SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY - čtení na pokračování_díl 15

Autor článku: Marie Ženatová, pro číslo 20/2012, vloženo dne 05.10.2012

[Stálý odkaz na článek]

(pokračování z minulého čísla)

Přece mě zavezli. Alespoň na Florenc a posadili hned za řidiče, aby mě ve vesnici třicet kilometrů před Prostějovem vysadil - je tam zastávka na znamení, ještě jsem musel vyslechnout domluvy rodičů. Vždyť já přece vím, jak se mám chovat. A určitě se tam vyspím jednu noc a přijde listonoška s dopisem od maminky. Ta si psaní neodpustí, bude mě i na dálku sledovat. A tatínek se postaral, aby dědeček na zastávce čekal, poslal mu dlouhý telegram...
"Dědečku, už jsem tady."
"Vokaž se mně Petře. Te ses zas potahl."
Dědeček teď mluví jen horáckým nářečím, napřed prý mluvil jen spisovně, ale za léta života s babičkou se to naučil také. Mně se to moc líbí a dobře mu rozumím, i když někdy... V Praze je s ním juchajda. Když byl u nás na návštěvě a šel se mnou nakupovat, tak mu mnozí nerozuměli nebo se smáli. Já jsem ale moc rád, že mám právě takového zvláštního dědečka.
"Vyrostl jsem deset centimetrů, maminka si píše každoročně můj vzrůst do kalendáře, takže to máš přesné. Samozřejmě i váhu. To prý dělá všechno od mého narození a ještě ji to nepřestalo bavit," sděluji důvěrně.
"Petře, je na tebe vopatrná, seš jedináček. Kdebe bela jak moje maminka a měla vás devět, to be takovy hlóposti postila z hlave; ta si spiš psala, co je kemo dložná, protože peněz nebelo a často sme kopovale aji na dloh. Ten batoh je ož pořádné, néni to na tebe velká zátěž?"
"Už mám přece sílu," odpovídám hrdě a ukazuji svaly na rukách.
"Tak pudeme dom. Nachestal sem tě neco k jidlo."
"Dědečku, ty si kuchtíš sám?" pronáším udiveně.
"Co mně babička zemřela tak nekde donese neco teta, ale já si hovařim radši podle své chotě. Dnes mám pořádné guláš," řekl mi hned ve dveřích.
Zavoněl mi pod nosem hned na chodbě. Vcházím do kuchyně, je hezká, prostorná, se stolem a čtyřmi židlemi, dokonce v rohu je i houpací křeslo s pohovkou. Celé stavení se po velkém požáru přestavovalo i nábytek se změnil, ale hnědý kříž na stěně prý zůstal původní. S naší kuchyňkou se tato místnost nedá srovnat, zde by se snad dalo i tancovat. Požehnali jsme se křížem a pomodlili před jídlem. A už mám plný talíř chlapského guláše, jak ho nazval dědeček. Je skutečně precizní, ani jsem nemohl promluvit, jak jsem ho baštil.
"Dědo, ten ale je," uznale jsem ho pochválil a poděkoval za něj.
"Co budeme dělat?" zeptal jsem se.
"Vetahni si věce z batoho, vem neco staršiho na sebe a pudeme hned na dvur."
Začal jsem všechno vyrovnávat, sice ne úplně, igelitový pytlík s toaletními potřebami jsem klidně nechal vespod. Dědeček, jak se tak dívám kolem sebe, myslím není zrovna hygienik. A to se mi líbí. Je to prostě správný chlap. Vzal jsem si staré rifle a tričko. Je sice červenec, ale zde na Vrchovině je dnes cítit tu výšku i ve větru. Dědeček říkává:
"Ho nás je pul roko zema a pul roko chladno." Je to výstižné přirovnání, ale letos zde myslím bude i to horko.
"Už jsem hotov," ozval jsem se po chvíli.
"Pojď se mnó, provedo tě hospodářstvim, ktery ožs dlóho neviděl. Napřed tě vokážo novy ovce."
Nevěřícně jsem pronesl: "Ty jich máš, dědečku, víc?"
"Vod letoška šest."
V prostorné ohradě byl ze dřeva zbitý seník. Vzali jsme ve stodole nachystanou trávu a nesli v koších ovcím. Ty se na to úplně vrhly. V koutě byl přivázán kbelík na vodu, tu jsem jen přinesl v čisté nádobě a přelil přes ohradu.
"Zétra je postime a bodeš je pást."
Snad to zvládnu - myslím si v duchu a dívám se na stádečko kudrnatých ovcí.
"Myslíš, že mi neutečou?"
"Kdepak, te se pasó jak přelepeny. To bodeš hledět," on na to.
A když jsme byli u krmení, tak jsme začali dávat všemu. Dědeček sice povídal, že jindy krmí o hodinu později, ale dnes má vyjímečný den, všechno mi ukazuje a tak ať se zvířata mají dobře. Nabrali jsme další koše trávy a krmili králíky. To se mi líbilo. Oni vlastně ti králíci nejsou jen dědečka, jsou i strýce a tety, ale on jim je krmí a strýc připravuje k jídlu. Dělí se s dědečkem, takže se mohu těšit...
