Vánoční zvyky a tradice

Vánoce se slaví už od 4. století, kdy jako křesťanské svátky spojené s oslavou narození Ježíše Krista nahradily původní pohanské slavnosti zimního slunovratu.
Štědrovečerní večeře
Štědrovečerní menu našich předků se vždy skládalo z devíti jídel. Devítka bývala v jejich životě magickým číslem, takže se měla objevit i v tento tajuplný večer. Štědrovečerní menu mělo kraj od kraje své zvláštnosti, ale řada prvků byla společná. Podávala se hustá polévka, nejčastěji s houbami. Další oblíbeným pokrmem byl staročeský Kuba, který se připravuje v mnoha rodinách ještě dnes. Naši předkové si pochutnali i na hrachové kaši nebo čočce. Luštěniny totiž symbolizovaly hojnost peněz. Ryby byly dříve běžnou součástí jídelníčku. Jako zvláštnost se na štědrovečerní stůl dostaly až v 19. století, především kapr. Do dnešní doby se schovává jeho šupina pro dostatek peněz.
Tradice našich předků
Povinností hospodáře na Štědrý večer bylo obdarování domu, pole, dobytka, stromů. Stavení musel dát něco, aby nevyhořelo. Do kamen musel hodit část štědrovečerní večeře, aby oheň neškodil. Dobytek dostal také kousek vánočky i dobrého chleba, aby žil spokojeně a klidně v novém roce. Svůj díl o magickém Štědrém dni tak dostal každý člen hospodářství - živý i neživý.
Vánoční cukroví
Obecně bylo také rozšířeno vánoční pečivo různého tvaru a názvu. Hospodyně napekly několik dnů před Vánocemi chléb, v bohatších domácnostech také žloutkem potřené pletené vánočky s rozinkami. Bývalo také zvykem péci z vody a mouky figurky domácích a hospodářských zvířat.