Stezka Petra Bezruče je pro velocipedistu náročná, přesto po ní rád jezdí

Černá Hora * Cyklostezka Petra Bezruče, kdo ji zkoušel projet na kole, ví, že je to krásná cesta uprostřed přírody, ideální způsob jak relaxovat a sportovat na čistém vzduchu. Kdo ji ale nezkoušel projet na vysokém kole, neboli velocipedu, ten neví, jaká úskalí tato cesta skýtá. Josef Zimovčák, který na vysokém kole pravidelně přijíždí na Pivní pouť a Pivní máj, prozradil své zážitky a dojmy, které na trase i po jejím zdolání získal.

Kdy jste po stezce Petra Bezruče jel poprvé?

Asi před sedmi lety. Tehdy nás jelo pár desítek, dnes už to jsou stovky lidí, což svědčí o zájmu lidí využívat tuto cyklostezku.

Jste pravidelným hostem na akcích Pivovaru Černá Hora, co vás tam pokaždé táhne? Je to černohorské pivo, nebo si je v průběhu jízdy jako cyklista nemůžete dovolit?

Ano, jsem pravidelným účastníkem akcí pivovaru a mohu říct, že opravdu černohorské pivo a limonády lidi táhnou. S těmito nápoji byli spokojeni jak lidé v Itálii na Giro ' d Italia, tak na Tour de France ve Francii. A i mým přátelům a známým černohorské nápoje velmi chutnají. A co se týká piva, tak dovolit bych si ho mohl, ale pivo nepiju, takže tuto radost spíše předávám ostatním. Ale přemýšlel jsem, že bych pivo pít začal.

Jste jediným velocipedistou, který trasu na Pivní pouť jede, nebo je vás více ?

Na trati jsem jediný velocipedista, ale jednou se jízdy účastnil i pán na dřevěném kole, který se tady pořádně nadřel. Na trase ale potkávám také ultramaratonce, kteří běží z Brna do Černé Hory a pak zpět.

Vaše trasa do Černé Hory vede po stezce Petra Bezruče, nakolik je tato cesta pro velocipedisty náročná?
Pro vysoké kolo je tato trasa náročná, protože tam jsou kopce, místy nezpevněná cesta, takže při výjezdu v lese musím kolo tlačit, ale neodradí mě to od toho, abych se této akce účastnil.

Jak dlouhá je stezka Petra Bezruče, dopřáváte si v průběhu jízdy přestávky? Jak se občerstvujete?

Mívám sebou láhev vody, to je moje občerstvení. Pauzy v průběhu cesty nemívám. Pokud není nějaký technický problém, tak mi cesta trvá okolo devadesáti až sto dvaceti minut.

Jaký technický problém se může přihodit?

Dvakrát se mi například podařilo kolo zlomit. Ve vesnici mi doporučili pána, který má svářečku. Naneštěstí ten pán se zrovna chystal na svatbu, ale i přesto mi kolo ochotně svařil. Další rok se mi kolo zlomilo na stejném místě a opět mi lidé pomohli, takže jsem cyklostezku Petra Bezruče vždycky zdolal.

Máte po příjezdu na Pivní pouť ještě vůbec sílu užívat si tento výjimečný den a jeho doprovodný program?

Když dojedeme do Černé Hory, tak máme za sebou zdolání náročné trasy. Když se jdeme občerstvit, tak si to opravdu zasloužíme. A právě v tomto okamžiku si všímám, že černohorské nápoje chutnají opravdu všem.

Akce po stezce Petra Bezruče už se stala pravidelnou součástí Pivní pouti. Jak byste zhodnotil zájem cyklistů o jízdu po cyklostezce, spíše s léty klesá nebo přibývá zájem?

Jsem pravidelným účastníkem a pozoruji, že každým rokem se účast cyklistů zvyšuje. Jsou tam rodiče, děti, profesionálové i amatéři. Někteří se mnou i závodí a dokážou přesně vystihnout moji formu. Na trase jsou zastávky s občerstvením, kde si lidé mohou odpočinout, takže pro rodiny je to i takový výlet. Já osobně si myslím, že cyklostezka Petra Bezruče je skvělý nápad. Pivovar Černá Hora udělal kus práce, že dal stezku dohromady a myslím, že takové akce, jako jsou Pivní pouť a Pivní máj, jsou skvělou příležitostí, aby lidé tuto trasu poznali a dál ji využívali.