Pak jsme šli k pařícímu kotli, tak mu říká dědeček, protože každý druhý den v něm vaří brambory. Denně prý budu muset přebrat ve sklepě dva košíky starých brambor. V zimě kotel předělají za čistý a vaří se v něm maso ze zabijačky. Ta dvě prasata mají také dohromady, zdála se mi veliká.
Jenže děda řekl: "Kdepak velká, te mosijó ještě verust."
"A kdy dědečku poznáš, že jsou akorát?"
"To vezmo svuj řemeň z kalhot a poměřim je, vobjem mosi bet daleko větši než mám já. To ož mám ve voko. A vidiš, já mám řemeň pořádné."
To jsem tedy zíral. Pak jsme nabrali brambory, já je začal sekat sekáčkem, dědeček přidal dvě misky šrotu, trochu soli, pak zalil všechno vřelou vodou.
"Zétra v poledne jim dám vodo, až se homeje nádobi - to viš, mastnosta jim chotná - všecko vodo ze dřezo velijo do kybla."
"Jenže maminka říká, že voda, v které myje nádobí je od Jaru a ještě všechno nádobí oplachuje čistou vodou," já na to.
"Copak si mesliš, že já dávám na nádobi nejaké Jar? Aspoň nemosim nádobi voplachovat dvakrát. To mosiš mět tade," a sáhl si na čelo.
To jsem uznal, že děda v hlavě má, naše maminka je jiná, je vidět, že není jeho dcera.
Po chvíli prasata jen chrochtala. Nejdřív tam děda vlezl, aby nabral na lopatu všechno, co tam za odpoledne nadělaly, a já musel být ve dvířkách, aby mi neutekly. Jedno mě málem porazilo, ale to se poddá, zítra už bude vědět jak na to. Další brambory jsem nasekal brojlerům, těch je patnáct. Jim jsem musel přimíchat i pořezané kopřivy a vodu dát zase zvlášť. Ti vyváděli, ale dobře to dopadlo. Moje tenisky byly úplně špinavé.
"Te nemáš gumáke?"
"Kde bych je vzal dědečku," odpověděl jsem pravdivě.
"Já mám noho desitko, ta tvá je take dost velká, zde máš, a podal mi druhé gumáky. Obout je bylo velice snadné, byly o hodně čísel větší.
"To je dobry, lepši větši než kdebe tě tlačele. A teď mužeme chodit voba všode."
Byli jsme si s dědečkem podobni. Nechali jsme v kbelíku od prasat trochu na vylízání koze, já jí donesl trávu a dědeček zatím nabral na kolečka trochu špinavé slámy.
"Co dáme na kolečka, bodeme vodvážet dozado na dvur." Uznale jsem kývl a pochopil, že ta zvířata toho nadělají dost a holínky jsou skutečně potřeba.
"Dědečku, už jsme hotovi?" ptal jsem se po chvíli.
"A co slepice? Podivé se, jestle maji dost zrni, brambore sem jim dal vodpoledne..."
Peláším ve svých obrovských botách, slepice se mě málem polekaly. Z dálky slyším volat dědečka, abych je spočítal a jestli jsou všechny, tak je mám zavřít. Má jich být dvacet. Co to je za počty? Počítám je po páté a vždy mi výsledek vyjde jinak. Dvacet ještě nikdy. Někdy méně, jindy dokonce i víc. Co je mi zde platná hlava na správném místě, když slepice nejsou správně rozsazené. Některé mi snad splývají nebo co, světlo zde není, prostě jsem úplně neschopný. Teď mi po třikrát za sebou vyšlo devatenáct. Jdu ven a říkám to dědečkovi.
"Nesedi ještě jedna v hnizdě?"
Znovu do kurníku a skutečně je to tak. Takže teď mi to stoprocentně vyšlo a já mohu zavřít vrátka a dát zevnitř kámen.
"Teď ještě nalé mliko kočce, většinó to dělá Honzik, dnes nepřešil. A poď ož dovnitř, vopláchneme se a hoděláme prvni večir společné. Co bes dělal doma?" zeptal se.
"Asi by byla zaplá televize, možná by mě dnes naši nechali dívat."
"Vidiš, já televizo nemám, jenom rozhlas a so spokojené. A tade v polečce mám nejaky knižke a časopise. A viš, co tam mám take? "Šach."
"Ju, to si zahrajem dědečku, alespoň poznáme, jak jsme pokročili..."
Děda je třída, jen o něco slabší než ten můj počítač. To byl turnaj, ani se mi nechtělo do postele. Když jsme si konečně lehli, tak mi dědeček vyprávěl o babičce. Vím, že měl i slzy v očích. "Smutko se člověk nesmi poddávat, tém nikemo nepomuže, radši se za ňo Petřiko pomodlime," řekl na konec...

