Trenér Radek Mazáč: Chyběly nám zkušenosti

Boskovice * Po roce opět putují basketbalisté ze druhé lige zpět do krajského přeboru. Trenér Radek Mazáč vysvětluje, proč tým delší dobu balancuje na hraně obou soutěží, kde se stal letošní zlom a o dalších věcech týkajících se Sokola Boskovice.
- Před sezónou se říkalo, že v týmu budou působit zejména mladí hráči. Čím to bylo, že se posilovalo zejména o hráče z Brna?
V týmu jsou mladí hráči. Většina kádru jsou hráči ve věku od třiadvaceti do pětadvaceti let. Když vezmeme kluky, co tu hráli doposud, tak Kovář se rozhodl, že chce hrát v Brně, a tak jsme jej pustili. Toman také neměl zájem hrát druhou ligu, tak jsem jej uvolnili do Basketsportu. Boskovice jsou určité velikosti, když tu hráči nechtějí hrát druhou ligu, musíme se po posilách poohlédnout jinde.
- S jakými úkoly vůbec přicházely letošní posily? Budou v týmu působit i nadále?
Jedná se o hráče, kteří si hledali uplatnění, protože v Brně to s basketem momentálně není moc dobré. Oslovili jsme je a nabídli jim druhou ligu. Oni měli zájem a doufám, že budou mít i nadále zájem u nás působit. Nakonec se projevilo, že nemají tolik zkušeností. Ty museli nejdříve v druholigových zápasech získat. Věřím, že nám pomohou i v krajském přeboru. Basketbal má v Boskovicích tradici, ale na druhou ligu je potřeba profesionálnější přístup. Když vám před sezónou odejdou dva, tři hráči, je to špatné. Nám celou sezónu chyběli Polák a Bednařík, Kovář a Toman neměli zájem hrát druhou ligu. To už jsou čtyři, a to je hodně. Navíc nám letos hodně utkání uteklo o čtyři nebo šest bodů. K úspěchu je potřeba i štěstí, a to nám letos chybělo.
- Mužstvo vstoupilo do sezóny výbornými výkony. Po neúspěchu s Opavou a Ostravou se ale vše otočilo. Proč to?
Myslím, že je to právě těmi zkušenostmi. Kluci jeli na tyto utkání bez trenéra a prohráli asi o dvacet bodů. Zřejmě to zapůsobilo na jejich psychiku. Doma jsme do té doby čtyřikrát v řadě vyhráli a najednou se hráči lekli. Nedostali se do herní pohody. Přeci jen druhá liga je náročnější. V té situaci bychom potřebovali další dva zkušené hráče.
- Mužstvo má svoje stálé opory včele s Petrem Kubou. I oni ale šli s výkonností hodně dolů. Svezli se s týmem?
Myslím, že ano. Musíme si ale uvědomit, že nejsou profesionálové. Druhá liga už je o svědomí a poctivosti. Co natrénuje člověk na začátku, tak se pak v polovině soutěže začne projevovat. Kolik má ten hráč naběháno a jak byl k tréninku poctivý. Konkrétně Peťa patří k nejvíce svědomitým hráčům. Jeho hra je ale o spoustě mravenčí práce, kterou člověk musí vypozorovat. Petr Kuba byl i letos hodně platným hráčem, což se ukázalo i při sportovci roku.
- Boskovice jsou neustále na hraně druhé ligy. Z ní vždy okamžitě sestoupí, následně bez problémů postoupí zpět. To je rozdíl mezi soutěžemi tak velký?
Asi ano. Tady jsme na basket nadaní, ale na druhou ligu je potřeba i více profesionální přístup. Musí se trénovat třikrát týdně, hra je tvrdší a na všechno je mnohem méně času. Nikdy nedokážeme na tohle mužstvo nachystat.
- Město i fanoušci vás zvolili sportovním kolektivem roku. To je určitě světlá tvář letošní sezóny?
Určitě. Je to pro nás milé překvapení. Je to ocenění a je vidět, že se lidé na basketbal těší. Co mě mrzí, naše zápasy by si zasloužily, aby se více projevovaly. Musím jim poděkovat, ale mým přáním je, aby se při utkáních více ozývaly. Za celý tým jim ale mnohokrát děkuji a doufám, že na nás budou chodit i v krajském přeboru.