července, ale nic se nezměnilo. Neustále jsme měli připomínky k vedení, jednal jsem pravidelně každých čtrnáct dní a poslední dobou každý týden s jednatelem společnosti panem Krejčím, že by se určité problémy v organizaci, zakázkách i systému měly řešit. Nic se nedělo. Všechno pak vyústilo v prosinci a lednu, když přestali lidem platit. A vymlouvat se dnes na to, že odešel strategický zákazník, tak jak to prezentovali v televizi, když se to stalo před čtrnácti měsíci, je dost laciné,“ argumentuje Pléha s tím, že například letos se v lednu a únoru navzdory všemu prováděla neomezená přesčasová práce, která nakonec nepřinesla žádné zisky. Až na poslední schůzce prý majitel uznal, že měl odborům věřit dříve, protože měly ve většině věcí pravdu.
Sled dalších událostí byl poměrně rychlý a dal by se shrnout na stále se opakující kola jednání, slibování a nenaplněného čekání. „Za březen i za duben dluží mzdy všem. Vyplatili pouze zálohu tři tisíce korun za březen. Pětašedesát zaměstnanců okamžitě odešlo podle paragrafu 56.1b z důvodu nevyplacené mzdy v daném termínu a mají právní nárok na tři platy odstupného. Ti nám chybí při výrobě a zbytečně narůstá dluh majitelů vůči zaměstnancům,“ zmínil Pléha další nehospodárnost, které se dalo předejít. „Je to samozřejmě tragédie, pro mě je to také těžké, škoda že jsem tu jen měsíc, protože já mám v úmyslu tu firmu opravdu vyvést nahoru a když lidi nedostanou peníze, tak se všechno bortí. V pondělí budeme vědět další zprávy, už jsem zaslechl, že něco bude, ale nemůžu to potvrdit. Povedla se jedna věc, alespoň samoživitelky dostaly vyplacené mzdy,“ otevřeně sdělil Jiří Dědeček.
KRAS POSTAVAVÍME NA NOHY
„Od 1. května tu jsem proto, abych vyvedl firmu nahoru. Myslím, že to zvládnu, vím jak řešit krizové situace. Mám potvrzené zakázky, které zvýší obrat už za červen o milion a půl korun oproti květnu. Za jeden měsíc je to podstatný úspěch. V červenci chci udělat minimálně další jedenapůlmilionový skok v obratu. To budeme mít definitivně kryté veškeré náklady, provoz Krasu bude na nule,“ je optimistou současný obchodní ředitel Jiří Dědeček, který má pětadvacetileté zkušenosti s podnikáním a firemním poradenstvím z Německa. Ten, i když se chtěl hned pustit do obchodu, se musel první tři týdny věnovat úplně jiným činnostem. „Byly potřeba další změny, aby se ušetřily peníze a energie, aby byla výroba více produktivní, aby byly lepší smlouvy. Tak jsem vlastně první tři týdny téměř nevyšel z kanceláře a řešil tyto věci. Předminulý týden jsem poprvé vyjel do Německa a jednal se čtyřmi klienty o rozšíření spolupráce,“ přiblížil další postup Dědeček, jenž dojíždí do Boskovic z Brna, s tím, že Němečtí partneři dávají záruku, že za zakázky bude více peněz.
Na další zakázky je však třeba zajistit personální stabilitu podniku. „Pokud obchodní manažeři tvrdí, že jsou zakázky rozjednané, musejí vnímat, že jim odcházejí lidé a že ty zakázky nebude mít kdo šít. Zaměstnanci, co dali výpověď, byli zkušení pracovníci, většina z nich zde pracovala dvacet, pětadvacet let. Tyto lidi není jednoduché nahradit,“ připomíná Jaroslav Pléha. „Lidé začali dávat výpovědi a my, abychom provedli větší množství zakázek, které jsou nutné pro stabilizaci, musíme skutečně nabírat. Když se nebude platit, problém to bude. Já věřím, že ti lidé, co tu pracovali velmi dlouhou dobu by rádi přišli zpět, když budou mít znovu jistotu,“ věří Dědeček. Sám je přesvědčen, že s novým provozním ředitelem Lubomírem Vališkou, který je ve své funkci pouhý týden, nalezli společnou řeč. „Jdeme jedním směrem a věřím, že vytvoříme silný tým a zaměstnance nezklameme.“
O kvalitní českou práci je totiž v zahraničí zájem. Kras, to není jen pánská a dámská konfekce a hasičské uniformy. „Jsme dobře vybavení, děláme i speciality a složitější věci jako jsou například kroje do Bavorska. Jednáme o dalším rozšíření sortimentu, i když jsem zatím navrhoval jen úpravy, které nás nebudou nic stát. Postupem času chceme udělat změny a nabírat výrobu, která bude lukrativnější. To znamená například rozšířit výrobu potahů na autosedačky. Prostě rozšířit činnost, aniž by se rušila stávající tradice,“ zmínil další výhledy Jiří Dědeček.
NEZAPLATÍTE? ODEJDEME!
Stanovisko většiny zaměstnanců je však v tuto chvíli jasné. Lidé byli trpěliví až moc dlouho. „Stále je to otevřené. I když zaměstnanci nemají klid a je to o nervy. Stále věří, že peníze dostanou. Klobouk dolů před nimi, že to tady vydrželi. Kdyby tomu nevěřili, tak by byli dávno pryč. Sliby se ale mají plnit,“ je přesvědčen odborový předák.
Dobře ale ví, že každá trpělivost má své meze. „Není ale možné, aby tady lidi dělali zadarmo. Celá stříhárna, a to je dvacet lidí, už dala jasně najevo, že když peníze nebudou v pondělí, okamžitě všichni odejdou. To by byl třesk. Je to dvacet lidí a bez nich to můžeme zavřít, protože střihače tady neseženeme,“ je si vědom vážnosti situace Jaroslav Pléha.
„Nikdy jsem lidem nelhal a lhát jim nebudu. Mám dojem, že mi věří. Vzal jsem si to za své, že Kras vytáhnu nahoru. Jestli se budou zaměstnanci rozhodovat podle toho, jestli obchod půjde nebo ne, tak můžu s jistotou říct, že obchod rozhodně půjde, práce bude. Už teď se rozhodujeme mezi zakázkami, které přijmeme nebo ne, podle toho, které jsou finančně zajímavější. Peníze na mzdy budou, samozřejmě to bude časem ještě lepší a bude to brzy,“ ujišťuje obchodní ředitel, který se domnívá, že lidé také poslední fabrice z proslavené oděvní sítě se značkou Kras nepřestali věřit. „Vemte si, že skoro tři měsíce nedostanete výplatu a ti lidé zde i přesto zůstali. To znamená že nám věří. Já jsem jim velice vděčný, že zůstali a udělám vše, abych je nezklamal.“