(pokračování v příštím čísle)


Všechny články z tohoto čísla (20/2012):

Rubrika: Zpravodajství
Boskovická nemocnice opět terčem sporů
Další omezení vlakové dopravy
Do obnovy polních cest investují miliony
Husí slavnosti za hranicí regionu
Masarykova škola vzorem pro ostatní
Na Blanensku vyráběli drogy
Na náměstí zasahovali policisté i hasiči
Nádvoří zámku prokouklo
Pošta se rozroste o depo
Provoz letního kina v jednání
Provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 11. - 21.10. 2012
Provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 27.9. - 7.10. 2012
Provozní doba pro veřejnost - Městské lázně Boskovice 4. - 14.10. 2012
Sloup s Madonou se podaří zachránit
Sportovní koncepce až v prosinci
Týden knihoven začal v pondělí
V Borotíně opraví kulturní dům
Vedení města nabízí peněžní odměnu za pomoc při dopadení pachatelů
Výročí oslaví výstavou fotografií

Rubrika: Kultura
Adventní gospelové turné Stelly Jones a jejího souboru v pěti městech ČR
Brněnské gospelové dny 26. – 28. října
ELÁN SE VYDÁVÁ NA POSLEDNÍ KONCERTY OBŘÍCH ROZMĚRŮ
Hudební akce ro(C)ku je tady !
JEDE JEDE MAŠINKA
Koncertní sezona začala
Kytarový koncert Lubomíra Brabce - sleva vstupenek také pro seniory a student
Mandrage zahrají v Letovicích
Miloš Šejn ORPHEVS Galerie města Blanska
MUZEUM BLANSKO - program kulturních akcí v říjnu 2012
Slavnostní galakoncert k 65. narozeninám Heleny Vondráčkové se blíží!
TA MUZIKA BRATRSKÁ!
V Dominu zahájí další výstavu
Varhanní koncert v kostele
VÍT ONDRÁČEK: NEJLEPŠÍ ZTVÁRNĚNÍ VEDLEJŠÍ ROLE
Zlevněné projekce pro rodiče a děti: Art dětem

