Poslanec parlamentu ČR Ing. František SIVERA: Proč roste cena energie?

Velké vzrušení a rozpaky v minulých týdnech zcela jistě způsobilo oznámení od vedení akciové společnosti ČEZ. Předpokládané zdražení ceny elektrické energie v Česku v příštím roce by totiž mělo být přibližně o 20 procent! Je pravda, že jsme si již zvykli na pravidelný nárůst ceny elektřiny. Od roku 1992, kdy byla společnost ČEZ privatizována, je to však poprvé, kdy by mělo dojít k tak velkému nárůstu ceny. Vyjádření šéfů ČEZu, že během jednoho až dvou let doženou u nás cenou energie ceny v Německu, vzbuzuje údiv. Lidé se začínají bouřit, rychlý růst cen kritizuje i Sdružení velkých spotřebitelů energie, politici hledají příčiny tohoto stavu.
Každý si klade otázky: Co je důvodem? Jak je možné, že cena tak rychle roste?
Najít odpověď na tyto otázky není vůbec jednoduché. Je třeba si uvědomit, že náš trh s energií je otevřený volné soutěži mezi podnikateli. Jinak řečeno, byl před několika lety liberalizován a cenu by měl stanovovat trh. Za normálních podmínek by mohl každý jásat. Platí pravidlo, kde je volný trh, tam se dodavatelé předhání v dodávkách co nejlepších služeb za co nejnižší cenu. Troufám si tvrdit, že volný trh s elektřinou u nás nefunguje. Dominantní postavení společnosti ČEZ vede k situaci, že nemá s kým na trhu v dodávkách energie soupeřit. Společnost ČEZ dnes vlastní či provozuje zhruba 75 % zařízení na výrobu elektřiny – 58 elektráren, z toho dvě jaderné, 15 uhelných zdrojů, 34 vodních elektráren, 2 větrné a jednu solární elektrárnu. Společnost ČEZ dále vlastní více jak polovinu sítě distribučních firem, které zajišťují dodávky elektřiny ke spotřebiteli. S takovým subjektem se dá těžko soupeřit. Dodávky ostatních subjektů jsou minimální, jejich cena se přizpůsobuje cenám ČEZu. Ze zahraničí je u nás nabízen pouze zlomek potřeby elektřiny. Z toho jednoznačně vyplývá, že burza, kde je dnes elektřina nabízena a kde se ceny tvoří, je zcela pod vlivem nabídky společnosti ČEZ. Manažeři firmy jsou tlačeni k co největším ziskům, proto je vysoká cena v jejich zájmu.
Situace je horší o skutečnost, že Česká republika a Evropa (především Německo) právě prožívá značný ekonomický růst, který je vždy spojen s růstem spotřeby energií. Není tajemstvím, že ve většině států Evropy je dnes nedostatek energie. ČEZ využívá tento stav a prodává část své produkce do zahraničí. To samozřejmě rovněž tlačí cenu vzhůru.
V neposlední řadě je třeba připomenout, že situaci zhoršuje postoj Strany zelených. Ti nechtějí připustit výstavbu dalších plánovaných bloků jaderné elektrárny a umožnit uvolnění těžebních limitů na těžbu uhlí. Tím vzniká situace, že ČR bude mít po roce 2010 problém s vlastní soběstačností ve výrobě elektřiny. Ostatní zdroje, tedy biomasa, větrné či solární elektrárny, tak budou v naší zemi vždy jen pouze doplňkovým zdrojem výroby elektřiny.
Z uvedeného vyplývá, že není mnoho řešení, jak přibrzdit růst ceny elektřiny. Smutné je však to, že zatímco průměrná mzda za EU zaostává, ceny jednotlivých komodit se již blíží cenám v zemích EU! Stát by se měl pokusit nepřímými zásahy ovlivnit růst ceny a změnit motivaci manažerů ČEZ. Je nutné stanovit energetickou politiku státu a rozhodnout o budování nových zařízení na výrobu energie. S Evropskou unií je třeba rovněž jednat o možnosti po omezenou dobu regulovat růst ceny elektřiny, což je velice obtížné, protože Brusel není příznivcem takového řešení. I pokud se tedy podaří růst na krátkou dobu zbrzdit, přesto můžeme do budoucna očekávat další pravidelný růst ceny elektřiny. Přitom požadavky nás všech narůstají a vše kolem nás, co zvyšuje náš komfort a životní úroveň, elektřinu potřebuje.