Představujeme: Radim Hasoň a Jiří Hrdlička - Mistři kolové

Boskovice * Jedním z vůbec nejúspěšnějších sportů okresu Blansko je bezesporu kolová. Amatérský sport, který se ve Svitávce rozvinul na vůbec největší možnou úroveň. Každoročně se některá z dvojic stará o mezinárodní úspěchy. V posledních letech je tomu tak v případě dua Radim Hasoň – Jiří Hrdlička. Mistři světa vypráví o svých začátcích, tajemství úspěchu Svitávky i budoucích cílech.
Jak jste se dostali ke kolové? Čím vás tento sport uchvátil?
Radim Hasoň: Cesta byla určitě složitá, protože jsem v té době hrál hokej. Potom jsem se dostal ke kolové skrze pana doktora Loskota. Kolová je hlavně hra na celý rok a poté mě to začalo i hodně bavit. Navíc je tu možnost závodit v zahraničí a docela se nám i daří.
Jiří Hrlička: Bylo to přes kamaráda, který se mnou chodil na základní školu v Letovicích. Ten mě ke kolové přivedl přes pana doktora Loskota. Je to něco jiného jak klasické sporty. Jak se říká, když kluka postavíte před balón, tak do něho kopne. Nespadnout z kola a trefit navíc míček je trošku něco jiného.
Kolikrát týdně je potřeba trénovat na takové úrovni, jaká ve Svitávce je?
Radim Hasoň: Tak ze začátku je určitě potřeba trénovat minimálně čtyřikrát týdně. Třeba v žácích. Nyní je potřeba trénink tak dvakrát, třikrát za týden. Je to různé. Každý má navíc svůj individuální trénink, který se liší.
Jiří Hrlička: Myslím, že dvakrát týdně stačí, ale musí to být poctivé. Dvakrát nebo třikrát se normálně trénuje i ve světě.
Je možné ke kolové provozovat ještě jiný sport? Případně jaký?
Radim Hasoň: Tak já jsem kupříkladu hrál tři roky v Boskovicích fotbal za B tým, nyní už dlouhá léta hraji za B tým hokejistů. Další sporty jsou takové doplnění, zejména přes zimu. Dva sporty jsou ale určitě hodně časově náročné a více méně je to na úkor rodiny.
Jiří Hrlička: Ke kolové se dá provozovat ještě jakýkoliv sport. Problém je v tom, že asi každý sport má závody o víkendu, a je problém to pak nějak naskládat. Je to také otázka času.
Jak si vysvětlit, že má zrovna Svitávka v kolové takové postavení?
Radim Hasoň: Je tu hlavně dobrá mládežnická základna. Rodiče navíc mají zájem děti ke kolové přivést a pak to nenechávají jen na trenérech, ale také se starají. Situace je tu jiná než třeba ve velkých městech, kde je hodně možností. Důležitý je ale hlavně ten přístup rodičů. Svitávka je pak úspěšná ve všech kategoriích a lidé se o ni zajímají.
Jiří Hrlička: Myslím, že kluci, kteří tu nastoupili, tomu dávali všechno. Velký vliv mají i trenéři. Důležité ale je, že ti kluci neměli krom fotbalu kam jinam jít. Dnes už je to jiné. Je problém sehnat žáčky. Dříve chtěli něco dělat, teď tomu tak bohužel není a raději budou sedět doma.
Kolik jste během kariéry „protočil“ spoluhráčů?
Radim Hasoň: Já vlastně jen dva. Dlouze jsem hrál s Pavlem Loskotem, tak šestnáct nebo sedmnáct let. Tři roky zpět jsem přešel k Jirkovi. Každý z nich je jiný. Hlavně díky tomu, že jeden je brankář a druhý útočník.
Jiří Hrlička: Odhadem asi čtyři. U mě nevycházelo věkové spojení v mládeži se spoluhráči. Dlouho jsem hrál s Robinem Loskotem, následoval Berger a nyní Hasoň. S Robinem jsme hráli dlouho a potřebovali jsme změnu. I ten přístup k tréninku se po výměně partnera hodně změní.
Jaký je váš největší dosavadní úspěch?
Radim Hasoň: Tím je bezesporu první místo na Mistrovství světa. Již dříve jsme vyhráli i Českou soutěž a Český pohár.
Jiří Hrlička: V podstatě jsem jel čtyřikrát na Mistrovství světa a přivezl si dvě zlaté a dvě stříbrné medaile. Každopádně pro mě je úspěch vítězství na každém turnaji i bez medaile.
Jak by vám pomohlo postavení slibované sportovní haly v Boskovicích, ve které by se zřejmě počítalo i s kolovou?
Radim Hasoň: Určitě by to pomohlo. Rozhodně by se to ale nevedlo tak, že bychom místo za Svitávku hráli za Boskovice. Svitávka nám ve všem vyjde maximálně vstříc. O hale v Boskovicích ale nepřemýšlím, protože to je politika. Slibuje se to dlouho a nemyslím, že se to nějak rychle vyřeší. Divácký zájem by však v Boskovicích mohl být rozhodně vyšší.
Jiří Hrlička: Určitě by na závody chodilo více lidé. Ve Svitávce přijde dvacet lidí a z toho polovina jsou rodinní příslušníci. Do Svitávky musí lidé dojíždět, v Boskovicích by mohli chodit i pěšky.
Existuje vůbec v kolové ještě něco, co byste chtěli dokázat?
Radim Hasoň: Už ani víc nejde. Hlavní cíl teď je, aby se mi uzdravila ruka, protože po zranění není pořád stoprocentní.
Jiří Hrlička: Mistrovství světa je nejvýše, to už jsem si splnil dvakrát. Nic většího není. Dvacetkrát je už také nevyhraji jak Pospíšilové. To se nepodaří nikomu. Pokud se na Mistrovství světa zadaří, tak bych měl tři tituly, a to se, myslím, krom Pospíšilů nikomu nepovedlo.