Připomenuli si osudy legionářů od Zborova

Boskovice * Když byla 28. října 1918 na troskách Rakouska–Uherska vyhlášena nová republika, stalo se tak díky množství různých událostí, jednání, historických střípků. Jeden z faktů, který položil mladé republice do vínku mezinárodní uznání byla i činnost československých legií.
Ze všech legionářských počinů byl jeden z největších a historicky nejdůležitějších ten u Zborova. Dne 2. července 1917 se tři pluky československé střelecké brigády vyznamenaly právě v této bitvě. Tři a půl tisíce legionářů stály proti pěti tisícovkám vojáků rakousko–uherské armády, shodou okolností z plzeňského a jindřichohradeckého pluku. A podařilo se jim prorazit jejich linie, získat velké množství zajatců a válečného materiálu.
Právě zborovské události si v pondělí 2. července, tedy přesně devadesát let po bitvě, připomenuli ve víceúčelovém sále městského úřadu v Boskovicích členové Svazu bojovníků za svobodu, potomci legionářů, zástupci Sokola, Junáka, Klubu přátel Boskovic a další zájemci o historii. Setkání se mimo jiné účastnili i zástupci města, starosta Jaroslav Dohnálek a místostarostka Jaromíra Vítková či například bývalý senátor Stanislav Bělehrádek.
Vzpomínková akce byla doplněna vystoupením pěveckého kroužku při penzionu Boskovice. V hlavním příspěvku připomenul zástupce Svazu bojovníků za svobodu Jiří Jaroš osudy šesti legionářů z boskovického regionu, kteří se bohužel nedožili návratu do své nové vlasti a místo svého posledního odpočinku nalezli právě u Zborova respektive u Cecové. „Vstoupili do legií z národního nadšení, navazovali na husitské tradice, nechtěli bojovat za monarchii, která utlačovala právě slovanské národy. Doufali, že přispějí ke vzniku nové, svobodné vlasti a že se do ní po válce vrátí,“ uvedl Jiří Jaroš.
„Historie je důležitá a musíme si ji stále připomínat. Bez pochopení minulých událostí nemůžeme správně chápat ani současnost. Město bude podobným aktivitám vždy nápomocno,“ sdělil starosta města Jaroslav Dohnálek a jeho slova doplnila i místostarostka. „Oceňujeme všechny, kteří se starají o historický odkaz a šíří jej mezi své spoluobčany a především mládež,“ poznamenala Jaromíra Vítková.
Na závěr vzpomínkového odpoledne položili zástupci Svazu bojovníků za svobodu a dalších organizací květiny k soše legionáře na Smetanově ulici, jejímž autorem je profesor Leopold Šmíd. Předlohou mu byl právě jeden ze šesti vzpomínaných legionářů, boskovický rodák Leopold Šafář.