Sokol slaví 150. výročí svého vzniku

Letovice * Dne 16. února 1862 byla založena Tělocvičná jednota pražská – Sokol a tímto dnem se datuje vznik celého sokolského hnutí. Po éře ministra vnitra Alexandra Bacha (nazývané jako Bachův absolutismus)se národnostní situace v Rakousku – Uhersku uvolnila a společenské klima začalo přát vzniku nových organizací a spolků. U zrodu Sokola stáli dr. Miroslav Tyrš – profesor historie umění a estetiky Karlovy univerzity v Praze, Jindřich Fűgner – pražský finančník a přední osobnosti české politiky, kultury a veřejného života Jan Neruda, Karolína Světlá, Jan Evangelista Purkyně, MUDr. Eduard Grégr, JUDr. Julius Grégr, Rudolf Thurn, Josef Mánes – autor sokolského praporu a sokolského kroje, který také pronesl památnou větu: “Ve zdravém těle zdravý duch“. Emanuel Tonner dal spolku název Sokol, Josef Barák navrhl pozdrav „Nazdar!“, dr. Miroslav Tyrš byl autorem základů tělocviku a tvůrcem sokolských zásad: síla a mužnost, činnost a vytrvalost, láska k volnosti a vlasti, dobrovolná práce a kázeň, vzájemný bratrský vztah členů. Jindřich Fűgner navrhl tykání a oslovení bratře a sestro. Po svém příchodu do Prahy v roce 1882 se stal aktivním členem Sokola pražského i T. G. Masaryk. Počínaje rokem 1882 začal Sokol připravovata organizovat všesokolské slety v Praze.
Sokol byl od svého založení vlastenecký spolek, který si kladl za cíl působit na povznesení českého národa, proto od samého začátku dbal nejen o tělesná cvičení, ale i o vzdělanost a mravní výchovu svých členů. Nedílnou součástí sokolského hnutí byla činnost kulturní, vzdělávací a společenská. Sokol dal základ společenskému hnutí, které se pojilo se vznikem a dalšími osudy českého státu.
V roce 1893 byl připravován slet Moravskoslezské obce sokolské v Brně, který však byl c. k. úřady zakázán. Toto rozhodnutí vzpružilo národní hrdost natolik, že výsledkem bylo masové zakládání nových sokolských jednot. O založení Sokola v Letovicích se zasloužili: stolařský mistr Josef Krejčí, poštovní úředník František Keprt a mistr ve firmě Cosmanos Karel Hel. První ustavující valná hromada Sokola se konala 20. května 1894, na ní byl starostou Sokola Letovice zvolen starosta Letovic Karel Synek, místostarostou Václav Pokorný, náčelníkem učitel Josef Kolář, jednatelem učitel Antonín Ferulík a pokladníkem Josef Kraus. Za členy se přihlásilo 65 mužů. Sokolská jednota Letovice byla přijata do brněnské Rostislavovy sokolské župy. Překotné zakládání sokolských jednot nebylo c. k. úřadům po chuti, a proto se snažily různými nařízeními a zákazy tuto činnost překazit, například letovickému Sokolu třikrát vrátily k přepracování jejich stanovy. Přesto nově založená jednota sokolská v Letovicích vzala svoji práci velmi vážně a s velkým nadšením. Z jednoty královopolské povolala cvičitele Vincenta Jaroše, který takřka denně vedl tělovýchovná cvičení. Nejprve se cvičilo na zahradě hostince „U matky Řehůřkové“, později v „Národním hostinci u Štulpů“. Po vystavění záloženského sálu na Karlově našel Sokol útulek v jeho prostorách. V roce 1899 byl založen ženský odbor, který se postavil v našem kraji jako první proti předsudkům odsuzujícím tělocvik žen. V roce 1902 vznikla samostatná sokolská župa Krále Jiřího v boskovickém okrese. To byl počátek nové epochy v činnosti jednoty. Župními činovníky byli zvoleni učitel Josef Kolář – starosta, řídící učitel Antonín Ferulík – jednatel, Jeňko Plevač – náčelník. Volba župních představitelů z letovické sokolské jednoty dala letovickému Sokolu vedoucí a organizační úlohu, a to bylo velké ocenění.
Sokol ve spolupráci se Čtenářským spolkem Neruda a téměř všemi členy učitelského sboru a velmi čilými a početnými studenty odváděl velmi významnou nejen tělovýchovnou činnost, ale také činnost kulturní, vzdělávací, osvětovou a společenskou pro občany Letovic a okolí po mnoho let.
Brzy proslula rozmanitá veřejná cvičení, divadelní a loutková představení, slavnosti spojené s hudbou a tancem, sokolské plesy a šibřinky, byly pořádány jazykové kurzy, a také od roku 1914 filmová představení. Letovičtí Sokoli se zúčastňovali všech župních sletů v okolí a všesokolských sletů v Brně a v Praze, odkud si přiváželi vždy spoustu ocenění. Letovický rodák a odchovanec letovického Sokola Emanuel Löffler (1901 – 1986) se zařadil mezi nejlepší československé gymnasty v meziválečném období. Na IX. Olympijských hrách v Amsterodamu (1928) získal stříbrnou medaili v přeskoku, bronzovou na kruzích a stříbrnou v družstvech, na Mistrovství světa v Lucemburku (1930) ve cvičení na kruzích a v soutěži družstev se stal mistrem světa, medailovou kolekci doplnil druhým místem v prostných a třetím ve víceboji jednotlivců. Na Mistrovství světa v Praze (1938) získal titul mistra světa v družstvech a čtvrté místo ve cvičení na kruzích. Po II. světové válce se věnoval trenérské práci v Sokole Žižkov Praha, kde vychoval další generaci vynikajících gymnastů. Na své přání byl pochován na letovickém hřbitově. V roce 1920 členové Sokola vybudovali krásné „Sokolské cvičiště“ v ulici Tyršova, které v původní podobě sloužilo řadu let. Také velmi usilovali o postavení sokolovny, které se tehdy z důvodu politické situace ve městečku nepodařilo zrealizovat.
Sokol svým humanitním zaměřením, vlasteneckým a demokratickým působením byl vždy trnemv oku totalitním režimům a při jejich nástupu byl vždy zakázán – v době I. i II. světové války, po nástupu komunismu v roce 1948, po krátkém uvolnění v roce 1968 a také v době normalizace. Síla sokolských myšlenek však překonala všechny perzekuce a sokolské prapory znovu zavlály při obnovené činnosti. Stalo se tak v roce 1918, 1945, 1968 a 1990. Sokol má za sebou 150 let dobrých i zlých, zásluhy na vzniku a formování republiky a 15. všesokolských sletů. Sokol se hrdě hlásí ke svým tradicím a přitom je moderní dynamickou organizací, která ve své činnost uplatňuje nejnovější poznatky z oblasti tělovýchovy a sportu. V současné době je to jediná tělovýchovná organizace, která má program pro všechny věkové kategorie od malých dětí až po seniory. Svým členům nabízí všestranné pohybové aktivity od zdravotního a kondičního cvičení přes turistiku a pobyt v přírodě až po vrcholový sport.
Po Sametové revoluci v roce 1989 byly obnoveny původní sokolské župy (např. Sokolská župa Krále Jiřího v Boskovicích), ale letovičtí Sokoli tuto možnost nevyužili a jsou registrovániv Českém svazu tělesné výchovy (ČSTV).
Přejme Sokolu, aby o jeho další činnosti mohly následující generace psát s takovým zaujetím a hrdostí, jak to děláme dnes my při zpětném pohledu na práci našich předků.

Karel Synek

Na fotografii Sokol Letovice 1897