Rubrika: Sport
Basketbalisté chtějí triumf
Domácí remíza Boskovic
Hokejisté mají dorost
Hokejisté vyhráli po nájezdech
Hovjackého zradilo zdraví
Kolová v zahraničí
Po výhře panuje spokojenost
PODZIMNÍ DESÍTKA NA DRÁZE 2012
Sbírali zkušenosti i medaile
Stolní tenis zbraslavec s výsledkem prvního kola
Svitávka devátá
Šprtec stoprocentní
Tenora srazil Kuřim
V Drnovicích vyhrál Pačínek
V přípravě neuspěli
Vyhrálo jen Blansko
Výsledky OFS Blansko - 8. kolo podzim 2012
Výsledky OFS Blansko - 9. kolo podzim 2012
Zahájí zimní sezónu

Rubrika: Představujeme
Otázky pro starostu Doubravice nad Svitavou Pavla Krále

Rubrika: Černá kronika
Auta se srazila čelně
Naftu bral z nákladních aut
Policie INFORMUJE
Zneužíval svého minulého zaměstnání

Rubrika: Napsali nám
„Koláč pro Domácí hospicovou péči“
„VOŠ ekonomická a zdravotnická a SŠ v Boskovicích se hus nebojí“
4. REVOLUCE - dokumentární film a veřejná diskuze
Alpinafest 2012
Bajkal, perla Sibiře - terapie sibiřskou přírodou
Bezplatné testování na metanol pokračuje, pozitivních vzorků je již 40
Den otevřených dveří v Arboretu Křtiny
Evoluce kancelářské židle je k vidění v Brně
Farní den v Boskovicích
Hejtman se zúčastnil Dne otevřených dveří nové budovy Zdravotnické záchranné služby JMK
Hudba pomáhá ukrajinským dětem
Informace o připravenosti Krajského úřadu JMK na volby do zastupitelstev
IV. Regionální výstava ovoce a okrasných rostlin
Jedenáctý ročník turnaje Coca-Cola Školský pohár odstartoval!
Milan Lasica : „Radost vládnout tomuto národu“
Milovaná i nenáviděná – vrtačky již 50 let pomáhají kutilům
Názory Jihomoravanů a kandidujících stran porovná internetová kalkulačka
Nemocnice Blansko pořádá Školení první pomoci pro veřejnost
Nemocnice Blansko představuje novinku – klinického farmaceuta
O titul Alej roku bojuje i stromořadí u slavkovského zámku
Obyvatelé jižní Moravy mohou ode dneška připomínkovat návrh krajského rozpočtu na rok 2013
PODZIMNÍ KOMENTOVANÉ PROCHÁZKY 2012
Pozvánka na křest knihy o Lesné a na virtuální procházku sídlištěm šedesátých let
Právní poradenství pro seniory zdarma
Proč využít služeb fitness konzultanta?
PŘEDVOLEBNÍ SPECIÁL MARTINA VESELOVSKÉHO Z BRNA
Přesun neurologických ambulancí a nová infuzní terapie v Nemocnici Blansko
Příprava letošního ročníku BRNO16
ROZHLASOVÉ JEDNOHUBKY V MINUTOVÉM BALENÍ
Slavkovská záchranná služba má přijít o lékaře. Město je proti
Slavnostní premiéra filmu CESTA DO LESA
SRDCE DRAHANSKÉ VRCHOVINY - čtení na pokračování_díl 15
Vzpomínka na tragedii v Nikaragui
Záchranné lano z dluhové pasti
Zvládli jsme to na jedničku