Ohlednutí za osmnácti ročníky

Boskovice * Boskovice pohlcuje červencové festivalové dění již osmnáct let a právě nyní je možnost si i zavzpomínat. Pořadatelé z pražského sdružení Unijazz totiž 12. května v boskovickém gymnáziu zahájili výstavu 18 let festivalu Boskovice. „Expozice mapuje grafickou úpravu minulých ročníků a je doplněna o archivní fotografie a úryvky z novin. Výstava je k vidění v Galerii na chodbě do konce června,“ uvedla Adéla Kebrdlová.
Na minulost si zavzpomínají nejen místní, ale pár slov nám věnoval i hlavní organizátor festivalu Čestmír Huňát
1. Jak boskovický festival celkově hodnotíte?
Hodnotit festival by měli především návštěvníci a podle jejich ohlasů sdělovaných ať osobně, prostřednictvím různých anket nebo na sociálních sítích víme, že boskovický festival si pro svou jedinečnou atmosféru velice pochvalují. To, že Boskovice se staly už pojmem, slýcháme na každém kroku, paradoxně třeba i od lidí, kteří zde zatím ještě nikdy nebyli. Samozřejmě, z pohledu pořadatelů je stále co vylepšovat, ale přesto si myslím, že je to skvělá akce.
2. Podařilo se naplnit záměr?
Hlavním záměrem bylo přivést do Boskovic co nejvíce lidí, aby poznali toto úžasné město a hlavně jeho židovskou čtvrť, která byla tehdy, začátkem 90. let, ve zbědovaném stavu. Snažili jsme se oslovit hlavně vnímavé mladé lidi, a také jejich prostřednictvím upozornit na tento problém a přispět tak k zastavení devastace této výjimečné urbanistické památky. To se v zásadě povedlo, i díky festivalu se o Boskovice začala výrazněji zajímat širší veřejnost, dnes už z celé republiky. Samozřejmě není vše ideální, některé objekty v židovské čtvrti nejsou citlivě a pietně opraveny, ve stejné míře to platí i o novostavbách zde budovaných. Ostatně návštěvníci festivalu to budou moci posoudit sami. Když ale objektivně porovnáme stav před devatenácti lety s dneškem, vidíme ohromný posun k lepšímu.
3. Co se podařilo finančně podpořit při obnově židovské čtvrti v rámci Unijazzu?
Mýtus o financování oprav objektů v židovské čtvrti z výtěžku festivalu nás trochu nešťastně provází od prvního ročníku. Možná to souvisí s tím, že někteří tehdejší členové sdružení Unijazz z Boskovic měli představu, že uspořádáním benefičního koncertu nebo festivalu se vydělá dost peněz na záchranu alespoň nějakých domů. To bylo ale nereálné a věděli jsme to od počátku. Proto jsme jako cestu, která by mohla Boskovicím pomoci, rozhodli připravit projekt, který by byl dlouhodobý a který by na židovskou čtvrť nasměroval pozornost veřejnosti jak laické, tak odborné a samozřejmě médií. Tehdy nás ale ani nenapadlo, že to vydržíme celých devatenáct let. Co se týká financí, městu dáváme každý rok přehled nákladů a výnosů spojených s festivalem a je třeba říci, že většinu ročníků Unijazz zatím dotoval z jiných vlastních zdrojů. Loni jsme skončili na nule, ale například rok zpátky musel Unijazz dotovat boskovický festival částkou dvě stě tisíc korun. Rozhodně se tedy nejedná o výdělečnou akci. V minulosti návštěvníci několika ročníků festivalu přispívali na opravu synagogy, ale tyto částky byly spíš symbolické v celkových nákladech na opravu. Ale každá koruna se počítá.
4. Proč jste si tehdy vybrali právě Boskovice?
Do Boskovic nás začátkem 90. let minulého století pozvali místní členové našeho sdružení. Chtěli nějakým způsobem přispět k záchraně ghetta, dnes bychom asi spíš řekli k jeho revitalizaci. Město nás okouzlilo svým géniem loci, a tak jsme neváhali a začali jsme společně vymýšlet, jak pomoci. Po řadě dohadů, diskuzí a ne vždy jednoduchých jednání s tehdejšími představiteli města, jsme připravili první ročník festivalu. Ten se uskutečnil v roce 1993.
5. Jaký byl festival v době minulé a jaký je nyní?
Již od samého počátku festival probíhá na zhruba stejném půdorysu. Většinu míst, kde se odehrává, jsme vytipovali již tehdy, i když k nějakým změnám nutně v průběhu let došlo. Například už nefunguje klub Sklepy, ale důstojnou náhradou mu je scéna za muzeem. Hlavní změna a posun je ale v rozsahu spolupráce s městem. V počátcích byl festival pro židovskou čtvrť v Boskovicích spíš jen trpěný, dnes si jeho pořádání bez spolupráce s městem nedokážeme představit. Také se snažíme, aby festival co nejméně obtěžoval ty, kteří mu úplně nefandí. A toho se týká další velká změna oproti prvním ročníkům. Podařilo se výrazně pozměnit spektrum návštěvníků ve prospěch těch, kteří přijíždějí do Boskovic opravdu za kulturními zážitky a chtějí strávit příjemný čas v hezkém městě. Svědčí o tom i to, že řada účastníků festivalu sem přijíždí se svými dětmi. Ale není divu, vždyť na festivalu vyrostlo už několik generací návštěvníků.
Jménem redakce děkuji za rozhovor.