Pedagogická poéma v Boskovicích

Psal se rok 1967, když se v Kroměříži uskutečnil 1.ročník celostátní recitační soutěže studentek středních pedagogických škol, tehdy pod názvem Memoriál Oldřicha Thilmanna, jako vzpomínka na oblíbeného kantora, skvělého češtináře. Po nějakou dobu pak byla Kroměříž pořádajícím místem této soutěže, ale jak léta běžela, docházelo samozřejmě k určitým změnám – název soutěže se ustálil jako Pedagogická poéma a v pořádání se začaly střídat všechny střední pedagogické školy naší republiky (v Boskovicích se poéma konala v roce 1992). O významu této soutěže svědčí například i podpora Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky.
Pedagogická poéma, která trvá nepřetržitě neuvěřitelných 41 let, je velmi životným, citlivým a dobu reflektujícím útvarem, takže stále hledá nové cesty. V loňském roce, kdy se tato soutěž uskutečnila ve Znojmě, a následně pak při pracovním setkání odborníků na český jazyk a dramatickou výchovu v Čáslavi, byla poněkud upravena pravidla Pedagogické poémy . Soutěživost celé akce byla dána tak trochu do pozadí a tím nejdůležitějším se stala radost z mluveného slova, kouzlo poezie i prózy, krása mateřského jazyka a v neposlední řadě potěšení, které mohou mladí interpreti svým uměním přinášet svému publiku. A to vše se podařilo naplnit v letošním roce, kdy se ve dnech 11. až 13.listopadu 2008 role pořadatele Pedagogické poémy ujala Střední pedagogická škola Boskovice.
Slavnostní zahájení proběhlo v úterý 11.listopadu ve večerních hodinách ve zcela zaplněném Zámeckém skleníku. Kde všechny přítomné verši svého oblíbeného básníka Jaroslava Seiferta pozdravila ředitelka boskovické SPgŠ PaedDr. Hana Hortová, která poté přivítala řadu významných hostů. Za všechny jmenujme alespoň hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Stanislava Juránka (přijel i se svou maminkou, ta totiž před lety boskovický „pedák“ absolvovala), starostu města Boskovice Ing. Jaroslava Dohnálka a všem milovníkům slovesného umění dobře známou paní Jindru Delongovou, kterou můžeme směle nazvat přímo legendou dramatické výchovy.
Následoval kulturní program z tvůrčí dílny boskovické SPgŠ, který byl vtipně pojat jako reportáž pro Českou televizi, a v němž holky i kluci (SPgŠ už dávno není ryze dívčí záležitostí!) připomněli významné události uplynulých 41 let, a to nejen průvodním slovem, ale především hudbou, písničkami, tancem, recitací… Ach, to jsme si my, pamětníci, hezky zavzpomínali při Starcích na chmelu, Beatles, Abbě, Holkách z naší školky a řadě dalších.
Ve středu pak Zámecký skleník patřil především 57 účinkujícím studentům, kteří se do Boskovic sjeli z 20 pedagogických škol z celé naší republiky a své výkony předváděli ve třech kategoriích – přednes zpaměti, čtení textu a improvizace. Měli samozřejmě své publikum, dopoledne to byly děti předškolního věku, odpoledne pak žáci 9.tříd ZŠ a studenti 1.ročníků středních škol. To vše sledovala odborná porota, která se poté s účastníky poémy setkala na půdě boskovické SPgŠ, kde se uskutečnily rozbory, semináře, workshopy. A byla to opravdu porota na slovo vzatá, která rozhodně nehodlala mladé adepty interpretačního umění přílišnou kritikou od dalšího snažení odradit. Naopak, cílem bylo především poradit, doporučit, pomoci, inspirovat. A inspirativní bylo jistě i vystoupení boskovického divadla Naboso, kterým byl celý den krásně završen.
Ve čtvrtek dopoledne byla Pedagogická poéma v Boskovicích slavnostně ukončena a hosté se rozjeli do svých domovů. A já jen věřím, že jim zůstanou hezké vzpomínky na Boskovice. Pedagogické poémě pak přeji do dalších let hodně úspěchů, hlavně co nejvíce mladých nadšenců, kteří tu štafetu krásné mluvy ponesou stále dál…