Podle Vorlického měl Forman na víc

Boskovice * Dosavadní trenér boskovického Formanu Jiří Vorlický zakončil i přes několik velkých zádrhelů se svým týmem podzimní část na desátém místě s poměrně slušnými vyhlídkami směrem k jarní části. Přesto u týmu končí. Poslední půlrok na boskovické lavičce ale moc kladně nehodnotí.
Jak jsi spokojen s desátým místem po podzimu?
- Pokud se podívám na prohlášení před začátkem sezóny a posílení kádru, tak nemohu být s desátým místem spokojený. A to hlavně po podzimu, kdy jsme v prostřední části měli velice špatné výsledky a nevypadalo to, že bychom se mohli posunout v tabulce výš. To se nám naštěstí podařilo, ale konečné hodnocení je z mé pozice nespokojenost.
V čem Boskovice zaostávaly za většinou soutěže?
- Je to hodně podobné jako v minulých sezónách. Za prvé jsou to problémy v defenzivní činnosti celého týmu. Také bych řekl bych, že nemáme kvalitu ve finální fázi, protože nemáme dostatek útočníků. Druhou věcí je, že nevystupujeme jako tým. To se nám dařilo bohužel až v posledních čtyřech kolech. Takže týmové pojetí hry a chování i mimo hřiště.
Do utkání s Velkým Meziříčím působilo mužstvo velmi dobrým dojmem, proč najednou ta změna?
- Je to spojené s předchozí otázkou. Snažil jsem se z hráčů vybudovat tým, a to se mi nepodařilo. Nedokázal jsem posily s domácími hráči proměnit v jeden tým a vznikly tam určité problémy. A když se přestalo dařit, tak se to zdvojnásobilo, a to je asi ten hlavní důvod. Vztahy uvnitř týmu nebyly ideální.
Mužstvo bylo před sezónou hodně posílené. Splnili noví hráči očekávání? Jak moc mužstvu chyběl Milan Macík?
- Macík byl zrovna jeden z hráčů, který přinesl do kabiny nový vítr i v tom, že ho hráči brali jako osobnost. Byl platný nejen na hřišti, ale byl i vůdčí osobností v kabině. A v tom nám po třetím kole hodně chyběl. Mimo to byl velice důležitý ve hře do obou pokutových území a chyběl nám nejvíc ze všech posil. Tomáš Kaňa nezklamal stejně jako Radek Škarabela či Martin Neuhybel. Ale to nebyli hráči, kteří by měli boskovický tým výrazně posílit, ale přišli jej doplnit. Největšími posilami tak byli Macík a Kuldan. Macík se bohužel zranil a Kuldan naše představy naplňoval do té doby, dokud se dařilo a jakmile se dařit přestalo, museli jsme se s ním rozloučit. Jeho vystupování nedělalo dobrou atmosféru v kabině. A jeho chování mě zklamalo. Největší posila ale podle měl byl brankář Petr Švéda. Ne že by nám vyhrával zápasy, ale nechytat on, tak máme o devět bodů míň. A výborně ho na jeden zápas nahradil Marek Šmíd. Ten, co odchytal v posledních pěti minutách, to bylo něco úžasného.
Mužstvu se dařilo především doma. Je ta role domácího hřiště tolik důležitá?
- Není, protože my jsme sice bodovali hlavně doma, ale prohospodařili jsme tu zápasy s Velkým Meziříčím a hlavně Otrokovicemi. To byla zrovna mužstva, které jsme tu porazit měli. Na druhou stranu jsme tu vyhráli se Šardicemi a Líšní, tam bych neřekl, že nám pomohlo domácí hřiště, ale enormní snaha hráčů, nasazení a motivace porazit takového soupeře. A to nám chybělo právě v utkáních venku, když jsme hráli třeba v Mohelnici. Některé zápasy jsme hráli dobře, ale neproměnili je v bodový zisk a naštěstí nám doma hodně přálo štěstí.
Do hry se i přes široký kádr zapojilo několik mladých hráčů. Jakou mají budoucnost?
- Boskovický tým se v posledních letech vždy skládal z vlastních odchovanců. Jak už bylo mnohokrát zmiňováno, nemáme takové prostředky, abychom mohli hráče kupovat či dělat na hostování. My jsme rádi, že tady tyto hráče máme a velice si jich vážíme. Ačkoliv někteří nenastupovali pravidelně, tak ukazují, že do budoucna jsou velice platní, že tady vydrží a další trenéři s nimi budou počítat.
Opouštíš Boskovice nadobro nebo budeš pokračovat v jiné funkci?
- Neopouštím Boskovice nadobro. To bych ani nechtěl. Budu pokračovat v tom, proč jsem do Boskovic přišel. Což je práce s mládeží, kde se nám s ostatními trenéry začíná dařit a splňujeme to, co jsme si předsevzali. To, že končím u A mužstva vůbec nic nemění na situaci, protože po mně přichází trenér odborník. Takže si myslím, že to naopak bude mít pozitivní přínos.
Jaké jsou podle tebe šance týmu na záchranu?
- Vzhledem k tomu, že po prostředku podzimu jsme si mysleli, že na těch 19 bodů už asi nedosáhneme, tak naštěstí se to podařilo. Z tohoto pohledu je to tedy optimistické a já věřím, že je to výborná výchozí pozice pro jaro a to mužstvo by nemělo hrát o záchranu.