Sociální služby jsou na rozcestí

Boskovice * Debata, kterou ku příležitosti dvaceti let od zahájení charitativní pomoci zdravotně postiženým občanům uspořádalo Centrum denních služeb Emanuel Boskovice, poukázala především na nejistou budoucnost této oblasti. Sociální služby zřejmě brzy projdou redukčním procesem díky nedostatku finančních prostředků.
„Provozování těchto sociálních zařízení je na rozcestí. Od příštího roku by mělo financování přejít z Ministerstva práce a sociálních věcí přímo na kraje, které ale nebudou financovat takový rozsah služeb. Nyní tak musíme dokázat, že tato zařízení mají v regionu důležité místo a že jsou potřebné,“ upozornila na úvod ředitelka Oblastní charity Blansko Jana Sedláková. „Nezbytná pro nás bude pomoc ze zdejších zdrojů, od měst a obcí,“ dodala. Jihomoravský kraj si podle všeho nechá zpracovat analýzu, podle které bude určovat, jaká zařízení jsou potřebná a budou i nadále financovány.
Že se jedná o velký problém, potvrdila i Ivana Kouřilová, koordinátorka plánování sociálních služeb v Blansku. „V současné době neřešíme ani tak samotné financování. Jde nám především o lidi, a proto zjišťujeme, které zařízení jsou opravdu potřebná,“ upozornila s tím, že pomoc obcí v regionu bude nezbytná. „Věříme, že se města dohodnou a pomohou nám.“ Třeba Boskovice a Letovice však mají vlastní centra, do kterých již investují prostředky z rozpočtu.
Díky mimořádnému zasedání Rady města nakonec nedorazil boskovický starosta Jaroslav Dohnálek, diskuzi chtěla navštívit i místostarostka města Jaromíra Vítková, předsedkyně krajské komise pro sociální věci a rodinu. „Dotace se budou měnit pro všechny organizace, ať už jsou města, kraje či neziskové sféry. Na každém okrese se vytvořila skupina, která analyzuje situaci. Třeba aby na jedné části okresu neposkytovalo jednu službu více organizací a na druhé straně žádná. Po šesti letech, kdy tato centra vznikala díky evropským dotacím, musíme nyní řešit jejich udržitelnost,“ upozornila. „Jisté zmenšení nastane, ale ne kritické. Musíme myslet na to, kolik lidí služby využívá a kolik je v nich zaměstnáno. Zatím ale není vůbec nic rozhodnuto,“ dodala Vítková.
Charita zřejmě nenajde podporu ani od evropských fondů. „Dostáváme jedenáct milionů korun a většina z nich šla na prevenci. V příštím roce bude ale prostředků méně, jak to bude od roku 2016, nemáme tušení,“ řekla Kouřilová. Zrak zdravotně postižených lidí a jejich rodin se tak stočí k zastupitelům obcí, od kterých si Charita slibuje finanční pomoc. „Nejde však jen o velká města, ale i menší obce, jejichž starostové často ani nevědí o zdravotně postižených ve své obci. Na ně byste se měli nyní obracet,“ upozornila Kouřilová s tím, že na okrese se Charita stará o 1500 lidí. „Všichni víme, že ne všechny služby se nám podaří zachovat. Uděláme pro to ale vše, co je v našich silách,“ ujistila.
Zatím však nikdo neví, co přesně Charitu čeká. „Snad v červnu či červenci bychom mohli být moudřejší,“ myslí si Kouřilová. Sedmadvacátého května však bude debata o sociálních službách pokračovat v prostorách boskovické Betany. „Na to, že jsme museli improvizovat, splnila debata svůj účel a podala důležité informace. Hlavně v tom, jak se mají zachovat rodiče postižených dětí,“ zakončil Alice Fialová, ředitelka Centra Emanuel v Boskovicích.