Boskovice * Masivní nárůst inflace a začátek válečného konfliktu na Ukrajině se pořádně podepisují na peněženkách českých domácností. A přestože ceny zboží rostou celkově, zřejmě nejsložitější byl okamžitý růst cen energií. Jak dlouho ještě bude trvat energetická krize? A je vůbec šance, že by se ceny mohly v blízké době zase zlevnit? Na tyto otázky jsme se zeptali Radka Mazáče, který se v oblasti energetiky pohybuje celý život.
Nejvíce se v dnešních dnech řeší problematika plynu. Co se může stát do začátku další zimy?
Tato problematika je celosvětová a způsobená geopolitickou situací i obavami, že dodávky plynu budou omezeny. V nárůstu cen ale hraje velkou roli psychologie, protože pravdou je, že celosvětově je plynu dost. Česká republika je dlouhodobě navázána na dodávky ruského plynu, především přes Německo, a to několika plynovody. Přes čtyřicet procent spotřeby České republiky spotřebováváme právě ruského plynu. Další zdroje jsou z Norska, Holandska nebo Alžírska. Pravdou je, že toky nejsou v tuto chvíli přerušeny a vede se debata o získání dalších zdrojů. To se ale nedá vyřešit v rámci měsíců, ale určitě to zabere několik let. Vyžaduje to celou řadu technických, projekčních a legislativních příprav včetně doby realizace. Dokážeme se s tím vyrovnat, ale je to otázkou tří až pěti let. Samozřejmě jsme nyní byli svědky, že byly některé země od ruského plynu odpojeny. Z celoevropského hlediska se nejednalo o velké odběratele. Jsou navíc připraveni i na alternativní způsob dodávek. Ukazuje to spíše na deklarační a politický aspekt.
Čím bychom ruský plyn mohli do budoucna nahradit?
Je třeba hledat alternativy a to není úplně jednoduché. Alternativou zemního plynu je zkapalněný zemní plyn LNG. Na ten se dobře připravili třeba v Polsku, kde postavili několik terminálů a jsou schopni samostatně fungovat. Ale my musíme prvně přizpůsobit soustavu a připravit propojení na tyto terminály v Polsku a Německu. Navíc LNG se vozí lodní dopravou a nikdo nenajde tolik lodí, aby to najednou zásobilo požadovanou spotřebu Evropy. Není to ale jediná cesta. Další možností je vodík, který je energetický zdroj budoucnosti. Je potřeba počítat s tím, že cena plynu se již nevrátí na hodnoty před krizí. Pozitivní je, že plynu je z celosvětového pohledu dost. Pokud se podaří během léta naplnit zásobníky plynu a vytvořit si tak rezervu, tak rok 2023 by nemusel být tak fatální jako letos.
Může se tedy stát, že vysoké ceny se budou brzy snižovat?
V tuto chvíli jsme na horních hranicích ceny. Jestli dojde ke zklidnění geopolitické situace a zklidní se trhy, tak ano. Ale dlouhodobě byly ceny energií z hlediska výroby a poskytování podhodnocené. Jak bylo řečeno, pro nás jako odběratele bude důležité, jestli se přes léto podaří naplnit státní zásobníky plynu. Snaží se o to celá Evropa a my v ČR jsme dnes kolem padesáti procent. Pokud se to podaří, cena by měla klesnout. Kdo si uvědomoval nízkou hladinu ceny energií, snažil se zastropovat cenu pro nejbližší roky a udělal určitě dobře. To se ukázalo i v Boskovicích, kde jsem založil divizi tepla a energetiky ve Službách Boskovice. Podařilo se nám zajistit cenu na několik let. Situaci to samozřejmě nezachrání, protože k navýšení stejně v příštím roce dojde. Město a domácnosti tím však ušetřily peníze. Mohou se na budoucí vývoj a situaci připravit, na rozdíl od lidí, kteří vlastně ze dne na den spadli k dodavatelům poslední instance.
Jak jsme na tom s elektrickou energií?
V tuto chvíli je Česká republika ohledně elektřiny soběstačná. Stejně jako s plynem jsme ale hodně propojeni s Německem, které je náš hospodářský partner a lídr Evropy. Zdražení, které nastalo, znovu vychází z geopolitické nestability, které má dopad na psychologii trhu, díky obavám z budoucího vývoje. Mohlo by dojít ke snížení, přestože se nevrátí ceny jako rok, dva zpátky. Energetická koncepce státu platí do roku 2040. Řeší se zde skladba energetického mixu, anebo také otázka dostavby jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně, které byly uznány jako bezemisní zdroj. Ale i tak musíme hledat další zdroje a určitě se povede debata, které jsou vhodné a které ne. Lidé si nicméně budou chtít zachovat současný standard i za cenu vyšších nákladů. Neumíme si představit den ani hodinu bez elektrického proudu. Základem je, aby stát tyto komodity zabezpečil. V této chvíli se také ukazuje, že cesta greendealu byla nešťastná, protože předběhla technické možnosti a tlačila na něco, co jsme v Evropě nebyli schopni nyní dodržet. Určitě bychom se měli v energetice snažit více využívat obnovitelné zdroje, ale musí to být postupně a v souladu s technickými možnostmi.
Právě v Boskovicích se letos podařilo udržet ceny tepla a elektřiny na rozumné úrovni.
Podařilo se nám využít zkušeností a „zastropovat“ cenu plynu na několik let. Převzali jsme provozování kotelen, plánovali rekonstrukce a realizovali některé projekty jako například rekonstrukci kotelny v nemocnici, zásobování teplem. Ukázalo se, že je to efektivní způsob a je dobré mít dodávky tepla a elektřiny pod kontrolou. Současná složitá situace v Blansku ukazuje, že jsme se vydali správnou cestou. Tím, že město kumuluje nákupy energií pro své potřeby a potřeby městských organizací bude mít větší kontrolu nad nákupem energií a může lépe plánovat efektivní a ekonomický provoz.
Kromě plynu a elektřiny je další klíčový zdroj pro život voda.
V tomto směru je hrozně důležité mít pod kontrolou vodní zdroj a způsob jejího zpracování. Voda je určitě třetí jednotka v rámci energií, ale na rozdíl od plynu a elektřiny má nejstabilnější vývoj. Případné navýšení vodného a stočného nemá naštěstí na naše životní náklady tak fatální dopad jako u plynu a elektřiny. Ať už jde o vodu povrchovou nebo podzemní ukázalo se, že vlastnictví vodohospodářských společností je funkční a efektivní. Případ Vodárenské společnosti ukazuje, že to funguje. Stejně by případně mohl stát postupovat také třeba při získávání stoprocentního podílu v ČEZu. (Luke)