Obce se připravují na krizi

Region * Nejistá budoucnost se naplno projevuje v rozpočtech obcí pro nadcházející rok. Nejisté příjmy z daní či hazardu, blížící se finanční krize a výrazné problémy Evropské unie, budou mít za následky finanční strádání a výrazné omezení veškerých investic.

Přípravy na problémy

„Začíná se projevovat mírný propad financí. Máme ztrátu okolo dvaceti milionů korun,“ prozradil starosta Letovic Vladimír Stejskal. „Nebude to bohužel nic jednoduchého,“ povzdechl si.
A pod tuto větu by se asi podepsali představitelé všech obcí a měst na okrese. Proto také sestavují rozpočty mnohem šetrněji, než kdy dříve. Ani to však nemusí nakonec stačit.
„Připravili jsme šetřící rozpočet, který ale musí nejdříve schválit zastupitelstvo,“ řekl nám starosta Boskovic Jaroslav Dohnálek. Jisté ale je, že určitě projde výrazným zeštíhlením. „Činnost úřadu a finance příspěvkovým organizacím snižujeme o deset procent,“ dodal.
Většina obcí spoléhá na provizorní rozpočty, které budou dokončeny až v dalším roce. „Rozpočet, který budeme schvalovat, by měl platit jen do února. Pak se zařídíme podle financí,“ vysvětlil starosta Olešnice Zdeněk Peša. „V každém případě nás to ale tolik neomezí, do útlumu nespadneme. Jen omezíme výdaje na ty nejnutnější,“ dodal však.
Obdobný postup zvolili i v Letovicích. To Velké Opatovice již finišují. „Rozpočet máme v podstatě připraven. Bude vyrovnaný, hlavní akce by se měly týkat školy a školky,“ informoval starosta Jiří Běhehrádek. „Na investice máme připraveno jen pět milionů. Musíme investovat do čističky a opravy komunikací,“ vyjmenoval nedůležitější položky.

Bude se prodávat majetek?

Finanční problémy se týkají celé republiky. Zadluženost obcí narostla až na 83,3 milionů korun, nejvíce za posledních dvacet let. Na řadu tak často přichází rozprodej obecního majetku, kterým se získají alespoň nějaké finance.
„Na konci roku budeme mít na účtu asi dvacet milionů korun, které získáme za privatizované byty na ulici Hybešova. Jak je využijeme, se ale teprve uvidí,“ potvrzuje Jaroslav Dohnálek.
Snad jedinou možností pro větší investice tak budou dotace z Evropské unie. I na ně však musí obce částečně přispět z vlastní kapsy. Následujícím krokem budou další škrty v rozpočtu. „Pokud už nepůjdou snížit výdaje, budeme muset přistoupit k prodeji majetku,“ uvedl Dohnálek. „Pokud nebudeme mít dotační tituly z Evropské unie, do žádných investic se ani pouštět nebudeme,“ doplnil Zdeněk Peša.

Jsou chudí, dostanou peníze

Na finanční injekci se může těšit mikroregion Malá Haná, jeden ze tří nejchudších na Jižní Moravě. Pomocnou ruku by měl stejně jako minulý rok podat Jihomoravský kraj prostřednictvím speciální dotace.
Potíž je v tom, že zatímco v minulém roce mohly malé obce čerpat z celkové sumy osmdesát milionů korun, letos si budou muset vystačit jen s dvaceti. „Loni podalo žádost 500 žadatelů. To znamená průměrně sto tisíc na jednu žádost. Teď to bude čtyřikrát méně. Co ale obce opraví za pětadvacet tisíc,“ ptá se Zdeněk Peša, předseda krajské organizace Spolku obnovy venkova, kterému se snížení finančních prostředků vůbec nelíbí.
„Zatím jsme dostali jen tiskové prohlášení, raději počkáme až bude 15. prosince vše schváleno,“ zachovává vážnou tvář Zdeněk Toul, předseda mikroregionu Malá Haná a starosta Borotína. „Čekám, co z toho nakonec vzejde. Peněz ale bude určitě méně,“ dodává.
Chudému regionu se ale hodí jakákoliv pomoc. „Pro menší obce je každá koruna dobrá. Chceme dotace směřovat hlavně k turistice a vylepšení infrastruktury,“ vyjmenoval Toul.

Dostanou přidáno na daních?

Neutichající spor zuří také při jednání o novele zákona o rozpočtovém určení daní, mezi menšími obcemi a největšími městy v republice. Při rozdělování jsou výrazně zvýhodněna čtyři největší města, jejichž příspěvek na jednoho obyvatele je podstatně vyšší než u ostatních obcí. Z tohoto pohledu vychází nejhůř města s pěti až deseti tisíci obyvateli. A právě pro ně připravuje rozpočtový výbor sněmovny návrh, který by mezi ně měl rozdělit částku tří set milionů korun jako kompenzaci.
Velkou aktivitu v boji za rovnější podmínky vyvíjí starosta Olešnice Zdeněk Peša. „Byl jsem na setkání starostů se senátory a poslanci Jihomoravského kraje. Většina účastníků se snažila o kompromis,“ řekl k jednání. „Chtěl bych být optimista ve prospěch menších obcí. Záleží ale na tom, jakou budeme mít podporu,“ dodává.
V současné době se nejvíce diskutuje o návrhu, který by velkým městům sebral jen menší částku, ale zároveň dostatečně přidal menším obcím. Dalo by se říct, ideální scénář. Tyto peníze se však musí vzít odjinud, kde nakonec budou znovu chybět.