Vánoční zvyky, tradice a recepty

Štědrý večer byl v dřívějších dobách chápán jako magický a kouzelný večer, kterému se přisuzovala zvláštní moc. Snad proto se na Štědrý večer dodržovala řada zvyků a tradic, které - pokud jim člověk uvěřil - mohly předpovídat budoucnost. Pro inspiraci vám předkládáme některé méně či více známé z nich.
Jedním z nejznámějších zvyků bylo lití olova. Nad plamenem se na kovové lopatce rozžhavil kousek olova, které se potom vlilo do lavoru se studenou vodou. Podle tvaru vytvořeného ve vodě se odhadovala podoba budoucího ženicha nebo například budoucí povolání.
Dalším ze zvyků, které se v minulosti dodržovaly, bylo házení střevícem. Házely je dívky dosud svobodné. Pokud špička boty směřovala ke dveřím, oznamovala vdavky. Pokud ukazovala kamkoli jinam, na svatební veselí se muselo ještě nějaký ten rok počkat.
Ke známějším zvykům, o nichž se dá říct, že ani dnes neztratily své kouzlo, patřilo pouštění lodiček. Do lavoru s vodou se vložily lodičky udělané ze skořápek vlašských ořechů, do nichž se pomocí vosku připevnily zbytky vánočních svíček a ty se zapálily. Podle toho, jak daleko skořápky dopluly, se usuzovalo, kdo zůstane doma a kdo vyrazí do světa. Záleželo, jestli lodička doplula nejdál nebo se držela nejvíce u středu. Pouštění lodiček mělo i jiný význam. Komu vydržela jeho svíčka svítit nejdéle a nepotopila se, čekal jej dlouhý a šťastný život.
Děvčata chtěla samozřejmě nejvíce vědět, jestli a kam se vdají. Na venkově proto třásla bezem a vdala se do roka tam, odkud se ozval psí štěkot.
Nejméně náročným zvykem, který si můžete i dnes vyzkoušet, je krájení jablíčka. To přepůlíte nožem napříč a podle tvaru jádřince můžete odhadnout, co vás čeká a nemine. Pokud jádřinec vytvořil pěti či vícecípou hvězdu, sejdou se za rok zase všichni ve zdraví. Pokud hvězda byla čtyřcípá, tedy pokud jádřinec vypadal jako kříž, znamenalo to,že někdo z přítomných těžce onemocní nebo zemře. Krájení jablíčka však mělo i jiný, příjemnější význam. Pokud každý ze stolovníků snědl svůj kousek jablka, znamenalo to, že i kdyby někdo v příštím roce zabloudil, najde zase cestu domů.

Vánoční jmelí – víte, komu přináší štěstí?
Naši předkové přisoudili rostlině zvané jmelí doslova čarovné účinky. Zavěšovali jej domů jako ochranu před ohněm a zlými duchy. Také se tradovalo, že jmelí splní přání každému, kdo jej zašeptá do plamínku první zapálené svíčky na vánočním stromku. Což by bylo dnes už těžko realizovatelné. Mnohem známější je ale takzvaný líbací zvyk, který se k nám dostal z Anglie. Keltové totiž věřili, že jmelí přináší do domu štěstí, lásku a plodnost, a proto dodržovali líbací zvyk. Každý muž směl políbit ženu, kterou uviděl procházet pod zavěšeným jmelím. Po každém polibku utrhli ze jmelí jednu bobulku, až na tu poslední, se kterou se nechávalo viset jmelí až do příštích Vánoc. Protože bobulky jmelí obsahují lepivá semena, věřilo se, že jmelí dokáže spojit osoby opačného pohlaví a vztah mezi nimi udržet nebo slepit. Ne náhodou proto dostala semínka jmelí latinský název viscum neboli lepidlo. Dnes lidé spíše věří, že jmelí přinese do domu štěstí. A nezapomeňte, že čím více má jmelí bobulek, tím více štěstí Vám v novém roce přinese!

Něco málo netradičního ke štědrovečernímu stolu
O dnešním tradičním symbolu Vánoc – smaženém kapříku – by se dalo říct, že je to naše nejmladší česká tradice. Ryby se na štědrovečerní stůl dostaly až ve druhé polovině 19. století, a to nikoliv ve formě smažené. Běžnou součástí slavnostního jídelníčku byl kapr na černo nebo na modro. Zkuste si i vy letos obohatit nebo pozměnit vánoční menu. Zde je několik typů.

PSTRUZI NA VÍNĚ
Potřebujete:
4 pstruhy, 1/8 másla, 2 cibule, 2dl bílého vína, 1 citron, kmín, bobkový list, sůl, petrželku, olej
Jak na to :
Pstruhy očistíme, opláchneme, osolíme a do břišní dutiny vložíme plátek citronu, snítku petrželky a kousek másla. Cibuli pokrájenou na kolečka lehce osmahneme na oleji, vložíme pstruhy, okořeníme bobkovým listem a dáme do trouby. Pečeme po obou stranách dozlatova. Před koncem pečení podlijeme ryby vínem a podusíme. Pstruhy můžeme obložit na plátky nakrájenými a na másle osmahnutými žampiony nebo jinými hřibovitými houbami a podávat s opečenými brambory

KAPR DUŠENÝ
Potřebujete:
600 g kapra, 40 g hladké mouky, sůl, citrón, olej, petrželku
Jak na to:
Porce očištěného kapra pokapeme citrónovou šťávou, obalíme v hladké mouce a vložíme do nádoby vymazané olejem. Krátce zapečeme, mírně podlijeme horkou vodou, osolíme
a udusíme do měkka. Zdobíme petrželkou.

KAPR PO ŽIDOVSKU
Potřebujete:
4 porce kapra, hladkou mouku, olej, cibulku, rybí vývar, bílé víno, česnek, zelenou petrželku, sardelky, nakládanou šalotku a dušené pečárky (či jiné houby) .
Jak na to:
Kousky kapra obalíme v mouce. Na oleji osmahneme porce s cibulkou, podlijeme postupně rybím vývarem, pak bílým vínem, přidáme česnek a sekanou zelenou petrželku a dusíme. Na talíři kapra přelijeme vlastní šťávou se sardelkami, nakládanou šalotkou a dušenými pečárkami (či jinými houbami).

PSTRUH NA ČESNEKU S ROZMARÝNEM A ANGLICKOU SLANINOU
2 pstruhy, 80 g anglické slaniny, 30 g másla, 2 stroužky česneku, citrónovou šťávu, snítky rozmarýnu, zelenou petrželku, hlávkový salát, grilované lilky, papriky či jinou zeleninu
Jak na to:
Vykuchané a očištěné čerstvé pstruhy prosolíme a pokapeme citrónovou šťávou zevnitř i zvenku, přidáme mletý bílý pepř, zevnitř vytřeme drceným česnekem a přidáme ještě snítky rozmarýnu (můžeme ale použít i jiné čerstvé bylinky jako kupříkladu tymián nebo dobromysl). Jak již bylo řečeno dovnitř dáme kousek másla a zvenku položíme na pstruha plátky anglické slaniny. Pečeme odklopené pomalu při teplotě 160°C asi hodinu a půl. Hotové ozdobíme sekanou zelenou petrželkou. Podáváme se zeleninou.