Okresní stolně tenisová sezóna je minulostí

Závěrečnými zápasy ukončili okresní sezónu stolní tenisté. Hodnotíme-li ji z celkového pohledu, může být považována opět za něco úspěšnější než předchozí. Nicméně na „úspěch“ lze nahlížet z různých úhlů.
Pokud bychom brali v potaz masovost a kvantitu členské základny, pokračujeme vpřed téměř mílovými kroky. Za posledních osm sezón se počet oddílů, družstev i samotných hráčů více než zdvojnásobil. Málokteré sportovní odvětví se může pyšnit něčím podobným.
Měříme-li ovšem úspěch kvalitou herního projevu, stagnace předchozích sezón je zatím nepříjemnou skutečností. Ve srovnání s ostatními okresy jihomoravské oblasti tahá ten náš za velmi krátký konec. Jedinou útěchou může být fakt, že po dlouhých létech se podařilo nastartovat proces obnovy nejmladší členské základny. Na začátku sice rovněž hlavně v oblasti počtu nových hráčů, ale ke kvalitě se u nejmladších hráčů lze dopracovat mnohem rychleji. Zde už ovšem bude záležet na té „pohodlnější“ starší generaci hráčů, jak dokáží zužitkovat příliv mladých nadějí.
Pokud si odmyslíme tradiční baštu Blansko, kde je práce s mládeží zejména díky Josefu Kvíčalovi prakticky na profesionální úrovni, pak z ostatních oddílů jim šlape na paty již dlouhodobě hlavně Adamov. V těch ostatních pracují již několikátý rok velice dobře ve Křetíně. Zdatně sekundovat se jim snaží ve Zbraslavci a v Boskovicích. Novými „štikami“ jsou pak mládežníci v Olešnici a Petrovicích.
Ovšem největší kvalitativní pokrok a tím i velký kus práce odvedli v DDM Letovice. Přitom výchovu mládeže mají na starosti hráči věku ještě juniorského, kteří před čtyřmi léty sami se stolním tenisem začínali. Žáci uvedeného oddílu se pomalu prokousávají k samému vrcholu v okresních mládežnických kategoriích. Jaký rozdíl oproti mládeži z mnoha tradičních oddílů, jejichž družstva jsou dlouholetými účastníky OP I. O jejich mládeži je přitom dosud sotva slyšet. A to i přesto, že by se jim mohlo dostat tréninkové péče od hráčů náležejících žebříčkově k okresní špičce. O takové kvalitě „vyučujících trenérů“ si mohou nechat v Letovicích jenom zdát. Právě proto patří DDM Letovice nejvyšší uznání.
V souvislosti s nejmladší generací hráčů je třeba zmínit vznik zatím neoficiální amatérské žákovské soutěže, kde se dobrovolně domluvilo šest oddílů na vzájemných utkáních. Ještě před rokem by si podobný krok těžko dokázali představit i ti největší optimisté. A co by k tomu asi řekli ti, jež neustále zdůrazňují nezájem mladé generace o sport ? Nyní už je zřejmé, že kde chtějí pracovat, tam se postupně zájem dostaví.
Pokud se ohlédneme za samotnými soutěžemi a úspěšností oddílů z hlediska postupů a sestupů, najdeme jich několik veselých a jeden hodně smutný. Největší spokojenost by mohla panovat v Boskovicích. Áčku se podařilo vystoupat téměř na samou špičku v OP I, i když ambice byly ty nejvyšší. Béčko coby nováček se bez problémů zachránilo v OP II a céčko rovněž coby nováček bojovalo do poslední chvíle o postup ze základní OS. Spokojeni budou i v Petrovicích, kde suverénně vyhráli OP II, jako jediné družstvo bez ztráty bodu. Oddílové cíle si beze zbytku splnili i ve Zbraslavci v podobě záchrany áčka v krajské soutěži a postupu céčka jako vítěze OP III. Áčko Jestřebí postoupilo loni coby nováček základní soutěže, letos stejný husarský kousek zopakovalo vítězstvím v OP IV. No a posledním šťastným postupujícím se stali ve své druhé sezóně hráči Rájce v základní OS.
Na opačném pólu nálady se pohybuje oddíl Sokol Svitávka. Zde sehrál roli v té nejčernější podobě generační výkonnostní problém spojený s úbytkem hráčů. Výsledkem je určitě nechtěná okresní rarita v podobě sestupu všech čtyř zástupců od OP I po OP IV. Dalším krokem pak bude pravděpodobná redukce počtu družstev. Jmenovanému oddílu může být jistou útěchou a současně nadějí, že práce s mládeží má za sebou již relativně úspěšné dvouleté období. Ani na to ale nemohou spoléhat např. v Borotíně, kde po předloňském sestupu z OP I letos totéž zopakovali s jediným zbylým družstvem v OP II. Ještě „úspěšnější“ byli v tomto směru hráči Voděrad C. Coby loňští sestupující z OP III docílili téhož neprodleně i letos v OP IV. Voděradský oddíl se sice může chlubit jedním z nejlepších mládežníků okresu Alešem Klečkou. To je však jediné, i když úspěšné torzo zdejší předchozí práce s mládeží.
Nezbývá, než to dobré dále rozvíjet, z toho zbylého se alespoň poučit. Abychom si za rok mohli říci, že skončená sezóna byla alespoň tak úspěšná, jako ta předchozí.

Vladimír Švancara,
předseda okresního svazu stolního tenisu