Před 120 lety se narodil akademický malíř Jan Daněk

Letovice * Jan Daněk se narodil 22. března 1894 ve Vranové u Letovic v rodině Jana Daňka a jeho manželky Marie, rozené Slezákové z Letovic. Měli pět dětí, z nichž tři synové měli výtvarné nadání. Josef se věnoval písmomalířství a Antonín pracoval jako malíř keramiky u firmy Josefa Mrázka v Letovicích. Výtvarně nejnadanější Jan po vyučení malířem pokojů v letech 1909 – 1912 u Aloise Macháče v rakouském městě Deutsch Wagram odešel na zkušenou do Vídně, kde byl pro svůj výrazný malířský talent přijat na Uměleckoprůmyslovou školu, kterou studoval v letech 1912 – 1914 u architekta Witticha. Na studia si vydělával sám. V roce 1913 složil ještě tovaryšskou zkoušku u svého bývalého mistra jako dekorativní malíř a písmomalíř. U profesora Witticha se naučil dokonale technice monumentální malby al fresco (mokrý podklad omítky) a al secco (suchý podklad omítky), restaurování obrazů a nástěnných maleb, pozlacování a práci se štukem. Studium při zaměstnání bylo pro něho velmi vyčerpávající, proto přešel z Vídně do Prahy na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou, kde se stal žákem profesora Emanuela Dítěte, malíře obrazů převážně s náboženskou tématikou, a kterou ukončil roku 1919. Po vzoru svého učitele se Jan Daněk začal věnovat převážně výtvarné výzdobě a renovaci chrámů na Moravě a Slovensku. Jeho fresky se vyznačují zemitými barvami, které si udržují svoje barevné odstíny lépe než jasné barvy a do dnešních dob nevybledly.
V roce 1929 si dal v Letovicích na ulici Čapkově postavit moderní funkcionalistický rodinný dům s ateliérem, který mu umožňoval pracovat na dílech velkých rozměrů. Autorem návrhu byl jeho přítel, letovický rodák, prof. Ing. arch. Bedřich Rozehnal, DrSc. (tato stavba je publikována v knize Jindřicha Chatrného Slavné vily Jihomoravského kraje). Oženil se s Marií Špačkovou z Čebína a měli spolu dvě děti: syna JUDr. PhMr. Mirko Daňka a dceru MUDr. Drahoslavu, provdanou Pištělákovou.
Jan Daněk byl člověk velice skromný a všechno tvořil - jak se říká - „K větší slávě Boží“ tak, jak byl v tomto duchu vychován. Byl téměř jediným malířem všech kapucínských kostelů na Moravě, vyzdobil poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie ve slezské Hrabyni a v Bílém Újezdu, vyhrál konkurz vyhlášený Tomášem Baťou na výzdobu zlínského kostela sv. Filipa a Jakuba. Vymaloval kapli v Dětské nemocnici v Brně - Černých Polích, kterou projektoval architekt Bedřich Rozehnal. Za okupace zrestauroval vzácné gotické fresky v kostelíku ve Starém Svojanově. Restauroval nesčetné oltářní obrazy, z posledních jeho prací bylo zrestaurování obrazu Sv. Rodiny v kostele sv. Josefa v Brně.
Jeho první větší prací v Letovicích z roku 1922 byla jedinečná a nevšední venkovní fasáda Mrázkovy keramiky u vlakového nádraží s rozměrnými kartušemi ornamentů a figurálních motivů na způsob sgrafita, kterou zhotovil se svým bratrem Antonínem.
V roce 1930 dostal nabídku na výzdobu klášterního kostela sv. Václava. Tam se mu velmi citlivě podařilo nové figurální i ornamentální fresky včlenit do barokního interiéru. Na klenbě v presbytáři vytvořil obraz madony podle španělského malíře B. E. Murilla ze 17. století a čtyři evangelisty podle vlastní kompozice. Na hlavním oblouku je hlava Krista, na stěnách kostela jsou obrazy světců, kteří mají vztah k řádu Milosrdných bratří. V roce 1933 vyzdobil svými malbami také sakristii. V jídelně kláštera vytvořil fresku Poslední večeře Páně se stropní výzdobou andílků s ovocem, na čelní stěnu vstupu do nemocnice fresku Jana z Boha, zakladatele řádu Milosrdných bratří,a v nově vybudované lékárně na náměstí fresku Uzdravení nemocného u rybníka Bethesda. Jan Daněk v roce 1932 obdržel zakázku na výzdobu letovického farního kostela sv. Prokopa, jehož vnitřek měl do té doby pouze bílou omítku. Na oblouku klenby vyobrazil příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu, na boční oltáře a v presbytáři obrazy všech českých světců. Celkovou výmalbu krásnými freskami, kterými vyzdobil interiér kostela, ukončil až v roce 1940.
Jan Daněk měl také vřelý vztah k divadlu, maloval kulisy a opony pro ochotnická divadla v Letovicích a okolí, navrhl mnoho divadelních výprav, svůj zájem o divadlo projevil i jako režisér. Z portrétních maleb je známá podobizna děkana P. Františka Krchňáka na letovické faře. Maloval také realistické akvarely Letovic a okolí, které jsou v majetku rodiny. Je velká škoda, že se nezachovaly jeho kartonové kresby uhlem, které byly zničeny při realizaci nástěnných maleb. Nevedl si žádné záznamy a své práce prováděl bez okázalosti a vnější publicity.
Jan Daněk zemřel ve věku 67 let 10. května 1961 a je pohřben na letovickém hřbitově.
Když v roce 1970 v období komunistické nesvobody za tzv. normalizace rozhodlo ředitelství Nemocnice Milosrdných bratří fresky v budově nemocnice odstranit, pokusili se je zachránit správce kláštera pan Bieberle s malířskými mistry Fadrnými, kteří je ještě před zalíčením přelepili po stranách papírem. Časem se však začal papír odlepovat, a tím bylo definitivně rozhodnuto o jejich likvidaci. Po pádu totalitního režimu v roce 1989 převor kláštera Fr. Sanctus Rott postupně nechal zrestaurovat celý interiér klášterního kostela, včetně fresek Jana Daňka, za finanční pomoci spolubratří rakouské provincie. V roce 2002 v hlavní budově Nemocnice Milosrdných bratří byla zrestaurována freska Jana z Boha a v roce 2008 bylo v jídelně provedeno úplné odkrytí a zrestaurování malby Poslední večeře Páně a dekorativní malby rámování dveří. Na obnově kulturní památky se finančně podílela Nemocnice Milosrdných bratří Letovice a Ministerstvo kultury ČR.

Jak vidět, nejenom lidské osudy, ale i osudy historických památek jsou závislé na proměnách doby a odrážejí společenskou situaci, ve které vznikaly. Zrestaurované fresky budou letovickým občanům připomínat časy nesvobody a symbolizovat znovu nabytou demokracii.

Akademický malíř Jan Daněk se řadí mezi významné občany, kteří přispěli ke zviditelnění města Letovice.

Karel Synek