Vědci bádají, proč reziví krápníky

Blansko * Jeden z nejatraktivnějších turistických cílů na okrese trápí velký problém. V některých jeskyních Moravského Krasu reziví krápníky. Tento podle odborníků dlouhodobý proces je na první pohled viditelný a může vést až k tomu, že krápníky opadají.
Jeskyňáře problém rezivění krápníků, který postihuje především malé krápníky zvané brčka a tenké záclonovité formy krápníků, nenechává v klidu a nad jeho příčinami bádají v řadě výzkumů. Mohou tedy vyloučit, že by korozi krápníků způsoboval čilý návštěvnický ruch v jeskyních, který je v letních měsících aktuální. „Tento problém se projevuje i ve veřejnosti nepřístupných jeskyních a to ve srovnatelné míře. Například v Amatérské jeskyni korozi krápníků pozorujeme celým tahem jeskyní,“ upřesnil Petr Zajíček ze Správy jeskyní Moravského Krasu. Doplnil, že v průběhu výzkumů přišli na to, že rezivění krápníků je dlouhodobý a pravděpodobně přírodní proces. „Známe místa v jeskyních, kde jsou v několika desítkách tisíc let starých sintrových kůrách pohřbeny tisíce brček. Tenkrát také opadávaly a pak zase rostly,“ přiblížil odborník. Proč ale v některých jeskyních krápníky rostou a v jiných naopak opadávají, odborníci zatím neví. „Zjistili jsme, že v oblastech, kde ke korozi dochází, se rozdílem teplot a proudění vzduchu v jeskyni sráží voda. V této vodě není rozpuštěn kalcit a je vůči krápníkové hmotě agresivní. V případě, že krápník v určité fázi roku vysychá, může docházet ke korozi,“ odhadl Zajíček. Korozí krápníků se zabývají také někteří vědci z Ústavu geologie Masarykovy univerzity. Sandra Kejíková například na stránkách Devonu souhlasí se Zajíčkem, že koroze brček je ovlivněna ročními obdobími a jedná se o dlouhodobý proces.