Rekonstrukce Svojanova pokračuje

Hradnímu paláci se vrací jeho renesanční podoba
Ještě jste neviděli, jak vznikají sgrafita? Pak se vydejte na hrad Svojanov. Právě v těchto dnech tam odborníci dokončují jejich obnovu.

„Obnovujeme vnější průčelí renesančního paláce, které bylo v minulosti psaníčkovými sgrafity celé ozdobené,“ potvrdil kastelán hradu Miloš Dempír. Fragmenty původních sgrafit se dochovaly až do 80. let 20. století. Neodbornými zásahy ale palác o svou nádhernou výzdobu přišel. Historická památka byla totiž v té době ve správě státu, a tak byla sgrafita zcela zbytečně odstraněná. Nahradily je torkrety, betonové omítky. „V dnešní době přistupujeme k obnově do stavu z 80. let s tím, že psaníčková sgrafita zdobí průčelí paláce v určitých fragmentech, které by se dochovaly, kdyby nebyly odstraněné,“ vysvětlil kastelán.

S obnovou sgrafit začali odborníci už koncem minulého roku. „Používáme technologii, která se nám osvědčila. Máme už zkušenost s barvami,“ naznačil postup Lukáš Novotný, který obnovu renesanční výzdoby vede. Dávat sgrafitům jejich původní podobu není jednoduché. Každá nepřesná linka by byla vidět. „Držíme se dobových nákresů a plánků. Podle nich sgrafita obnovujeme a dotváříme ta, která zůstala vykreslená částečně ještě před zásahem památkářů,“ poznamenal Lukáš Novotný. Na fasádě jsou částečné náznaky čar. To ale návštěvníci památky vidět nemohou, protože sgrafita jsou poměrně vysoko. Odborníci si nejdříve vypracovali nákresy. Teprve poté je z lešení postupně přenáší na plášť hradu. „Nejprve jsme obnovili omítku. Pak jsme do vlhké omítky vyrývali motivy, jak se to dělávalo dřív,“ popisoval Lukáš Novotný. Pracovníci se drží původní technologie a samozřejmě i historických pramenů.

Co vedlo správu hradu k obnově dekorace renesanční fasády? „Smyslem je předvést návštěvníkům, jak palác skutečně vypadal. Pouze v podobě kamenné nedával vůbec představu o tom, že se jednalo o renesanční zámeckou stavbu. Dnes už to lidé vnímají. Navíc sgrafita jsou poměrně dominantní i při pohledu od vstupní brány,“ podotkl Miloš Dempír.

Zajímavostí je, že peníze na obnovu sgrafit nepocházejí z žádného grantu ani evropského fondu. Podle kastelána celý odborný zásah je hrazený čistě z příjmů ze vstupného od návštěvníků hradu. Řemeslníci zdobili touto jedinečnou nástěnnou technikou plášť paláce už v 16. století. Byla by tedy škoda při dnešních možnostech nepokusit se o znovuzrození sgrafit, které se, jak je vidět, daří.
Kdo se chce podívat, jak sgrafita vznikají, měl by si pospíšit. Na začátku července budou odborníci s pracemi hotoví.

Kolem historického opevnění panuje čilý stavební ruch. Šikovní řemeslníci obnovují úsek mezi poplužním dvorem a hradem. Nánosy usazenin za stovky let už jsou téměř pryč. Zmizí i díra ve zdi, která usnadňovala přístup do lesa.

„V současné době dělníci renovují část vnějšího hradebního obvodu na severozápadní úseku opevnění, a to mezi předhradím a hradem,“ potvrdil kastelán Miloš Dempír. Dalo by se říci, že práce začaly za pět minut dvanáct. Pokud by se odkládaly, hrozilo zřícení hradby. Vzrostlé stromy narušovaly její stabilitu. Rekonstrukce kamenného opevnění byla proto rozdělená do několika etap. „Nejprve bylo nutné vykácet stromy, které zdivo ohrožovaly,“ uvedl kastelán. Díky tomuto zákroku se otevřely i nové krásné pohledy na hrad.

V následujících etapách zajišťuje odborná firma opravu hradeb. Za několik století se na kamenné zdi usadily vrstvy hlíny a písku, a tak se tam také dařilo rostlinám. Všechny nánosy řemeslníci pečlivě odstraňují, aby mohli všechny mezery mezi jednotlivými kameny přespárovat. Hradby tak dostávají celistvý vzhled a budou opět i pevnější. Dělníci také dozdívají chybějící část opevnění, takzvané koruny. „V hradbě byl v novodobé historii vybudovaný otvor. Patrně jej někdo vyboural pro snadnější přístup do lesa. Byl ale zcela nežádoucí. Narušoval soudržnost hradního areálu,“ poznamenal Miloš Dempír.

Kamenné opevnění, které v 15. století nechali vybudovat páni z Boskovic, by mělo být opravené do konce července. Tím ale práce v této části hradního areálu ještě neskončí. „Poté prostor kolem opravených hradeb zrekultivujeme. Vznikne další parkovací plocha, ale především i nové oddechové místo po návštěvníky s nádherným výhledem na hrad,“ podotkl kastelán.

Stromy, které padly k zemi před opravou hradeb, nahrazené nebudou. „Zeleň se bude obnovovat v rámci běžné činnosti lesů města Polička, ale část u hradeb už zůstane odlesněná, aby nedocházelo k dalšímu narušování kamenného zdiva,“ dodal Miloš Dempír.

Foto: Dělníci čistí a spárují kamennou hradební zeď z 15. století
Květa Korbářová
Hrad Svojanov
Na Svojanově 18. 6. 2015

Květa Korbářová
Hrad Svojanov