Snaha o zachování Dvořáčkova mlýna trvá

Boskovice* O zachování budovy Dvořáčkova mlýna i nadále usiluje Miloš Pachl, zřizovatel minigalerie Zwicker. Na prosincovém jednání boskovického zastupitelstva tak představil další výzvu na jeho záchranu, doplněnou i o názor komise Národního památkového ústavu.

„Chci poděkovat všem, kteří si uvědomují zachování Dvořáčkova mlýna. Jsou to i členové komise Národního památkového ústavu. Ta uvádí, že by bylo velice žádoucí historickou hmotu Dvořáčkova mlýna zachovat, neboť zejména jeho urbanistický význam ve vazbě na panský pivovar a celý přiléhající prostor kolem říčky Bělá je zásadní. Současná hlavní hodnota Dvořáčkova mlýna spočívá zejména v jeho urbanistické funkci. Ta je nesporná. Objekt vytváří pohlednou komponentu mimořádného stavebního komplexu ranně novověkého panského pivovaru a podílí se na dochované urbanistické kompozici území ve významné situaci vidlicovitého napojení ulice Podhradí a ulice Sušilovy,“ citoval z materiálu památkového ústavu. „Nikoli nevýznamná je hodnota historická. Hodnota stáří podstaty zmíněného mlýna je také nesporná,“ dodal.

Ve své snaze hodlá pokračovat i nadále, jelikož osud Dvořáčková mlýna bude i v letošním roce na stole zastupitelstva. Ti rozhodnou, zda stavbu využijí, nebo ustoupí plánu na rekonstrukci areálu Červené zahrady. „Boj za záchranu Dvořáčkova mlýna bude pokračovat tak dlouho, až dotčení zastupitelé pochopí, o jak významnou hodnotu se jedná. Do dění kolem mlýna bude zapojena další odborná veřejnost žijící mimo Boskovice,“ slíbil Pachl.

Jaká je ale šance na zachování mlýna bez jeho vybavení? Většina už byla totiž z mlýna odvezena. „Vnitřní vybavení mlýna nebylo prodáno městu, ale zůstalo původnímu majiteli. Naprostou většinu mlýnských strojů již původní majitel demontoval a odvezl. Ve mlýně doposud zůstal výtah a jeden mlýnský stroj, zřejmě čistička. I tyto stroje plánuje původní majitel demontovat,“ uvedl mluvčí boskovické radnice Jaroslav Parma.

I bez vybavení však město před dvěma lety neváhalo za Dvořáčkův mlýn zaplatit 13,5 milionů korun, přestože znalecký posudek na pozemek s mlýnem včetně vybavení ocenil na necelých devět milionů korun. Přitom částka dodatečně navyšovala ještě o půl milionu, když majitel dodatečně zjistil, že se úplně zapomněl vyrovnat se společníkem. Vzhledem k nákupu pozemku bylo na město podáno i anonymní trestní oznámení, jehož vyšetřování však policie po půl roce odložila.

Jaká je tak vůbec šance na využití mlýna například pro obhájci zvažované muzeum mlynářství? „Podle mých informací již odvezené zařízení stále existuje, nikdo je nezničil. Je tak teoreticky možné je odkoupit zpět. Musely by se samozřejmě investovat peníze, ale stálo by to za to,“ myslí si Miloš Pachl, který by našel pro budovu i více využití. „Nabízí se právě muzeum, kde by se chodilo samostatně bez průvodkyně. A v další části by se mohla vybudovat například restaurace, která v plánech na stavbu sportovního areálu zatím chybí,“ nabízí.

Pokud by se mlýn skutečně boural, nešlo by to úplně jednoduše. Z důvodu blízké zástavby, kterou tvoří z větší části domy pro bydlení, by měla být stavba rozebírána možná i ručně, to aby se zabránilo zvýšené prašnosti a hlučnosti a současně aby byl tříděný odpad. „Z titulu různých zákonů by tomu tak být mělo. Například podle zákona o odpadech. Stavba obsahuje tolik různorodých materiálů (dřevo, kov, cihly, apod.), které je nutné nejprve roztřídit a teprve potom likvidovat v souladu se zákonem. Není v žádném případě možné "shrnout" stavbu na hromadu a odvézt na skládku. Dalším netypickým příslušenstvím stavby je studna v podzemním podlaží obytné části. S tou je nutné při odstraňování stavby nakládat v souladu s vodním zákonem," upozornil stavební inženýr a bývalý referent stavebního úřadu Jiří Pevný.