Neuč orla létat – Peter Scherhaufer v Divadle (Husa) na provázku

Výstavní prostor: Mramorové sály Biskupského dvora, Muzejní 1, Brno
Termín: 27. 6. – 8. 2. 2015, otevřeno úterý 9 – 15, středa až pátek 9 – 17, sobota
a neděle 13 – 18 hod.
Autorky výstavy: Mgr. Veronika Valentová, Ph.D., Mgr. Hana Ocetková
Výtvarná realizace: Václav Houf
Vernisáž:  26. 6. 2014 od 17 hodin

Výstava je pořádána za finanční podpory statutárního města Brna

Výstavu „Neuč orla létat – Peter Scherhaufer v Divadle (Husa) na provázku“ připravilo oddělení dějin divadla MZM, které se systematicky zabývá shromažďováním, zpracováním i analyzováním materiálů o moravském divadle, tudíž také o Divadle Husa na provázku, a které mimo jiné úzce spolupracuje s archivem CED.

Výstava připomíná osobnost česko-slovenského režiséra, pedagoga, scénáristy a teoretika Petera Scherhaufera (1942-1999), od jehož smrti uplyne tři dny po vernisáži patnáct let. Akcentuje jeho režijní činnost v Divadle Husa na provázku, jehož byl spoluzakladatelem a kde působil až do své předčasné smrti. Zmíněny jsou ale i jeho ostatní aktivity v českém a slovenském prostředí.

Již během studií působil jako Srbův a Sokolovského asistent a lektor v Mahenově činohře Státního divadla a od roku 1967 jako umělecký šéf Satirického divadla Večerní Brno, odkud byl roku 1970 z politických důvodů vyloučen. Několik dalších let se živil jako hostující režisér, zároveň však od roku 1967 působil coby režisér v původně amatérském Mahenově nedivadle Husa na provázku. Tuto scénu založili na popud pedagoga Bořivoje Srby spolužáci z ateliéru režie Peter Scherhaufer, Eva Tálská a Zdeněk Pospíšil spolu s ostatními soukmenovci – herci, výtvarníky, literáty a hudebníky. Ředitel Domu umění města Brna a Srbův přítel Adolf Kroupa poskytl prostor Procházkovy síně, v němž divadlo zakotvilo na celé čtvrtstoletí. Po profesionalizaci Divadla na provázku roku 1972 zde Scherhaufer setrval až do konce svého života v regulérním angažmá. Přitom ovšem pohostinsky režíroval i na jiných českých a slovenských scénách – v Brně, Praze, Chebu, Karlových Varech, Martině, Prešově, Bratislavě, Trnavě, Košicích, pracoval s ochotnickými soubory a vedl kurzy amatérských režisérů pro Osvetový ústav v Bratislavě či pracoval jako lektor krajských kurzů v Ostravě, v Brně nebo na národní divadelní dílně v Šumperku. Zároveň ovšem vyučoval na konzervatoři v Brně a hned po revoluci roku 1989 začal působit jako pedagog, proděkan a prorektor na Janáčkově akademii múzických umění.

Životopisné údaje jsou doplněny řadou zajímavých materiálů a fotografií ze soukromého archivu rodiny Petera Scherhaufera, profesní divadelní aktivity dokumentují fotografie ze soukromého archivu herce Pavla Zatloukala (dosud nepublikované), archivu Centra experimentálního divadla, archivu Loutkového divadla Radost a archivu Národního divadla Brno.

Kromě fotografií a reprodukcí osobních materiálů a dokumentů dokresluje Scherhauferovy aktivity audiovizuální program (prezentace fotografií, hudební připomínka jeho spolupráce se skupinou Progress Organization, Scherhauferovy výroky…).

Autorky výstavy oslovily řadu Scherhauferových bývalých spolupracovníků a žáků s žádostí
o krátkou a osobitou vzpomínku. Vznikla tak originální mozaika velmi osobních charakteristik, s níž se návštěvníci budou moci seznámit na samotné výstavě, ale také v doprovodné stejnojmenné publikaci.
„Scherhauferova inscenace ,Karamazovců‘ způsobila zásadní zlom v mém způsobu herectví. Peter mě naučil přemýšlet o divadle, o roli, brechtovsky z ní vystupovat a zase do ní vstupovat, být ,nad věcí‘, dívat se na postavu zvnějšku. Naučil mě být artistní – na to velmi dbal – a taky číst. A to nejen roli,“ zavzpomínal na Petera Scherhaufera například herec Miroslav Donutil.

Výtvarné pojetí vychází z prostoru Mramorových sálů a symbolizuje ukončení velké „provázkovské“ etapy, jež odešla spolu s jedním z jejích největších a nejplodnějších režisérů. Pracuje i s řadou výrazných znaků, které byly pro Scherhauferovu tvorbu typické:
moment překvapení, sebeironie, ironie, montáž, koláž, umění zkratky, stylizace, čistota výrazu.

Po dobu trvání výstavy jsou předběžně plánovány také doprovodné programy (např. besedy s herci
a spolupracovníky Petera Scherhaufera, koncert skupiny Progres 2 ad.).

Kontakty:
Eva Pánková, PR – 533 435 273, 606 738 098, epankova@mzm.cz
Mgr. Veronika Valentová, Ph.D., autorka výstavy – 533 435 256, vvalentova@mzm.cz
Mgr. Hana Ocetková, autorka výstavy – 533 435 256, hocetkova@mzm.cz