Vavřinec Slížanský z Boskovic a jeho Nový popis cesty do Jeruzaléma a Svaté země 1660-1661

Navštívit Svatou zemi a zejména město Jeruzalém bylo po staletí touhou množství poutníků i dobrodruhů nejrůznějšího ražení, z nichž mnozí posléze vtělili své zážitky z putování do celé řady cestopisů, jejichž úroveň byla vždy velmi kolísavá. Mezi díla tohoto druhu, kterým nelze upřít poutavost, barvitost popisu a úžasnou čtivost zcela nepochybně patří i německy psaný Nový popis cesty do Jeruzaléma a Svaté země, který sepsal a v roce 1662 ve Vídni vydal boskovický rodák Vavřinec Slížanský. Jeho působivý cestopis do češtiny přeložil PhDr. Jaroslav Bránský, který zároveň knihu doplnil poznámkovým aparátem a odborným komentářem k osobnosti autora i jeho díla. K půvabu této nevelké knížky, která se na svou českou pouť vypravila počátkem prosince letošního roku, přispívají i dobové ilustrace, překladatelský důvtip a v neposlední řadě vydavatelské aktivity TJ Orel Boskovice, která spojila své síly s boskovickým nakladatelstvím Albert Františka Šalého. Ten uvedl, že v letošním roce vyšly ve vzájemné spolupráci dvě publikace, ale jak TJ Orel , tak Albert hodlají v započatém edičním díle pokračovat.
Vavřincovi předkové podle Jaroslava Bránského přišli do Boskovic někdy po roce 1567. kdy boskovické panství zakoupili Morkovští ze Zástřizel a zřejmě si s sebou do Boskovic přivedli i některé své osvědčené poddané. Rodina Slížanských však posléze zchudla, Vavřincův otec se zadlužil koupí domu na náměstí a nakonec zemřel jako žebrák v boskovickém špitále. Jeho mladší syn Vavřinec se pak pro nedostatek peněz dal do služeb vídeňského kupce, který jeho cestu do Svaté země financoval. Bránský samotného Vavřince charakterizuje jako typického člověka barokní doby, odchovaného tehdejším jezuitským školstvím. Na svou pouť do Svaté země se vypravil po nezbytných formalitách coby mladý, zhruba třicetiletý muž, ovšem horlivý a oddaný katolík, neochvějně věřící ve všechna dogmata křesťanského učení. Tím je objektivita popisu jeho cestovatelských aktivit poněkud zkreslena, bezvýhradně upřednostňuje náboženské hledisko své pouti a vůči nekřesťanskému obyvatelstvu tehdejší Palestiny (zejména Židům) chová vztahy více méně netolerantní. Hodnota jeho díla však rozhodně spočívá v přesném pozorovacím talentu, detailní charakteristikou navštívených míst, text je osvěžen řadou příhod osobního rázu, a přes určité historické nepřesnosti a možná přílišnou subjektivitu je cestopis Vavřince Slížanského cenným dokumentem o smýšlení a životních postojích člověka své doby uzvírá své hodnocení Jaroslav Bránský.
Chcete-li nahlédnout do Svaté země očima poutníka 17.století, rodáka z Boskovic, nahlédnout do dávno zmizelých časů a prožít krásné dobrodružství, jaké vám dnešní doba už nikdy nedokáže nabídnout, pak je tady Vavřinec Slížanský právě pro vás. Jeho cestopis můžete zakoupit na Informačním středisku Boskovice, v knihkupectvích na Masarykově náměstí (p.Krajíček a p.Ryšávka) a také v Muzeu Boskovicka.