Postavili se proti, nechtějí bioplynku

Třebětín * Výstavba bioplynové stanice u Třebetína naráží na odpor. Místní sepsali proti záměru petici.
Před místní knihovnou se minulou středu sešli Třebetínští s vedením města Letovice a zemědělského družstva Ledeko. Důvodem je výstavba bioplynové stanice. Místní mají největší obavu ze zápachu a zvýšení provozu nákladních aut.
„S ředitelem Ledeka Vladimírem Dražilem jsme jednali a výstupem je ujištění, že stanice nebude příčinou zápachu. Kromě toho jsme dojednali, že k výstavbě nedojde do té doby, dokud nebude vyřešená přístupová cesta mimo obec. S tím bude největší problém, protože ta silnice má dvanáct nebo třináct vlastníků a družstvo musí cestu vykoupit,“ ujistil přítomné starosta Letovic Vladimír Stejskal s tím, že k získání kladného souhlasu města tak musí družstvo učinit nejpozději do půl roku.
Vybudování cesty mimo zástavbu vázne léta. Za poslední dva roky je kvůli navýšení dopravy ve velké míře ohrožená bezpečnost chodců. O kvalitě vozovky se nedá ani mluvit. „Na dnešní setkání jsme připravili rovnou petiční archy, abychom mohli radním co nejdříve listinu předat. S výstavbou nesouhlasíme, protože co se týče dopravy, tak nevěříme, že se situace změní. Už před pár lety měli zemědělci cestu mimo obec využívat a stejně jezdili přes Třebetín. Z toho důvodu sepisujeme petici. Také místo výstavby bioplynky je pouhých tři sta metrů od zástavby a přitom odborníci doporučují minimálně osm set metrů,“ vylíčil obavy člen petičního výboru Martin Eyer. Ten dále poukazuje na problematiku zápachu bioplynové stanice. „Výstavba stanice je ovlivněna řadou okolností, jako jsou například zatížení reaktoru a odstávky v provozu. Další problém vidíme v technologické nekázni, čímž myslíme nedodržování pracovních postupů, ať při samotné výrobě produktů, či při nakládání s nimi. Tyto faktory nelze dopředu zaručit a zde cítíme největší hrozbu šířícího se zápachu,“ vysvětlil.
Takové obavy nejsou podle ředitele Ledeka Vladimíra Dražila na místě. „Pan Eyer stále poukazuje na problémy bioplynové stanice ve Velkém Karlově, kde byla zvolena jiná technologie s využitím kafilerních odpadů, které nebyly v bioreaktorech rozloženy zůstávaly ležet na poli a silně zapáchaly. Naše technologie je projektovaná výhradně na produkty rostlinné výroby, chlévský hnůj a kejdu. Při tomto využití nemůže dojít k uvedeným problémům. Naše bioreaktory a koncové sklady jsou zakrytovány vakem, do kterého se shromažďuje metan. Ten je následně přiváděn do kogenerační jednotky, kde ve spalovacích motorech pohání generátory. V případě odstávky kogeneračních jednotek je plyn převáděn do náhradního hořáku. Celý tento systém je důsledně zabezpečen tak, aby při selhání jednoho kontrolního místa bylo okamžitě uvedeno do provozu náhradní jištění,“ vysvětlil technologii Dražil.
Středeční setkání si nenechalo ujít šedesát lidí. Mezi nejčastějšími dotazy byly obavy z navýšení provozu. Kromě toho mají tamní strach ze záplav kvůli zvýšenému výsevu kukuřice a samozřejmě z navýšení ceny elektřiny. „K výstavbě stanice nedojde dřív, než vyřešíme problém s přístupovou cestou, kterou pak budeme i využívat. Ze záplav strach mít také nemusí, protože plán osevu kukuřice projde schvalovacím procesem,“ obhajuje záměr ředitel.
Celkové náklady na výstavbu bioplynky se pohybují kolem sedmdesáti milionů korun a vedení družstva se do tak velké investice pouští kvůli nízkým a nestabilním cenám zemědělských komodit. „Jednou z možností jak přežít je využití zemědělských produktů jiným způsobem. Bioplynová stanice by také omezila výrobu chlévského hnoje, který se vozí na vlečkách a samozřejmě zapáchá. Pokud se bude tato kejda dávat do bioplynové stanice, tak zápachu stoprocentně zamezíme. Zatím nelze odhadnout, jak se situace bude vyvíjet, ale pro výstavbu uděláme maximum,“ ukončil Dražil.

V regionu stojí zatím dvě bioplynové stanice
První z nich je v Louckém dvoře u Olešnice a druhá ve Velkých Opatovicích. Stanice ve Velkých Opatovicích pracuje na stejném principu jako ta, kterou vybralo vedení letovického družstva.
O stavbě stanice uvažují také Agrospol, agrární družstvo Knínice, Zeas Lysice či ZEPO Bořitov. Tyto záměry brzdí protesty ze strany občanů i zastupitelů. Ve Vanovicích se zastupitelé rozhodli úmysl také nepodpořit. „Byli jsme se podívat na bioplynovou stanici v Jevíčku, kde je stanice v provozu. Jenže tam je umístěná mimo zástavbovou lokalitu. Ve Vanovicích by byla v těsné blízkosti obce. Záměr jsme na zasedání zamítli kvůli generátoru, který by jel nepřetržitě a hluk devadesáti decibelů není pro život v obci únosný,“ uvedla důvody rozhodnutí místostarostka Vanovic Lenka Freitingerová.