Jihomoravský kraj v roce 2013 už podruhé udílel titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje. Mistry tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje se stali paní Dagmar Čechová z Veselí nad Moravou, paní Alexandra Kaňovská z Dubňan a pan Miroslav Urban z Malé Vrbky. Slavnostní předání titulu se odehraje v neděli 9. června 2013 v rámci konání VI. ročníku Svátků řemesel v Kunštátu. Titul převezmou jmenovaní z rukou hejtmana Jihomoravského kraje Michala Haška.
Titul Mistr tradiční rukodělné výroby Jihomoravského kraje je určen osobám, které ovládají dovednosti tradiční rukodělné výroby a předávají toto umění příštím generacím. Uděluje se pouze v rukodělných řemeslných oborech, které jsou zásadním způsobem ohroženy, nebo kterým hrozí zánik. Nositelé titulu jsou dále nominováni na ocenění Nositel tradice lidových řemesel, udělovaným Ministerstvem kultury ČR. Titul je také spojen s finančním darem Jihomoravského kraje ve výši 10 000 Kč.
Paní Dagmar Čechová, paní Alexandra Kaňovská a pan Miroslav Urban jsou za roky práce ve svém oboru opravdovými živými legendami. Řemeslo zdědili po předcích a jejich výrobky v sobě dodnes nesou připomínku starých časů. Všichni z oceněných při tvorbě záměrně dodržují tradici, pracují s originálními nástroji a navrací se ke starým výrobním technologiím, aby co nejvíce přiblížili historii dnešku.
Dagmar Čechová z Veselí nad Moravou, tradiční výroba perníku Narodila se v Kyjově a ihned po středoškolských studiích začala pracovat na Vysoké škole veterinární v Brně v biochemickém výzkumu. Výrobě perníku se intenzivněji věnuje od 70. let. V té době se začala zajímat o perníkářskou tradici, kterou je v oblasti kolem jihomoravské metropole možné vysledovat až do 14. století. Díky pečlivému studiu odborné literatury a poznatkům získaným během své profesní praxe se paní Čechová dopracovala k vlastní technologii složení a výrobě perníkového těsta, jehož receptura se blíží té původní. Výroba těsta trvá několik měsíců a i díky tomu tvorba paní Čechovédosahuje nejvyšší kvality. Tradiční je však i tvarosloví zdobení perníků; paní Čechová navazuje na staré motivy známé z literatury i z forem dochovaných v muzejních sbírkách.
Znalost svého umění předává paní Čechová svým dvěma dcerám, ale ukazuje ji i veřejnosti na lidových jarmarcích a na různých předváděcích akcích.
Alexandra Kaňovská z Dubňan, výroba fajáns Narodila se ve Zlíně a mládí strávila v jihomoravských Luhačovicích. Tato oblast, místo se silnou kulturní tradicí, na paní Kaňovskou hluboce zapůsobilo. Už v této době se začala zabývat tradiční lidovou tvorbou, zprvu koníčku, který ale postupně vytyčil směr její budoucí profesní dráhy. Paní Kaňovská vystudovala obor Výtvarné zpracování keramiky a porcelánu při SUPŠ v Uherském Hradišti. Díky tomuto studiu se seznámila s různými druhy keramiky a technologiemi, nakonec však u ní zvítězilo rozhodnutí dále se věnovat výrobě fajáns. V tomto oboru se od roku 1976 soustavně zdokonalovala a stala se pedagožkou odborného výcviku. Samostatnou praxi výroby fajáns zahájila paní Kaňovská v roce 1980, v roce 1982 pak s manželem oficiálně otevřela vlastní keramickou dílnu. V ní dodnes vytváří jak kopie fajáns, tak vlastní originální tvorbu, kde dekory navazují na tradiční výrobu fajáns na Moravě. Tradiční je i celý postup přípravy hlíny, její hnětení a zpracování, sušení, pálení a glazování tvarovaného výrobku, které předchází samotné malbě.
Znalosti svého řemesla paní Kaňovská už léta předává dál. Záhy po odchodu ze školy vedla učně keramické dílny, nyní vyučuje žáky ZUŠ v Dubňanech. S jejími výrobky se můžeme setkat ve skanzenech a muzeích nebo v rámci workshopů a pracovních dílen, které pravidelně pořádá.
Miroslav Urban z Malé Vrbky, ruční tkadlec Pochází z Uherského Hradiště a s tkalcovstvím se setkal už prostřednictvím středoškolského studia. Nejprve získal výuční list v oboru tkadlec a poté, v roce 1983, v tomtéž oboru i maturitní vysvědčení. Skladba jeho profesního života je velice pestrá, od zootechnika přes vedoucího obchodu se smíšeným zbožím, tkalcovství se však nikdy věnovat nepřestal. Vztah k řemeslu podědil po svém dědečkovi, Františku Urbanovi, významnému tkalci z Uherskohradišťska, který do konce 70. let tkal látky z konopných vláken pro široké okolí. Právě od něj a od jeho učedníků získal povědomí o způsobu přípravy příze, osnovy i o samotném tkaní po tradičním horňáckém způsobu. V současnosti se pan Urban tkaní věnuje nepřetržitě ve volných chvílích. Na stavu po dědečkovi z roku 1854 tká ze lnu, konopí, bavlny a vlny a jeho výrobky jsou zejména tradiční krojové součástky, ale také zástěry, plátno na košile, prostírky nebo činovať na polštáře. Jeho služeb využívají národopisné soubory z blízka i z daleka.
Své znalosti předává pan Urban svým třem synům, dva nejstarší se věnují tkaní jako své profesi.
Další informace včetně fotografií:
Mgr. Simona Kasalová
Mgr. Taťána Martonová
kasalova.simona@kr-jihomoravsky.czt.martonova@masaryk.info