VÝŽIVA, STRAVA, DIETA

Zdravím všechny příznivce naší rubriky. V několika následujících číslech si objasníme výše zmiňované pojmy jako jsou výživa, strava a dieta, které jsou ve vyváženém poměru velice důležité nejen pro hubnutí.
Začneme u toho nejdůležitějšího. Aby člověk žil, musí se živit. Živit se znamená přijímat potravu a zpracovávat ji v těle tak, aby z malého dítěte vyrostl dospělý člověk a aby v těle mohly probíhat všechny složité pochody, které umožňují každou lidskou činnost. To se týká téměř všech buněk v těle a také sloučenin, ze kterých jsou tvořeny. Potrava, kterou si člověk zvolí a kterou požívá, se označuje jako výživa. Není zde třeba zvláště zdůrazňovat to, co je snad dnes každému běžně dostupná informace, že ne každá „výživa“ je pro člověka stejně prospěšná. Některá mu může dokonce uškodit. Výčet chorobných stavů zcela nebo zčásti zaviněných nesprávnou výživou se rozšířil od nejdříve známých chorob z nedostatku vitamínů do té míry, že i jejich stručný přehled by zabral mnoho místa. Jako příklad za všechny uvedu jen dvě choroby, které se svým častým výskytem a závažnými následky zařazují mezi velké zdravotní problémy vyspělé lidské společnosti - aterosklerózu (kornatění tepen) a otylost (obezita).
Požívaná potrava se různě upravuje a sestavuje, aby člověku poskytla i pocit uspokojení a aby mu i chutnala. Takto upravenou potravu, kterou si člověk navykl přijímat v určitém množství a složení a také v určitou denní dobu, označujeme jako stravu. Podle složení a doby, kdy se části celodenní stravy požívají, dostaly i svá jména - snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře. Strava složená a upravená tak, aby dodávala tělu vše, co je pro jeho rozvoj, udržování a činnost nejprospěšnější, se nazývá správná výživa nebo cizím označení výživa racionální (od latinského slova ratio - rozum). Čímž se má vyjádřit, že jde o stravu rozumně sestavenou a upravenou. Potřebné znalosti o tom, jaká strava je pro zdravého člověka správná, poskytuje věda o výživě, jejíž historie je poměrně krátká, začala se totiž rozvíjet zhruba před sto lety.
Právě poměrně nedávno získané znalosti o správné výživě vedly k tomu, že spousta dlouho užívaných tradičních diet bylo opuštěno nebo podstatně opraveno.
Rozvoj lékařství a úspěchy, kterých se dosáhlo v léčení mnoha nemocí, by jistě nebyly možné bez rozvoje chemie. Tento vědní i průmyslový obor poskytl a stále poskytuje nové a účinné léky - medikamenty, které se podávají ústy (tablety, dražé, kapky). Ve srovnání s léčbou medikamenty ustoupila léčba dietou do pozadí. Tento dojem však nevystihuje správně skutečnost. Je pravda, že u řady chorob má dnes léčení léky prvořadý a rozhodující význam a že není třeba se uchylovat k různým dietám, které představovaly jedinou zbraň proti chorobě v době, kdy účinných léků nebylo. Ale ani v léčbě nemocí neztratila strava svůj význam. Není to sice už dieta ve starém slova smyslu, ale prostě strava sestavená podle zásad správné výživy zdravého člověka. Každému je jistě zřejmé, že právě nemocný člověk musí jíst v dostatečném množství všechno, co organismus potřebuje. I dnes jsou však choroby, u kterých nezbytným základem léčby je dieta, bez které by jakýkoli další lék byl málo platný.

JAK TO BYLO SE STRAVOU PŮVODNĚ?
Je zajímavé, že strava bohatá na ovoce, obiloviny a zeleninu, jak ji nyní doporučuje Evropské společenství (jako ideální potravu v prevenci rakoviny a jiných chorob), je právě původní stravou člověka. V knize, sepsané Mojžíšem před 3500 lety, se říká: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm."
Není to překvapující? Člověk původně nebyl určen ke konzumaci potravin živočišného původu - byl to vegetarián. Možná díky tomu lidský druh přežil, vždyť dnes víme, že rostlinná strava je oproti živočišné zdravější, tedy i doporučeníhodnější.
A opravdu, v nejstarších zachovaných záznamech (kniha Genesis) je možno ověřit velmi nápadnou skutečnost: Jakmile člověk opustil původní rostlinnou stravu a v jeho jídelníčku se začaly objevovat i potraviny živočišného původu, jeho dlouhověkost se začala snižovat. A tento pokles trvá vlastně až do dnešních dnů.
Ale je potřeba si uvědomit, že současná výživa dovoluje a z části i doporučuje ústupky v oblasti konzumace masa. A je to skupina bílých mas ve kterých je zastoupeno maso rybí, kuřecí, krůtí, králičí, kterou můžeme považovat za zdravou výživu. A druhou skupinu tak zvaně zdravých tmavých mas, ve kterých je minimum tuku a jsou velice bohatá na proteiny tvoří málo dostupné maso zvěřina.

OSM důležitých FAKTORŮ
Po mnoho let převládal dojem, že zdravé návyky jsou nudné, těžko uskutečnitelné a vlastně
na nich není nic moc lákavého. Mnozí se domnívají, že uplatňovat zásady zdravého životního stylu znamená podrobit se dlouhé řádě zákazů.
Naštěstí tomu tak není. Zabývat se vlastním zdravím a vypěstovat si správné návyky, to může být ve skutečnosti nejen zábavné, ale současně i tvůrčí. Uplatňovat zásady znamená dělat si příjemnou změnu a přikloněním se k nové životní filozofii si ji můžete plně vychutnat.
Kromě stravy existuje ještě sedm dalších faktorů, které jsou pro zdraví rozhodující. Jejich aplikace je velmi jednoduchá. Vytvořit z nich základ zdravého životního stylu, v tom pro nás může být něco příjemného a uspokojujícího.
Těmito faktory jsou: strava, vzduch, voda, slunce, aktivní pohyb, odpočinek, zdržování se toxických látek, dobrý duševní stav.